Kuvajt - ekonomika a finance Kuvajtu
Kuvajt je ropnou velmocí a jednou z nejvýkonnějších ekonomik Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu (GCC). Díky vysokým cenám ropy na světových trzích zaznamenala ekonomika v roce 2022 rekordní meziroční růst reálného HDP, který v důsledku dobrovolného omezení těžby ropy zemí OPEC+ v letech 2023 až 2024 postihne recese. Oživení ekonomiky se očekává v roce 2025. Míra růstu bude závislá na vývoji v ropném sektoru a v oblasti úrokových sazeb a spotřebitelské poptávky. Export ropných produktů zůstane hlavním tahounem kuvajtské ekonomiky a zdrojem příjmů do státní pokladny. Díky vysokým ropným příjmům ve fiskálním roce 2022/23 se po 8 letech dostalo saldo bilance státního rozpočtu do přebytku. Avšak v důsledku omezení těžby mají být rozpočty opět deficitní. Současný rozpočet počítá s nízkými kapitálovými výdaji, k expanzivní fiskální politice (vyšší kapitálové výdaje na strategické investice) má dojít v období 2025/26. Mezi hlavní výzvy pracovního programu vlády vzešlé z května 2024 patří zásadní ekonomické reformy, stabilizace veřejných financí, schválení dluhového zákona, reforma dotačního systému, zavedení korporátní daně a urychlení realizace zpožděných rozvojových projektů v rámci národní vize „Nový Kuvajt 2035“. Kuvajtský veřejný dluh je nízký a aktiva státního fondu KIA přesahují 930 mld. USD, což udržuje stabilně dobrý mezinárodní rating a možnost urychlit zadávání a financování velkých projektů. Mezi strategickými projekty zůstává výstavba ekonomické zóny, dokončení přístavu Mubarak Al-Kabeer a rozvoj ostrovů na severu země, rozšíření parku obnovitelných zdrojů energie, výstavba měst a veřejné infrastruktury, včetně železniční sítě. Budoucí hospodářský rozvoj bude determinován politickou stabilizací po květnovém rozpuštění parlamentu a implementací zásadních ekonomických reforem.
