Libanon - ekonomika a finance Libanonu

Libanon je Blízkovýchodní země s inflací převyšující 200 % a třetím nejvyšším zadlužením na světě. Od roku 2019 prochází země hlubokou krizí. Politická stagnace, diplomatické napětí a ekonomické potíže přiživované ekonomickým dopadem ukrajinského konfliktu, ještě prohloubily finanční, fiskální, dluhovou a měnovou krizi. Nedostatečné a nespolehlivé dodávky energie zůstávají hlavním omezením hospodářské činnosti. Křehké (ačkoli se zlepšující) vztahy s investičními a obchodními partnery (a hlavními zdroji turistů) v Perském zálivu nadále omezovaly exportéry, stavební sektor, zemědělství a průmyslová odvětví. V souvislosti se zpomalením ekonomického růstu, poklesem exportu, nedostatkem domácí produkce a poklesem významných finančních transferů libanonské diaspory (12 mld. USD ročně, dnes 6 mld. USD ročně) se již tak jeden z největších státních dluhů nadále zvyšuje a předpokládá se, že v roce 2023 dosáhne zhruba 240 % HDP. Slabinou libanonské ekonomiky je její silná závislost na dovozu (více než 80 % zboží se dováží) a minimální domácí produkce. Cestou k vyřešení krize je zavedení komplexního programu reforem a splnění podmínek specifikovaných v dohodě s MMF (Staff level agreement podepsaný v dubnu 2022), což ale předpokládá v první řadě politickou stabilizaci země (Libanon je momentálně bez výkonné vlády a od října 2022 i bez prezidenta). V krátkodobém horizontu by se měly reformy zaměřit na dosažení makroekonomické stability, unifikace směnného kurzu a výrazného snížení inflace. Potenciální dohoda s MMF předpokládá snížení a restrukturalizaci vysokého veřejného dluhu prostřednictvím implementace restriktivních fiskálních opatření.