Kazachstán, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh - souhrnná teritoriální informace

Energetika má velký potenciál rozvoje. Do roku 2030 se očekává zvýšení výroby elektrické energie na celkových 150 mld. kWh. Stávající zařízení je zastaralé, modernizace je podporována i ze strany státu. Nově je kladen důraz i na rozvoj bezpečných a ekologicky šetrných energií.

Potřeba zabezpečení Kazachstánu energetickými zdroji se ukazuje jako extrémně důležitá, jedná se o prioritní oblast. Stávající zdroje energie nejen že nedostačují stále většímu nárůstu poptávky po elektřině, ale z důvodu zastaralého zařízení v elektrárnách dochází i k jejich nouzovým odstávkám. Nedostatek elektřiny je dosud pokrýván energetickými zdroji z Ruské federace. Zásadní význam v Kazachstánu mají tepelné elektrárny, které vyrábějí v současné době téměř 90 % elektrické energie.

Není to tak dávno, co si Kazachstán stanovil za cíl vybudovat zelenou ekonomiku. V rámci Pařížské dohody o klimatu se zavázal snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 15 %. Vláda také hodlá do roku 2023 zdvojnásobit podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové výrobě energie na 6 %. Do roku 2060 by měl Kazachstán dosáhnout uhlíkové neutrality.

S ohledem na výše uvedené přistoupil v roce 2021 Kazachstán k úpravám právního rámce pro energetiku. Jedná se zejména o nový ekologický kodex, který zavádí limity pro emise. Došlo k navýšení tarifů pro výkupní ceny elektřiny, což bude mít kladný vliv na hospodaření tepelných elektráren. Z takto nabytých zdrojů tyto budou moci financovat modernizaci stávajícího zařízení. Zároveň bude možné plánovat výstavbu elektráren nových. Nově nabyté prostředky budou moci být využity i na financování úvěrů ze zahraničí.

Další velkou investicí, kterou je třeba zmínit, je plán na plynofikaci středního Kazachstánu, která bude stát zemi nejméně 995 mil. USD a měla by být dokončena do roku 2036. Zatížení plynovodu Saryarka se v roce 2023 zvýší ze současných 3 na 27 %, do roku 2025 pak až na 45 % a plné zatížení se očekává do již uvedeného roku 2036.

Kazachstán rovněž plánuje zvýšit produkci ropy ze stávajících 85,7 milionu tun na 87,5 milionu tun v roce 2022. Z tohoto důvodu jsou v plánu generální opravy stávajících tří velkých ropných rafinerií. Uvažuje se také o rozšíření rafinérských kapacit v rafinérii Shymkent.

Kazachstán zaujímá druhé místo na světě v těžbě uranu. V Kazachstánu je soustředěno 50 uranových dolů a 15 % všech světových zásob uranu, suroviny pro jaderné palivo jaderných elektráren. Uranové produkty se však vyvážejí pouze jako suroviny do zahraničí. V souvislosti s naléhavě potřebnou modernizací elektráren a rozšiřováním kapacit, s ohledem na nedostatek elektřiny, jakož i požadavky na snižování škodlivých emisí do ovzduší, se zvažuje možnost výstavby jaderné elektrárny, hlavním partnerem by měla být RF.

Součástí plánovaných reforem je rovněž výstavba nových zařízení využívajících obnovitelných zdrojů energie (OZE). Celkově se v palivovém a energetickém komplexu plánuje realizace 157 projektů v celkové hodnotě 68,2 mld. USD. V současné době funguje v Kazachstánu 126 zařízení na výrobu obnovitelné energie. Z toho 41 % elektřiny vyrobí solární elektrárny, 35 % větrné elektrárny a 23,8 % malé vodní elektrárny. Příležitosti pro české exportéry jsou jak při modernizaci stávajících zařízení, tak při výstavbě nových. Další příležitosti se naskýtají při výstavbě nové infrastruktury.

Exportní potenciál pro české společnosti v energetice tak existuje v celé řadě oblastí, jako jsou dodávky zařízení při modernizací elektráren (filtrace, kotle, turbíny atd.), nebo při výstavbě obnovitelných zdrojů energie; zde se jedná o výstavbu zejména vodních elektráren. Potenciál je i u výstavby solárních a větrných elektráren.

Možnosti v oblasti infrastruktury se naskýtají především v možnostech dodávek pro trafostanice, výstavbě nového plynového potrubí, rozvodech elektrické energie, dodávek čerpadel, speciálních ocelových trub, ventilů apod.

Kazachstán je vnitrozemský stát, který si plně uvědomuje zajištění potřeby kvalitní vody. I z tohoto důvodu byl v roce 2021 schválen nový legislativní rámec pro oblast životního prostředí. Příležitosti pro české firmy jsou v mnoha oblastech spojených s čištěním a úpravou vody. Velký potenciál je i v oblasti zpracování odpadů.

Problémy se zajištěním kvalitní pitné vody pro obyvatelstvo i problémy spojené s čištěním odpadních vod jsou v Kazachstánu stále aktuálnější. Dochází ke stále většímu znečišťování životního prostředí včetně vodních ploch. Z tohoto důvodu kazašská vláda připravuje řadu opatření zaměřených na zlepšení životního prostředí.

Městské čistírny odpadních vod jsou ve většině sídel Kazachstánu v provozu již několik desítek let a většina z nich nutně potřebuje modernizaci nebo rekonstrukci. Poptávka existuje i po výstavbě čističek nových. Zároveň je třeba si být vědom rizik spojených s finančními a personálními změnami, jelikož tato zařízení jsou často financována místními úřady.

Za účelem snížení emisí znečišťujících látek vláda v současné době pracuje na přípravě a realizaci projektů výstavby a rekonstrukce čističek odpadních vod v 53 městech Kazachstánu. Předběžné náklady na realizaci všech 53 projektů budou asi 1,19 mld. USD. Jedná se o 11 projektů v roce 2022, 12 v roce 2023, 13 v roce 2024 a 17 projektů v roce 2025.

Pro české exportéry se nabízejí i další možnosti z oblasti úpravy vod. Jedná se např. o poptávku po zhotovení kanalizace, odvodňovacích systémech nebo systémech využívání dešťové vody. Do popředí se dostávají ekologická řešení.

Oblast nakládání s odpady je v Kazachstánu značně nevyvinutá. Komunální odpad je nedostatečně tříděn, ani edukace obyvatelstva není na vysoké úrovni. Pro české firmy se tak nabízí v této oblasti značné množství příležitostí.

Samostatnou kapitolou je ekologická likvidace odpadu včetně toxického. Zde si kazašští producenti již uvědomují tuto potřebu (podpořenou novým legislativním rámcem) a různé systémy ekologické likvidace poptávají. I zde je možné, aby české firmy nabídly svá inovativní řešení.

Obrana je pro kazašskou vládu prioritní. Akcent na potřebu nového vybavení ozbrojených sil a modernizaci stávajícího byl posílen zejména v návaznosti na nepokoje v roce 2022, kdy se v plné míře ukázalo, jak je tento problém aktuální. I přes různá omezení se pro české exportéry jedná o zajímavou oblast vývozu zboží i služeb.

V návaznosti na stávající vývoj v Kazachstánu uložil prezident vládě kompletně restartovat tuto oblast. Úkolem je posílení obranných schopností a zvýšení reakce na hrozby bezpečnostního charakteru. Výdaje kazašského státu mají stále vzrůstající charakter, např. na rok 2021 došlo k navýšení státního rozpočtu na 1.5 mld. USD, rovněž v roce 2022 dojde k jeho dalšímu navýšení.

V současné době v Kazachstánu zemi existuje více než dvě desítky podniků, které se zabývají výrobou zbraní a dalšího vojenského materiálu. Jejich hlavním odběratelem je stát. Není však ekonomicky proveditelné, aby svou výrobou pokrývaly celou potřebu Kazachstánu.

Proto i nadále bude Kazachstán poptávat vojenský materiál a další výrobky a služby s obranou související v zahraničí. V této souvislosti je třeba brát v potaz tradiční orientaci Kazachstánu v této oblasti na RF a z toho plynoucí přednostní poptávku po vojenském materiálu v této zemi.

Nicméně i za těchto podmínek je možné najít pro české exportéry zajímavé příležitosti. Jedná se zejména o oblast cvičných letounů, dronů či dodávek ozbrojených vozidel. Další možnosti se otvírají v oblasti dodávek zbraní, zejména loveckých a sportovních. Příležitosti pro české firmy existují také v případě vybavení civilních letišť moderními technologiemi, např. z oblasti řízení letového provozu.

Pro české exportéry jde o tradiční oblast, kam své výrobky vyvážejí. V poslední době se tato oblast těší zvýšenému zájmu ze strany kazašské vlády. Jen do roku 2025 je naplánováno 72 nových strojírenských projektů. České firmy mají v Kazachstánu nejen dobré jméno, ale řada z nich zde realizovala i značné množství kontraktů v minulosti. U těchto zakázek existuje potenciál pro jejich modernizaci.

Oblast strojírenství byla identifikována ze strany kazašské vlády jako prioritní a od roku 2009 byla zahrnuta mezi programy průmyslového rozvoje v Kazachstánu.

V posledních letech dochází ke značnému vývoji kazašské strojírenské produkce. Jen za posledních šest let došlo k jejímu navýšení na trojnásobek původní hodnoty. Je třeba zmínit, že na financování v této oblasti se podílejí nejen stát, ale značnou měrou i soukromí investoři.

Pandemie covidu-19 přinesla na jednu stranu pokles poptávky, nicméně to nemělo vliv na celkový rozvoj tohoto sektoru, který je průběžně narůstající, např. v roce 2021 o 18,5%.

Pro české podniky se v této oblasti otevírá značné množství příležitostí. Poptávka na trhu je zejména po různých druzích obráběcích center, vyvrtávačkách, pumpách i dalších specializovaných strojích. Dále je třeba zmínit, že i stávající zařízení jsou již zastaralá a vyrábějí výrobky, které nesplňují nejnovější požadavky, např. na jejich kvalitu. Kazašští podnikatelé si tuto skutečnost uvědomují. Je evidentní, že bez urychlené modernizace zpracovatelského průmyslu a strojírenské základny nebudou moci kazašské subjekty držet krok s konkurencí.

Zemědělský průmysl představuje pro český export klasickou zájmovou oblast s velkým potenciálem. Zemědělská výroba představuje 4,5 % celkové produkce země. V souvislosti s pandemií koronaviru si vláda uvědomila nutnost soběstačnosti zemědělství a v sektoru jsou zaváděny nové programy. Českým firmám se nabízí celá řada možností, kde mohou uplatnit své výrobky i služby.

Obecné informace

Zemědělství Kazachstánu má obrovský potenciál růstu. Kazachstán má rozsáhlé zdroje zemědělské půdy, 80 % území je vhodných pro určité druhy zemědělských činností. Zároveň je třeba poznamenat, že většina území Kazachstánu se nachází v zóně rizikového hospodaření, dochází k degradaci a erozi půd. Více než 80 % zemědělské půdy zabírají pastviny, asi 12 % pak tvoří orná půda. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo činí v oblasti zemědělství 18,1 %. Zemědělský průmysl má v Kazachstánu jak teritoriální, tak i regionální charakter. Úroveň jeho rozvoje závisí na mnoha faktorech, na rozvoji infrastruktury, blízkosti zdrojů, stupeň monopolizace apod. Rovněž je třeba zmínit, že metody, které se v zemědělství používají, jsou značně zastaralé.

I přes podporu zemědělství ze strany vlády se zatím nepodařilo realizovat strukturální změny nutné ke zvýšení konkurenceschopnosti. Vzhledem ke skutečnosti, že stávající struktura podpory byla neefektivní, rozhodl se stát v roce 2021 strukturu podpory změnit.

Příležitosti pro české exportéry

Příležitosti pro české exportéry souvisí se snahou KZ o zvýšení soběstačnosti (tato snaha byla opětně akcentována v souvislosti s pandemií).

Přestože vysoká úroveň rozvoje zemědělství v České republice není většině kazašských zemědělců tak známá, prochází spolupráce v oblasti chovu zvířat, rostlinné výroby a souvisejících služeb každým rokem kvalitativními i kvantitativními změnami. Zvláštní zájem kazašských dovozců je o plemenný skot, zejména plemena Simmental, a násadová vejce brojlerů. Zemědělci se aktivně zajímají o zkušenosti s chovem a krmením hospodářských zvířat a drůbeže i o využití inovativních přístupů ve veterinární medicíně. V souvislosti s nárůstem počtu dobytka a drůbeže roste poptávka i po výstavbě nových objektů, jako jsou drůbežárny, dojírny či stáje. Nové prostory budou vyžadovat nové vybavení a zařízení pro ustájení, napájení, krmení atd.

Zajímavou oblastí je i rozvoj zahradnictví v Kazachstánu a s ním související poptávka po importu kvalitního sadebního materiálu (sazenice), přičemž podíl dovozu některých sazenic ovocných a ořechových kultur dosahuje až 90 %.

Další oblastí, která je pro české exportéry zajímavá, je vývoz genetického materiálu (rodokmenový skot, inseminační dávky a násadová vejce).

Rovněž mlékárenský průmysl hraje důležitou roli při řešení problému potravinové bezpečnosti země. Pro roky 1021–2025 byl vypracován plán zprovoznění 169 mléčných farem pro 106,8 tisíce kusů a celkovou výrobní kapacitou 597,7 tisíce tun mléka ročně. Prostřednictvím programu udržitelnosti hospodářských zvířat na období 2021–2025 podporuje stát rozvoj chovu masného skotu. V oblasti dovozu krmiv a doplňkových látek je třeba rozlišovat, jedná-li se o vlastní výrobu krmiv pro hospodářská zvířata či o výrobu krmiv pro domácí zvířata. Zatímco u první kategorie došlo k navýšení domácí výroby na dvojnásobek, u druhé kategorie představuje import téměř 90 % potřeby. Pro ilustraci, v roce 2021 dovezl Kazachstán krmivo v hodnotě cca 31 milionů dolarů. V této souvislosti je vhodné zmínit i potenciál pro dovoz veterinárních léčiv a vakcín, které se dovážejí ve značných objemech, mimo jiné také z ČR.

Další zajímavou oblastí pro české exportéry je oblast dovozu zemědělských strojů. České stroje na obdělávání půdy si v Kazachstánu získávají stále větší oblibu. Je třeba zmínit, že vozový park v této oblasti je značně zastaralý a nedostatečný. Z tohoto důvodu zavedla vláda systém dotací pro nákupy zemědělských strojů, který lze použít i v případě dovozů z jiných států.

Lze konstatovat, že předpokládané zvýšení produkce konečných rostlinných a živočišných produktů bude mít za následek potřebu zvýšení výrobních kapacit i v dalších oblastech, jako jsou zařízení pro průmyslové zpracování potravin včetně linek pro stáčení a balení, zařízení pro pekárny apod.

Zájem je po moderních, ekologických, a hlavně efektivních technologických postupech.

V oblasti dovozu potravinářských výrobků pro potravinářský průmysl stanovil Kazachstán výčet výrobků, které musí dovážet. I přes nedostatek dostatečné místní produkce výše uvedeného zboží není jejich export z ČR do Kazachstánu pro místní dovozce ekonomicky únosný. Nicméně i v této oblasti existuje řada komodit, které jsou do Kazachstánu dováženy z ČR. Sortiment potravinářských výrobků, dosud vyvážených z ČR do Kazachstánu, se krystalizoval v důsledku specifik a omezení kazašského zemědělství, ať již jde o geografická (pivo, minerální voda), půdně-klimatická (slad, chmel, mák) nebo technologická specifika (škroby, potravinářské příchutě). Perspektivní je vývoz dětské výživy (náhrada mléka, přikrmování, dietní a léčebná výživa), protože ta se v zemi v balené formě nevyrábí, a tudíž postrádá dlouhodobou trvanlivost. Export českých vín, zejména růžových a bílých, jakož i ovocných destilátů, má stále nerealizovaný potenciál.

Digitalizace je v zemi málo rozšířená. Panuje enormní poptávka po všech ICT technologiích. Kazašská vláda se proto rozhodla této oblasti věnovat zvláštní pozornost. Začínají přípravné práce na zavedení sítě 5G nové generace, která by měla být ve velkých městech k dispozici do roku 2025.

Digitalizace je v současné době strategickým úkolem a prioritou Kazachstánu. Ze strany vlády Kazachstánu je sektoru ICT věnována stále větší pozornost. Na jednu stranu si vedoucí složky uvědomují potenciál rozvoje tohoto sektoru co do tvorby pracovních míst a zvyšování podílu na HDP, na druhou stranu se ukázalo, jak málo je tento sektor v Kazachstánu rozvinutý. I díky pandemii se ukázala potřeba kvalitního a spolehlivého zajištění obecných IT technologií, do popředí se dostala problematika kybernetické bezpečnosti. V souvislosti s rozvojem kryptoměn, pro jejichž sektor je Kazachstán jedním z důležitých hráčů, se ukázalo jako nutné zabezpečit zpracování velkého množství dat. Na významu nabyl i monitoring sítí.

Přechod velkého množství firem na alespoň částečný provoz typu home office pak vyvolal velkou poptávku po digitalizaci dokumentů, rozvoji systému on-line plateb apod. Následkem pandemie došlo i k rozvoji služeb e-commerce. Z tohoto důvodu vláda Kazachstánu připravila program modernizace ICT infrastruktury. Lze konstatovat, že záměrem Kazachstánu je stát se centrálním digitálním centrem ve Střední Asii. Za tímto účelem bude muset být vyškoleno přibližně 100 tisíc IT specialistů, jichž je dosud značný nedostatek. Export služeb a zboží by se měl do roku 2025 zvýšit na 500 milionů dolarů. V této souvislosti se připravuje i přechod na mezinárodní standardy. Součástí programu je důraz na vývoj a zavádění technologických změn. V současné době probíhá masivní digitalizace státní správy a jí poskytovaných služeb.

V posledních dvou letech již v některých oblastech došlo v této oblasti k rozvoji. Můžeme jmenovat zdravotnictví, finance, lékařství, poštovní služby. Nicméně i v těchto oblastech je stále co zlepšovat.

Pro české firmy existují příležitosti především v oblasti softwaru, např. v oblasti antivirových programů. Je zde i potenciál pro nové start-up firmy nabízející nová neotřelá řešení. Možnosti se naskýtají i v oblasti rozvoje služeb e-commerce. Zajímavou příležitostí pro české firmy je rovněž možnost účastnit se na projektech „smart cities“. V oblasti služeb mohou být nabídnuty služby českých IT vývojářů.

Pandemie zasáhla Kazachstán a jeho systém zdravotnictví v nepřipraveném stavu. Ukázalo se, jak nedostatečné jsou stávající výrobní a importní kapacity. Vláda proto připravila plán modernizace zdravotnictví do roku 2025.

Složitá epidemiologická situace související s pandemií covidu-19 prokázala, jak nedostatečné jsou stávající výrobní a importní kapacity Kazachstánu. Proto bylo vládou urychleně rozhodnuto o investování do této oblasti. Platby směřovaly a budou i nadále směřovat především do výstavby a rekonstrukcí zdravotnických objektů, jejich vybavení a nákupu léků proti covidu-19.

V souvislosti s touto pandemií se dostaly na světlo systémové problémy, které nebyly ve zdravotnictví dlouhodobě řešeny. Navíc v důsledku prioritizace boje s covidem-19 se upozadily jiné oblasti zdravotnictví, což mělo následně negativní vliv na kvalitu života obyvatel. Např. úmrtnost matek se zvýšila 2,8násobně. Z tohoto důvodu sestavila vláda seznam potenciálních investičních projektů do roku 2025. Pro ilustraci, v oblasti primární zdravotní péče se předpokládá výstavba více než 200 nových zařízení, která budou financována z různých zdrojů. Další z prioritních klíčových oblastí, která byla upozaděna, je boj proti onkologickým onemocněním. S ohledem na výše uvedené proto vláda připravuje v současné době i nový regulačně právní rámec, který bude tyto i jiné oblasti právně regulovat.

Pro české firmy se nabízí v oblasti zdravotnictví celá řada možného uplatnění nejenom při subdodávkách směřujících do modernizace stávajících a výstavby nových zdravotnických a výzkumných zařízení, ale i v jejich vybavení lékařskými technologiemi a specializovaným zařízením. Určitá možnost je i v oblasti dovozu českých léků. Zajímavou příležitostí je připravovaná digitalizace tohoto odvětví. Další příležitosti pro české subjekty spočívají i v oblasti školství, resp. školení specializovaného personálu. Zajímavé jsou také dodávky vybavení vojenských nemocnic.