Zambie, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh - souhrnná teritoriální informace

Zambie disponuje rozsáhlými přírodními zdroji pro rozvoj zemědělství. Problémem je nízká efektivita a diverzifikace produkce, nedostatek mechanizace a chemizace. Roste však počet komerčních farem, na rok 2022 vláda vyčlenila 6,4 mil. USD na přípravu bloku farem pro investory. Existuje vysoká poptávka po širokém spektru zemědělské techniky, zavlažovacích systémech, i technologií a zařízení pro rychle se rozvíjející zpracovatelský průmysl, jako jsou balicí a plnicí stroje, chladicí a mrazicí technika, zařízení pro výrobu alkoholických i nealkoholických nápojů.

Zambie disponuje rozsáhlou plochou dosud neobdělávané zemědělské půdy (v současnosti je využíváno pouze asi 15 % orné půdy, jejíž rozloha je odhadována na více než 430 tisíc km2), značnými zdroji podzemní vody a příznivým podnebím. Potýká se však s nízkou efektivitou a diverzifikací zemědělské produkce, způsobenou mj. zásadním nedostatkem mechanizace, chemizace a vůbec moderních zemědělských postupů. Převážná většina zemědělců jsou stále drobní farmáři, produkující především pro vlastní potřebu, roste nicméně počet velkých komerčních farem, provozovaných tuzemskými i zahraničními investory. Nová vláda, vzešlá z dosavadní opozice po volbách v srpnu 2021, oznámila záměr podporovat zakládání velkých farem, zatímco doposud podpora vlády směřovala spíše k drobným zemědělcům. V roce 2022 hodlá vláda mj. investovat v přepočtu cca 150 mil. Kč do rozvoje bloku farem v oblasti Nansanga (okres Serenje).

Většina rostlinné produkce je závislá na přírodních srážkách, které jsou ovšem v posledních letech čím dál méně pravidelné, což výrazně ovlivňuje celkovou produkci. V současnosti je uměle zavlažováno přibližně 100 tisíc hektarů půdy, potenciál pro využití umělého zavlažování je ovšem odhadován na nejméně 400 tisíc hektarů. V rostlinné výrobě dominuje pěstování několika základních plodin, zejména kukuřice. Významný je chov skotu. Prioritou je diverzifikace zemědělské produkce; perspektivními plodinami jsou mj. káva, cukrová třtina, bavlna, sója, maniok, arašídy, ořechy kešu, ovoce a zelenina. V roce 2021 bylo v Zambii uzákoněno pěstování a export konopí pro medicínské a průmyslové využití, od čehož si vláda slibuje významné příjmy. Ve snaze zvýšit investic do zemědělství byla s účinností od začátku roku 2022 řada položek zemědělských strojů při dovozu osvobozena od DPH (mj. zavlažovací zařízení, kombajny, balíkovače, granulátory aj.).

Málo rozvinutý je navazující potravinářský průmysl. Zambie je proto nucena značnou část domácí spotřeby, zejména produktů s vyšší přidanou hodnotou, dovážet, a to nejčastěji z JAR. V Zambii ovšem roste podpora domácí produkce ze strany spotřebitelů, zemědělských asociací i příslušných státních institucí. Značný potenciál pro další rozvoj skýtají mj. následující odvětví: zpracování arašídů a ořechů kešu (na máslo apod.); zpracování manioku (na potraviny i pro průmyslové využití); výroba jedlých olejů; mletí a další zpracování obilnin; konzervování ovoce a výroba ovocných šťáv; zpracování masa (hovězí, vepřové, drůbeží, kozí) a mléka; produkce medu; výroba biopaliv; zpracování bavlny. V posledních letech se v řadě lokalit rozvíjí chov sladkovodních ryb a je zapotřebí rozvoje kapacit pro zpracování a konzervování ryb a pro výrobu rybí moučky.

Specifickými oblastmi, v nichž se české firmy již v Zambii dokázaly do určité míry prosadit, jsou dodávky krmných směsí pro hospodářská zvířata či šlechtitelství a umělá inseminace, zejména hovězího dobytka, s cílem zvýšení produkce masa a zejména mléka (dojivost je v Zambii dosud v průměru velmi nízká).

V Zambii z výše uvedených důvodů rychle roste poptávka po zemědělské technice, a to jak pro velké, tak i pro menší provozy, zavlažovacích systémech, jakož i hnojivech a dalších produktech chemického průmyslu používaných v zemědělství. V oblasti potravinářského průmyslu uplatnění nalezne široká škála technologií a zařízení, jako jsou balicí a plnicí stroje, skladovací a přepravní zařízení, chladicí a mrazicí technika aj. Rozmach zažívá také výroba alkoholických i nealkoholických nápojů a je zde potenciál pro dodavatele zařízení pro tyto výrobní provozy, včetně pivovarnických a destilačních technologií. Zemědělství je také hlavní oblastí zahraniční rozvojové spolupráce ČR se Zambií, takže prostor pro zapojení českých firem se otvírá i v případě některých rozvojových projektů financovaných zejména Českou rozvojovou agenturou.

Vedle tradičních hydroelektráren se v zemi začínají více využívat i další zdroje energie. Zambie má příhodné přírodní podmínky zejména pro rozvoj solární energetiky, která představuje pouze asi 3 % z celkové instalované kapacity 3 250 MW. Nová vláda připravuje zvýšení doposud uměle nízko udržovaných tarifů, což by mělo zatraktivnit investice do nových zdrojů. Pro české dodavatele se nabízejí možnosti uplatnění v dodávkách zařízení a technologií zejména pro solární, případně i malé vodní či větrné elektrárny, včetně ostrovních řešení. Poptávka je také po naftových generátorech a solárních invertorech.

Více než 80 % výroby elektřiny v Zambii pochází z vodních elektráren. V posledních letech ovšem kvůli klimatickým změnám klesá pravidelnost a celkový objem srážek, což má (vedle stáří a poruchovosti značné části výrobní kapacity) za následek často nedostatečnou produkci, která nestačí pokrýt trvale rostoucí poptávku. V posledních letech se tak Zambie několikrát po dobu řady měsíců potýkala s každodenními mnohahodinovými odstávkami dodávek elektřiny v celé zemi. Hlavními elektrárnami v Zambii jsou vodní elektrárna Kariba (1080 MW), vodní elektrárna Kafue Gorge (980 MW) a menší vodní elektrárny Itezhi-Tezhi (120 MW) a Victoria Falls (108 MW). Dalším významným zdrojem je (v Zambii zatím jediná) uhelná elektrárna u města Maamba s kapacitou 300 MW a elektrárna na těžký topný olej ve městě Ndola s kapacitou 110 MW. V roce 2022 má být dokončeno uvedení do provozu všech pěti bloků nové vodní elektrárny na dolním toku řeky Kafue o celkové kapacitě 750 MW. Mimoto v zemi funguje řada malých zejména vodních a naftových elektráren. Celkový instalovaný výkon zambijských elektráren činil ke konci roku 2021 přibližně 3250 MW, z toho cca 80 % představují vodní elektrárny, 11 % uhelné, 6 % nafta a topné oleje, 3 % solární.

Významnými připravovanými hydroenergetickými projekty jsou výstavby velkých vodních elektráren Batoka na řece Zambezi, která by měla mít výkon 2 100 MW, a na řece Luapula (1200 MW). Oba projekty se ovšem připravují již několik let a není zřejmé, kdy bude jejich realizace zahájena.

Zambie má velmi příhodné přírodní podmínky pro solární energetiku – průměrné sluneční záření se odhaduje na 5,5 kWh/m ² /den. Experimentuje se i s využitím geotermálních a větrných zdrojů. První dvě větší fotovoltaické elektrárny v Zambii s instalovanou kapacitou 54 MW, resp. 34 MW byly uvedeny do provozu v roce 2019 a další jsou ve výstavbě. Jsou prováděny studie proveditelnosti na výstavbu malých vodních elektráren. V těchto projektech, které jsou mnohdy podporovány mezinárodními finančními institucemi (Světová banka, Evropská investiční banka, Africká rozvojová banka apod.) se angažují domácí i zahraniční firmy. Např. německá rozvojová banka KfW uvolnila prostředky pro podporu výstavbu šesti fotovoltaických elektráren o celkové kapacitě 120 MW a malých vodních elektráren o celkové kapacitě 100 MW.

Většinu výroby elektřiny a její rozvod a distribuci zajišťuje státní společnost ZESCO, která elektřinu částečně nakupuje i od dalších výrobců v zemi. Nachází se ovšem ve velkých finančních potížích, mj. proto, že tarify za odběr elektřiny byly v posledních letech z politických důvodů udržovány pod výrobními náklady. Nová vláda Zambie hodlá v roce 2022 tarify zvýšit, což by mělo v důsledku zlepšit podmínky pro investice do nových zdrojů. Vedle přímé účasti v nových energetických projektech se pro české firmy otevírají možnosti uplatnění v dodávkách zařízení a technologií zejména pro solární a malé vodní, ale i větrné, příp. geotermální elektrárny. Další oblastí je budování infrastruktury pro rozvod a distribuci elektřiny, vč. elektroinstalačních součástek, měřičů apod. Vzhledem k nízkému stupni elektrifikace existuje v Zambii významný potenciál pro rozvoj ostrovních (off-grid) systémů. Kvůli přetrvávajícím potížím s dodávkami elektřiny existuje také značná poptávka po záložních zdrojích, jako jsou naftové generátory a v poslední době stále oblíbenější solární invertory.

Těžební průmysl zjišťuje více než 80 % celkových exportních příjmů Zambie. Země je jedním z největších světových producentů mědi. Cílem je zvýšit produkci z dnešních asi 800 tis. tun ročně na 3 mil. tun do roku 2031. V nejbližších letech se předpokládají významné investice do důlních provozů. V posledních letech se nicméně rozšiřuje i těžba dalších nerostů (nikl, kobalt, mangan, zlato, a jiné). Uplatnit se mohou dodavatelé nabízející důlní technologie pro hlubinnou i povrchovou těžbu i pro další zpracování rud, ale i subjekty působící v oblasti geologického průzkumu.

Těžební průmysl zůstává klíčovým odvětvím národního hospodářství Zambie, přispívající přibližně 10 % k HDP země a představující více než 80 % jejích celkových exportních příjmů. Zdaleka největší význam v tomto odvětí má těžba mědi, Zambie je jejím 7. největším světovým producentem. V posledních letech se nicméně rozšiřuje i těžba dalších nerostů, jako jsou nikl, kobalt, mangan či zlato. Těžba se tradičně soustředila v provincii Copperbelt, v současné době jsou však otvírána nová ložiska zejména v Severozápadní provincii i v dalších částech země. Relativně významná je také těžba polodrahokamů a drahokamů, zejména smaragdů, jichž je Zambie druhým největším světovým producentem s podílem cca 20 % na celkovém trhu. Vláda vyhlásila cíl zvýšit produkci mědi z dnešních cca 800 tis. tun ročně na 3 mil. tun do roku 2031. To předpokládá také významné navýšení kapacit hutních zařízení v Zambii, která je dnes odhadována na 1,2 mil. tun ročně, a v neposlední řadě také nových energetických zdrojů.

Podnikatelské prostředí v těžebním průmyslu v posledních letech negativně ovlivňovala nevyzpytatelná regulatorní a daňová politika zambijské vlády, vč. kontroverzních odebrání těžařských licencí. Nová vláda vzešlá z voleb v srpnu 2021 si nicméně dala nápravu reputace u zahraničních investorů a nastavení transparentního a předvídatelného režimu za jednu ze svých hlavních priorit. Mj. bylo od počátku roku 2022 zrušeno těžaři dlouho kritizované „dvojí zdanění“, kdy firmy platily stanovené poplatky z těžby nerostů, které však byly nadále zahrnuty do základu pro výpočet korporátní daně. Investoři na dosavadní kroky vlády reagují pozitivně a podle neoficiálních informací těžařské firmy, z nichž největší je aktuálně kanadská First Quantum Minerals, plánují realizovat nové investice do zařízení na těžbu a zpracování mědi a dalších kovů v řádu miliard dolarů.

Na trhu v Zambii mohou nalézt uplatnění subjekty nabízející důlní technologie pro hlubinnou i povrchovou těžbu, těžební či přepravní stroje, stroje na zpracování rud, zařízení sléváren (zejména mědi) a tavicích pecí, a rovněž produkty chemického průmyslu využitelné při těžbě nerostů a zpracování rud. V Zambii stále probíhá ve značném měřítku hledání nových nalezišť nerostných surovin, uplatnění zde tedy mohou najít subjekty, produkující jednak zařízení a vybavení pro geologický průzkum, jednak nabízející služby v tomto oboru. V některých dolech v Zambii je problémem pronikání spodní vody, která musí být neustále odčerpávána; na počátku roku 2022 bylo oznámeno, že pro jeden z největších dolů (nyní ve správě státu) bude potřeba pořídit nové zařízení na odčerpávání vody v hodnotě 270 mil. USD. Zambie doposud věnovala jen malou pozornost otázkám ochrany životního prostředí ve spojitosti s těžbou, nová vláda i zahraniční těžařské firmy si nicméně více uvědomují potřebu tyto aspekty řešit, mj. v reakci na nedávné hromadné žaloby proti těžařským firmám argumentující poškozením zdraví místních obyvatel v důsledku těžby. Do budoucna lze tudíž očekávat zvýšení poptávky po řešeních a službách spojených s provozováním těžby s ohledem na ochranu životního prostředí a veřejného zdraví a likvidace ekologických zátěží.

V souvislosti s rychlým růstem obyvatelstva, urbanizace a hospodářským rozvojem zažívá sektor stavebnictví v Zambii v posledních letech rozmach. Odhaduje se, že chybí 1,5 milionu bytových jednotek. Na rok 2022 vláda ohlásila mimo jiné plán výstavby pěti tisíc bytových jednotek a další infrastruktury v okresu Kazungula, financovaných prostřednictvím PPP projektů. Značné investice směřují do budování dopravní a telekomunikační infrastruktury a průmyslových staveb. Potenciál pro uplatnění českých firem existuje v oblasti komponent pro inženýrské sítě, elektroinstalace, různého vnitřního vybavení budov, případně i stavebních dílů.

Rozvoj stavebnictví se týká jak rezidenčních a kancelářských objektů, kde je v poslední době také patrný trend růstu nároků na kvalitu, tak průmyslových objektů, dopravní, telekomunikační a energetické infrastruktury. Pro rok 2022 vláda ohlásila mj. plán výstavby pěti tisíc bytových jednotek a další infrastruktury v okresu Kazungula, financovaných prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP).

V oblasti budování dopravní infrastruktury je prioritou rehabilitace, resp. modernizace hlavních silničních tahů v zemi. Tyto projekty v některých případech získaly financování ze zahraničí, mj. z EU. Nová vláda vzešlá z voleb v srpnu 2021 oznámila záměr novelizovat zákon o partnerství veřejného a soukromého sektoru, což by mělo usnadnit rozvoj silniční i železniční sítě. Další prioritou je přeshraniční dopravní infrastruktura. V roce 2021 byl otevřen nový silniční most na hraničním přechodu Kazungula mezi Botswanou a Zambií, který má být v nejbližších letech napojen také na železniční síť v obou zemích. V roce 2022 má být zahájena výstavba úseku silnice ze Zambie do Konžské demokratické republiky mezi městy Mwenda a Kasomeno a mostu přes hraniční řeku Luapula. V Zambii bylo zřízeno několik ekonomických zón a průmyslových parků, doposud však nenaplnily očekávání co do přílivu investorů. Od počátku roku 2022 vláda zavedla nové investiční pobídky a očekává zvýšení výstavby průmyslových provozů v těchto zařízeních. Pro rok 2022 bylo ohlášeno také zvýšení investic do telekomunikačních věží ve venkovských oblastech Zambie. V Zambii se nacházejí čtyři mezinárodní letiště, která procházejí společně s navazující infrastrukturou postupnou modernizací. Ve snaze podpořit cestovní ruch vláda investuje také do modernizace lokálních letišť (aktuálně ve městech Kasama a Mbala).

V posledních letech (s určitou korekcí během pandemie covidu-19) rychle roste význam cestovního ruchu v národním hospodářství, který před pandemií dosáhl již podílu 7 % na HDP země. V této souvislosti lze zaznamenat rychlá růst výstavby ubytovacích zařízení a příbuzné infrastruktury v národních parcích a dalších turisticky atraktivních oblastech země. Vedle toho se Zambie se chce etablovat také v oblasti kongresové turistiky.

Tento vývoj generuje zvýšenou poptávku po stavebních strojích a technice všeho druhu, nákladních automobilech apod., které se dovážejí z celého světa (ač největší podíl na trhu zaujímají asijští výrobci). Potenciál pro zapojení českých výrobců existuje také v oblasti komponentů pro inženýrské sítě, elektroinstalace, různého vnitřního vybavení budov, příp. i stavebních dílů.

Přibližně 35 % obyvatel Zambie (6,5 milionu) stále nemá přístup k nezávadné pitné vodě a 67 % obyvatel není napojeno na kanalizaci. Realizují se proto rozsáhlé investice do vodních vrtů, úpraven vody a čistíren odpadních vod. Značná část z nich je financována zahraničními donory, do některých tendrů se mohou hlásit i české firmy. Uplatnění v zemi naleznou technologie, produkty a služby využitelné při mapování vodních zdrojů. Příležitosti pro české výrobce lze spatřovat také v oblasti úpraven vody a dodávek vodních filtrů.

Zambie disponuje v úhrnu značnými zásobami vody, výzvami pro zajištění zásobování vodou jsou nicméně rostoucí nepravidelnost srážkových poměrů a pokles hladiny spodních vod, rychlý růst obyvatelstva a rostoucí znečištění životního prostředí. Vodovodní systém není dostatečně vybudován ani ve většině měst, většina obyvatel spoléhá na vlastní studny. Voda často není vůbec nebo jen nedostatečně upravována. Ve venkovských oblastech je přístup k nezávadné pitné vodě stále ještě velmi omezený. Vedle přímého zásobování obyvatel se budují systémy pro využití v zemědělství (zavlažovací systémy, napajedla pro hospodářská zvířata). Připravuje se i stavba dvou velkých přehrad na řekách Zambezi a Luapula.

Řada projektů soustředících se na zabezpečení přístupu k pitné vodě a management vodních zdrojů je financovaná mezinárodními donory, jako jsou EU, USA, Německo a další a do některých tendrů se mohou hlásit i české firmy. Vedle dodávek technologií a materiálu se může jednat např. o expertní poradenské služby. Některé projekty financovala i Česká rozvojová agentura v rámci zahraniční rozvojové spolupráce se Zambií, a to v rámci bilaterálních projektů či programu B2B.

Jako stále naléhavější se ukazuje i nutnost řešení čištění odpadních vod, zejména ve městech. Např. v Lusace byl zahájen velký projekt na vybudování dvou čistíren odpadních vod a 520 km potrubí, který má zlepšit přístup k sanitaci pro 525 tisíc domácností. Projekt v hodnotě přibližně 6,5 mld. Kč je společně financován Evropskou investiční bankou, německou rozvojovou bankou KfW, Světovou bankou, Africkou rozvojovou bankou a dalšími partnery.

V celé zemi existuje vysoká poptávka po službách společností, zabývajících se hydrologickým průzkumem a vrtáním studní, podle místních podmínek mělkých i hloubkových, a tedy i potřebných technologiích. Vedle hloubení nových může být v mnohých případech vhodným řešením rehabilitace starých vrtů. Uplatnění naleznou technologie, produkty a služby využitelné při mapování vodních zdrojů. Příležitosti pro české výrobce a dodavatele lze spatřovat také v oblasti úpraven vody pro jednotlivé provozy (hotely, nemocnice apod.) i pro veřejnou vodovodní síť. Vzhledem k problematické kvalitě vody existuje poptávka po vodních filtrech pro použití v domácnostech i větších provozech.