Deficit a dluh vládních institucí - 1. čtvrtletí 2022
Deficit hospodaření vládních institucí v 1. čtvrtletí roku 2022 dosáhl 94,1 mld. Kč, což byl meziročně o 47,7 mld. Kč lepší výsledek. Největší podíl na meziročním snížení mělo především hospodaření ústředních vládních institucí, které skončilo ve schodku 102,5 mld. Kč, ale meziročně se vylepšilo o 53,3 mld. Kč. Místní vládní instituce hospodařily s přebytkem 5,1 mld. Kč a hospodaření fondů sociálního zabezpečení skončilo v přebytku 3,4 mld. Kč.
„Hospodaření vládních institucí v prvním čtvrtletí roku 2022 skončilo ve schodku, který dosáhl výše 94,1 mld. Kč, což ve vztahu k HDP představuje 6,1 %. Meziroční míra zadlužení sektoru vládních institucí poklesla o 1,1 procentních bodů a dosáhla výše 42,8 % HDP. Na výsledku hospodaření se výraznou měrou podepsalo zvýšení příjmů z daní z výroby a dovozu a pokles vyplacených dotací,“ uvedla Helena Houžvičková, ředitelka odboru vládních a finančních účtů ČSÚ.
Saldo hospodaření sektoru vládních institucí, 1. čtvrtletí 2020 – 1. čtvrtletí 2022
Období |
1.Q 2020 |
2.Q 2020 |
3.Q 2020 |
4.Q 2020 |
1.Q 2021 |
2.Q 2021 |
3.Q 2021 |
4.Q 2021 |
1.Q 2022 |
mld. Kč |
-50,3 |
-98,4 |
-43,0 |
-137,5 |
-141,8 |
-57,5 |
-54,9 |
-105,2 |
-94,1 |
% HDP |
-3,7 |
-7,3 |
-2,9 |
-9,0 |
-10,2 |
-3,7 |
-3,5 |
-6,5 |
-6,1 |
Poznámka: Údaje v tabulce nejsou sezónně očištěny, nelze je srovnávat mezičtvrtletně.
Celkové příjmy sektoru vládních institucí stouply meziročně o 13,4 % a dosáhly 40,2 % HDP. Na meziročním růstu příjmů se podílelo zejména zvýšení příjmů z daní z výroby a dovozu, ze sociálních příspěvků a daní z příjmu. Celkové výdaje vládních institucí meziročně vzrostly o 3,7 % a dosáhly 46,3 % HDP. Nejvíce vzrostly kapitálové výdaje a sociální dávky. Pokles byl zaznamenán především u dotací.
Nominální dluh vládních institucí meziročně vzrostl o 171,0 mld. na 2 683,5 mld. Míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně poklesla z 43,9 % na 42,8 % HDP, změna dluhu činila + 2,7 p. b., přičemž rostoucí nominální HDP přispěl k poklesu zadlužení o – 3,8 p. b. Dluh stoupl mezičtvrtletně o 117,0 mld. Kč. Mezičtvrtletně došlo ke zvýšení míry zadlužení o 0,8 p. b. Rostoucí dluh přispěl ke zvýšení míry zadlužení o + 1,9 p.b., naopak růst nominálního HDP přispěl k poklesu o – 1,1 p. b.
Z hlediska jednotlivých komponent dluhu byl meziroční nárůst zaznamenán především u emitovaných cenných papírů (+ 280,0 mld. Kč), které i nadále zůstávají hlavní komponentou dluhu.
Dluh sektoru vládních institucí, 1. čtvrtletí 2020 – 1. čtvrtletí 2022
Saldo hospodaření vládních institucí po očištění o sezónní a kalendářní vlivy skončilo v deficitu 75,0 mld. Kč, který odpovídal 4,6 % HDP. Mezičtvrtletně se saldo hospodaření zlepšilo o 3,7 mld. Kč. Vývoj salda hospodaření vládních institucí očištěného o sezónní a kalendářní vlivy ilustruje následující graf.
Sezónně očištěné saldo hospodaření vládních institucí, 1. čtvrtletí 2020 – 1. čtvrtletí 2022
Poznámky:
Kvantifikace fiskálních ukazatelů je založena na metodice Evropského systému národních účtů (ESA 2010). Uvedené údaje jsou v metodickém souladu s údaji sloužícími pro účely statistiky nadměrného dluhu (EDP, excessive deficit procedure) a pro hodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií.
Přebytek/deficit vládních institucí je výše čistých půjček (+) nebo výpůjček (-) v systému národního účetnictví. Ukazatel vyjadřuje schopnost sektoru v daném období financovat (+) jiné sektory ekonomiky nebo potřebu tohoto sektoru být ostatními sektory financován (-).
Dluh vládních institucí představuje výši konsolidovaných závazků sektoru vládních institucí vyplývající z přijatých vkladů, emitovaných dluhových cenných papírů a přijatých půjček. U cizoměnových dluhových nástrojů zajištěných proti měnovému riziku je ocenění provedeno na bázi smluvního kurzu.
Saldo hospodaření je porovnáno s výší HDP v daném čtvrtletí v běžných cenách. Výše konsolidovaného dluhu vládních institucí je porovnána se součtem posledních čtyř čtvrtletních HDP v běžných cenách. Podrobné údaje v časových řadách o saldu hospodaření a dluhu vládních institucí jsou součástí tabulek Transmisního programu (tabulka 25 a tabulka 28) publikovaných na stránkách ČSÚ v sekci „HDP, Národní účty“.(Sektor vládních institucí). Pokud není uvedeno jinak, data nejsou očištěna o sezónní a kalendářní vlivy. Časová řada sezónně očištěného salda vládních institucí (položka Čisté půjčky/ výpůjčky) Časová řada sezónně očištěných účtů za S.13 .
Zodpovědný vedoucí pracovník ČSÚ: Ing. Helena Houžvičková, ředitelka odboru vládních a finančních účtů, tel.: 704 688 734, e-mail: helena.houzvickova@czso.cz
Kontaktní osoba: Ing. Jaroslav Kahoun, vedoucí oddělení vládních účtů, tel.: 274 054 232, e-mail: jaroslav.kahoun@czso.cz
Termín zveřejnění další RI: 3. 10. 2022
- rok 2022 | 1. čtvrtletí 2022
- rok 2021 | 4. čtvrtletí 2021 | 3. čtvrtletí 2021 | 2. čtvrtletí 2021 | 1. čtvrtletí 2021
- rok 2020 | 4. čtvrtletí 2020 | 3. čtvrtletí 2020 | 2. čtvrtletí 2020 | 1. čtvrtletí 2020
- rok 2019 | 4. čtvrtletí 2019 | 3. čtvrtletí 2019 | 2. čtvrtletí 2019 | 1. čtvrtletí 2019
- rok 2018 | 4. čtvrtletí 2018 | 3. čtvrtletí 2018 | 2. čtvrtletí 2018 | 1. čtvrtletí 2018
- rok 2017 | 4. čtvrtletí 2017 | 3. čtvrtletí 2017 | 2. čtvrtletí 2017 | 1. čtvrtletí 2017
- rok 2016 | 4. čtvrtletí 2016 | 3. čtvrtletí 2016 | 2. čtvrtletí 2016 | 1. čtvrtletí 2016
- rok 2015 | 4. čtvrtletí 2015 | 3. čtvrtletí 2015 | 2. čtvrtletí 2015 | 1. čtvrtletí 2015
Zveřejněno dne: 01.07.2022
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.
Kontakt: Oddělení informačních služeb - ústředí, tel.: 274 056 789, e-mail: infoservis@czso.cz
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz