Japonsko přijalo rozpočet na rok 2022, rostou výdaje na obranu i rozvoj nových technologií (4.4.2022)

Výdaje obranu ve výši 5,4 bil. JPY představují nárůst oproti roku 2021 o 6 %. Japonsko tak reaguje na nové geopolitické hrozby, zvláště ve světle rostoucích vojenských schopnosti Číny a KLDR. Cílem Japonska je vybudování účinné tzv. Multi-Domain Defense Force, tedy vojenské síly, která bude schopna operovat nejen na zemi, ve vzduchu a na moři, ale i ve vesmíru a kyberprostoru. Agrese Ruska vůči Ukrajině tyto tendence ještě posílí, protože Japonsko je přímým sousedem Ruska a zavedením sankcí proti němu se vzájemné vztahy rychle zhoršují.

Poprvé v historii přesáhl hranici 500 mld. JPY rozpočet určený pro vesmírné aktivity, přičemž se jednalo o 16 % nárůst (v předchozím roce šlo dokonce o nárůst 23 %). Finance budou směřovat do nových projektů jako např. budování satelitní sítě Constellation. Japonsko si uvědomuje důležitost satelitních dat při předcházení přírodních katastrof, které zemi sužují, a je připraveno významně investovat do vývoje satelitů všech typů. Posílí se i rozměr mezinárodní spolupráce, kdy se předpokládají investice do společného mezinárodního programu Artemis k průzkumu Měsíce, vč. výstavby vesmírné stanice Gateway, která má být jeho součástí.

Státní finance budou podporovat i rozvoj dalších technologií, a to zvláště ve dvou oblastech určených vládou za prioritní: digitalizace a dekarbonizace. Již ke konci minulého roku dostala nově založená vládní Agentura pro digitalizaci 300 mld. JPY k modernizaci vládních informačních systémů, které se ukázaly během pandemických nouzových stavů a práce z domova za nedostatečné. Podobné kroky jsou plánovány i ve školství, kde se digitalizace promítne v investicích do online vzdělávání a nákupu digitálních učebnic a nezbytného softwaru. S ohledem na závazek dekarbonizace do roku 2050 budou navýšeny zdroje pro výzkum a vývoj u obnovitelných zdrojů, energetických úspor a dalších technologií usnadňujících přechod k bezuhlíkové ekonomice, např. využití vodíku.

Všechny tyto uvedené oblasti vládních investic otevírají nové příležitosti i pro české společnosti, které mají zájem o zdejší trh a spolupráci s japonskými partnery v daných odvětvích. Navíc některé z nich zvláště v sektoru ICT již úspěšně působí, ať už se jedná o grafické programy do škol nebo zabezpečení sítí. Na větší prosazení českých společností v obraně a vesmírných technologiích se teprve čeká, ale i zde se nabízí perspektivní oblasti spolupráce, které by odpovídali japonským prioritám, jako např. družicové aplikace.

Ondřej Svoboda, ekonomický diplomat Velvyslanectví ČR v Tokiu