Využívání informačních technologií v Praze v roce 2020
1. 4. 2022
Informační a komunikační technologie (ICT) jsou v dnešní době již nezbytnou součástí snad všech odvětví. Proto je důležité věnovat pozornost rozvoji informační gramotnosti již od útlého věku. Není proto až tak překvapivé, že v Praze informační technologie a služby na ně navázané více využívají mladší lidé (16-34 let) a lidé s vyšším vzděláním.
V Praze bylo v roce 2020 celkem 1,52 milionů instalovaných pevných přípojek[1]. Z toho bylo 32 % přípojek aktivních. Mezi technologiemi, které zabezpečují přístup k internetu z pevného místa[2], dominuje vedení xDSL (43 % všech pevných přípojek), tedy připojení přes pevné telefonní linky. Na druhém místě je připojení přes kabelovou TV (35 %) a na třetím přes optickou síť (22 %).
Využívání informačních technologií v domácnostech a u jednotlivců
Mít doma počítač už je v dnešní době standardem[3]. V roce 2020 mělo k dispozici osobní počítač (PC, tablet nebo notebook) 83,7 % domácností v Praze. Podle typu domácnosti mělo doma počítač 99,3 % domácností s dětmi, 97,4 % bezdětných domácností osob mladších 40 let a 48,5 % domácností, kde žijí osoby starší 65 let.
Přenosný počítač mělo v Praze k dispozici celkem 75,3 % domácností, zatímco stolní počítač mělo jen 40,4 % domácností. V čase lze také vidět, že popularita stolního počítače se snižuje, neboť podíl domácností, které ho mají doma, klesá. Lze říci, že je to ve prospěch přenosných počítačů, kde dochází k opačnému jevu. Největší podíl používání přenosného počítače byl v roce 2020 v pražských domácnostech s dětmi (96,1 %), v domácnostech osob starších 65 let to bylo 30,6 %.
Počítač s připojením k internetu mělo v Praze 84,7 % domácností, přičemž mezi domácnostmi s dětmi bylo připojení k internetu 100 %. U osob starších 65 let mělo internetové připojení pouze 49,3 % domácností. Internet se stal globálním fenoménem; co bylo dříve nutné vyřídit osobně, telefonicky nebo poštou, lze nyní vyřídit on-line. Díky dalšímu rozvoji informačních technologií dochází k velkému využití internetu pro nakupování, používání sociálních sítí, hledání práce atd. Internet používáme nejen na přenosných počítačích, ale také v mobilních telefonech. Obecně lze říci, že informační technologie a služby na ně navázané (například internetové bankovnictví) více využívají lidé mladší (16-34 let) a lidé s vyšším vzděláním. Vzhledem k velké míře používání informačních technologií je třeba věnovat zřetel také na rozvíjení informační gramotnosti, což znamená mimo jiné dodržovat zásady bezpečnosti, etická pravidla a právní normy při práci s informacemi, a to nejen u mladých, ale zejména u starších lidí.
Domácnosti s přenosným počítačem a připojením k internetu v Praze v roce 2020
Z celkového počtu osob ve věku 16 a více let jich internet v mobilu používalo 74,3 %. Od roku 2011 se jejich podíl zvýšil o 58,2 procentních bodů. Z šetření ČSÚ dále vyplývá, že v roce 2020 bylo mezi uživateli internetu v mobilním telefonu více mužů (77,0 % mužů) než žen (71,9 % žen). Nejvíce ho používaly osoby ve věku 16-34 let, následované osobami ve věku 35-54 let. V obou případech to bylo víc jak 90 % z těchto věkových skupin. Pouze 41 % osob ve věku 55 a více let používalo internet v mobilu. Z celkového počtu vysokoškoláků využívalo internet v mobilu 95,3 % a z celkového počtu středoškoláků to byly téměř dvě třetiny (87,1 %).
Internetové bankovnictví již využívali více než dvě třetiny (70,4 %) osob ve věku 16 a více let. Mezi uživateli více dominovali muži (74,2 %) než ženy (67,1 %). Podíl osob využívajících internetové bankovnictví podle věku byl nejvyšší u osob ve středním věku (35-54 let, 87,7 %), dále pak u mladých osob (16-34 let, 84,8 %) a nejméně u osob ve věku 55 a více let (43,6 %). Mezi vysokoškolsky vzdělanými využívala internetové bankovnictví drtivá většina osob (92,4 %), mezi osobami se středním vzděláním je to více než čtyři pětiny (81,6 %).
Sociální sítě využívali s podobnou intenzitou jak muži, tak ženy. Rozdíly ve využívání sociálních sítí jsou spíš mezi jednotlivými věkovými skupinami. Jednoznačně nejvíce využívali sociální sítě mladí lidé. Mezi uživateli ve věku 16-34 let jich bylo 91,2 %. Avšak ani mezi osobami ve středním věku nebyl jejich podíl zanedbatelný (73,6 %). Pouze 20,4 % osob 55 letých a starších využívalo sociální sítě. I podle ekonomické aktivity nejvíce dominují studenti, mezi nimiž bylo celkem 97,2 % uživatelů sociálních sítí. U zaměstnaných to pak bylo jen 70,3 % a vůbec nejmenší podíl byl mezi důchodci (13,6 %).
Využívání informačních technologií ve školství a zdravotnictví
Prostor pro využití informačních technologií dostávají žáci již na 1. stupni ZŠ. Na základních školách v Praze připadalo podle údajů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v roce 2020 celkem 18,8 počítačů na 100 žáků. Mezi kraji se jedná o nejnižší počet, nejvíce jich mají v Moravskoslezském kraji. Podle typu převažovaly počítače stolní (11,0) nad přenosnými (7,8). Na druhém stupni je z pohledu statistických dat situace trochu lepší. Na 100 žáků připadalo celkem 29,8 počítačů, a i zde převažovaly ty stolní (18,2) nad přenosnými (11,5).
Také lékaři více využívají informační a komunikační technologie. Od roku 2011 se zvýšil podíl samostatných ordinací lékaře v Praze, které mají připojení k internetu z 73,9 % na 93,4 % v roce 2020. Podle typu ordinace s připojením k internetu byl nejvyšší podíl u ordinací praktického lékaře pro děti a dorost (97,1 %), praktického lékaře pro dospělé (96,6 %) a gynekologa (95,9 %).
Oproti tomu stále zůstává poměrně nízký podíl ordinací v Praze, které mají webové stránky. V roce 2020 je mělo jen 53,5 % ordinací. S tím pravděpodobně souvisí i malý podíl ordinací lékařů, kam je možné objednat se online. V roce 2020 to umožňovalo jen 21,1 % samostatných ordinací. Podle typu ordinace byl nejvyšší podíl u gynekologa (32 %) a u ordinací praktického lékaře pro děti a dorost (31,2 %), nejmenší podíl pak byl u zubních lékařů (11,7 %). Ani konzultace přes webový formulář nejsou zatím zcela běžné. Umožňuje je pouhých 17,5 % ordinací lékařů.
ICT v samostatných ordinací praktického lékaře v Praze v roce 2020
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Další údaje o využívání informačních technologií naleznete zde:
https://www.czso.cz/csu/xa/ict-v-mezikrajskem-srovnani-Praha
Nejnovější údaje za Českou republiku (rok 2021) pak zde:
Kontakt:
Mgr. Tomáš Slavíček
Oddělení informačních služeb Krajské správy ČSÚ v hl. m. Praze
Tel.: 274 052 507
E-mail: tomas.slavicek@czso.cz
[2] Do přístupu k internetu z pevného místa řadíme připojení přes pevnou telefonní linku (xDSL), kabelovou TV (CATV), optickou síť (FTTx), pevné LTE či pevné bezdrátové připojení.
[3] Informace o využívání informačních a komunikačních technologií domácnostmi a jednotlivci zjišťuje výběrové šetření ČSÚ s názvem VŠIT.
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz