Inflace se udržela v blízkosti 6 % díky prominutí DPH na energie

Inflace v listopadu nakonec navýšila tempo jen mírně z 5,8 % na 6,0 %. Nahoru jí tlačily ceny potravin a dopravy a pokračoval také růst cen služeb. Naopak výrazněji inflaci zbrzdilo přechodné odpuštění DPH na elektřinu a zemní plyn. V souhrnu tak spotřebitelské ceny oproti říjnu vzrostly v průměru o 0,2 %, což odpovídá navýšení meziroční dynamiky z 5,8 % na 6,0 %. Efekt nulových sazeb na energie měl větší sílu, než jsme předpokládali, a vysvětluje tak prakticky celou odchylku našeho odhadu, jež činil 6,4 %. Bez odpuštění daní na energie by se inflace pohybovala v blízkosti 7 %.
Naopak dle očekávání se dostavilo zdražení potravin, imputovaného nájemného, rekreace a kultury, odívání a obuvi a pokračují také cenové tlaky v oddíle dopravy.  Dá se proto říct, že růst cen byl víceméně plošný. Protiinflačně pak působilo sezónní zlevnění dovolených s komplexními službami (meziměsíční snížení o 0,1 %) a především pak kategorie bydlení, vody a energie, kde se projevilo odpuštění DPH a ceny meziměsíčně poklesly o 2,3 %. Zatímco ještě v říjnu tato kategorie přispěla k meziměsíční inflaci 0,5pb a k meziroční 1,8pb, v listopadu z měsíční inflace stáhla 0,7pb a příspěvek k meziroční se snížil na1,1pb. Dopad energií do inflace bude ještě ovlivňovat prosincovou statistiku inflace.

Spotřebitelská inflace
	Aktuální	Předchozí	RB	Trh	ČNB
v % r/r	6,0	5,8	6,4	6,0	4,9
v % m/m	0,2	1,0	0,5	0,3	-
Zdroj: Raiffeisenbank, Bloomberg, ČNB

Inflace je vyšší, než očekávala prognóza ČNB, jež čekala 4,9 %. To je ale dáno tím, že prognóza ČNB počítala s nižší mírou inflace již pro říjen. Jelikož ceny ve většině složek spotřebního koše dále rostly, je dnešní zveřejnění dalším utvrzením v názoru, že zvyšování úrokové sazby je nadále na pořadu dne.
Inflace je kvůli prominutí DPH na energie v závěru roku méně směrodatná. Budeme tak pozorovat spíše vývoj jádrové inflace, kterou kromě solidní domácí poptávky bude dále se zpožděním přiživovat výrobní inflace, což povede ke zdražení zboží a projeví se také v imputovaném nájemném přes vyšší ceny stavebního materiálu. Dále pak počítáme s pokračujícím zdražováním potravin na pozadí vyšších globálních cen zemědělských výrobců. Nejistý je pak zejména vývoj inflace v lednu, kdy dochází k přecenění v řadě služeb a zboží. Inflace by se mohla dostat do úrovně okolo 7 %, jelikož se v lednu znovu ozvou ceny energií a dojde také k navýšení regulovaných cen. Až zhruba od poloviny příštího roku počítáme s brzděním meziročního tempa inflace s tím, jak začnou odeznívat s covidem spojené faktory (energie, dovozní ceny…). Přidá se také vysoká srovnávací základna z letošního roku a silnější koruna v kombinaci s působením zvýšení úrokových sazeb ČNB. Ke konci příštího roku proto očekáváme inflaci mírně nad 3%, v průměru na 5,4 %. Ovšem rizika jsou vychýlena nahoru.


Autor: David Vagenknecht, analytik
Editor:  Lenka Kalivodová, analytička

Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.