(Kurzy.cz)
Pandemie drtí hlavně nízkopříjmové, průměrná mzda roste
Česká průměrná mzda v posledním čtvrtletí loňského roku narostla meziročně o nominálních 6,5 %, což po očištění o inflaci odpovídá reálnému růstu o 3,8 %, a nově tak činí 38 525 Kč. Namísto očekávaného zpomalení mzdové dynamiky tak došlo k jejímu zrychlení po předchozím kvartále, který byl kosmetickou revizí zvýšen na 1,8 %. Zároveň ovšem meziročně došlo k poklesu počtu zaměstnanců o 2,9 %. Mediánová mzda se meziročně zvýšila o 5,4 % a dosáhla 32 870 Kč. Za celý rok 2020 dosáhl růst české průměrné mzdy 4,4 % nominálně a tedy 1,2 % reálně.
Aktuální hodnota tak navzdory zuřící virové pandemii představuje z historického pohledu velmi líbivý výsledek, který dokonce mírně převýšil průměrný výkon z posledních pěti let, kdy česká ekonomika procházela příznivým obdobím. Mzdový růst byl ovšem tažen do značné míry netržním sektorem. Pandemické bonusy ve zdravotnictví vytlačily tamní mzdovou dynamiku na 31 % a zvyšování platů ve školství dosáhlo 10,6 %, v obou případech při mírně rostoucím počtu zaměstnanců. Vývoj v dalších oborech již tak jednoznačný nebyl. V administrativních činnostech byl sice evidován růst mezd o 9,9 %, zároveň ovšem došlo k úbytku počtu zaměstnanců o 12,2 %. Podobně i růst mezd ve zpracovatelském průmyslu o 3,9 % je třeba vnímat v kontextu úbytku počtu zaměstnanců o 4,4 %. Patrně největší pozornost pak upoutají odvětví kultury, ubytování a pohostinství, tedy ty nejvíce utlumené pandemickými restrikcemi. V ubytování, stravování a pohostinství se sice pokles průměrné mzdy o „pouhých“ 1,8 % může jevit vzhledem k okolnostem jako umírněný, ovšem byl doprovázen úbytkem 18,8 % pracovníků. Kultura pak eviduje dokonce mírný nárůst mezd o 2,1 %, ovšem také odchod 5,3 % zaměstnanců. Za sektory, které závěrem roku 2020 z pohledu pracovního trhu prošly skutečně stabilizovaně, tak lze označit hlavně informační a komunikační činnosti, kde mzdy rostly o 6,5 % bez úbytku pracovníků či zemědělství, které vykázalo přilepšení o 3,4 % a toto ani zde nebylo vykoupeno odlivem pracovní síly.
Z geografického pohledu rostla průměrná mzda nejsvižněji v Ústeckém (9,6 % meziročně) a Olomouckém (8,3 %) kraji, v obou případech ovšem za cenu snížení zaměstnanosti. Naopak nejpomaleji rostly mzdy v Praze (4 %) a Středočeském kraji (5,1 %), kde byl ale zároveň evidován nejnižší odliv pracovníků.
Autor: Vít Hradil, analytik
Editor: David Vagenknecht, analytik
Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz