Role sociálních sítí v americké prezidentské kampani

V nadcházejících amerických volbách budou hrát sociální sítě ústřední roli. Obzvláště v této době lidé tráví stále více času online než kdykoliv dříve. Informace, které se k voličům prostřednictvím těchto platforem dostávají, jsou často zkreslené a sociální sítě tak představují mocný nástroj, který umožní v rámci kampaně manipulovat veřejným míněním. V tomto ohledu se zdají být Trumpovi zastánci na vedení digitální kampaně lépe připraveni než ti Bidenovi.

AI se snaží jednotlivým lidem zalíbit, aby takzvaně zvýšila jejich engagement, tedy aby je co nejvíce zaujala a dále rozšířila klientelu své platformy, protože díky tomu se prodá více reklamy a vydělá více peněz. Algoritmus proto vyřadí všechny zprávy, které by uživatele nezaujaly nebo které nekonvenují jeho názorům. K člověku se tak dostane pouze obsah, který ho má potěšit. Existují důkazy, že o tom, co se občanům v sociálních médiích zobrazuje, rozhoduje hlavně to, v jakých kruzích se pohybují. Předpokládejme například, že skupinu přátel nějakého uživatele tvoří liberálové. V takovém případě bude dostávat zprávy, které jsou nakloněné demokratům. A protože bude takovému obsahu vystaven opakovaně, bude i vyšší pravděpodobnost, že si jej přečte[1]. To v něm vyvolá falešný pocit, že jeho názory sdílejí i všichni ostatní. Ve skutečnosti však každý uživatel pracuje s jinou množinou faktů. Dostali jsme se do bodu, kdy je obtížné získat jiné informace než ty, které jsou nám úmyslně předkládány. To ve svém důsledku zvyšuje polarizaci názorů a vyvolává ideologické konflikty.

Ne všechny informace, které se k voličům ze sociálních médií dostanou, jsou však dobré:

Výše uvedené problémy jsou jen částí všech problémů souvisejících s užíváním sociálních médií. Následky dezinformací dále umocňuje skutečnost, že používané algoritmy vytvářejí lidé z komerčních pohnutek – jejich cílem je zvýšit hodnotu své firmy tím, že budou koncovým uživatelům nabízet více obsahu.

Zdá se, že letošní prezidentské volby v USA budou sociálními médii ovlivněny více než jakékoliv jiné volby v dějinách. I když existují důkazy, že ke zvolení Trumpa v roce 2016 přispělo i zkreslování reality, zatím se podniklo jen málo kroků, které by pomohly tuto situaci vyřešit. Například loni v říjnu sice Facebook provedl ověření faktů (tzv. fact-check) u jednoho z Trumpových příspěvků a označil ho jako fake news, ale následně upravil zásady politické propagace, takže placená inzerce v rámci kampaní už nebude cenzurována, ani kdyby obsahovala nepravdivé informace[5]. Teď tedy mohou kandidáti bez problémů využívat v kampaních pravdivé i nepravdivé informace.

Sociální média budou dál uživatelům předkládat extrémní politické názory a nebude možné odlišit fakta od falešných zpráv a placených trollů. Tento typ obsahu na sociálních platformách funguje hlavně protože, že lidi přirozeně přitahuje. Některé firmy aktivně využívají jeho kontroverzní charakter k prosazování svých obchodních cílů. Podle zprávy deníku Wall Street Journal[8] se manažeři společnosti Facebook rozhodli nepodnikat žádné kroky, které by mohly zajistit, že jejich stránky nebudou vyvolávat tolik kontroverzí. Jeden ze snímků z jejich prezentace z roku 2018 přímo hlásal: „Naše algoritmy využívají faktu, že lidský mozek přitahují kontroverzní názory.“