22.01.2020 Tazatelé ČSÚ budou letos zjišťovat i pracovní úrazy
22. ledna 2020
V průběhu ledna začal další cyklus každoročního Výběrového šetření pracovních sil, které v Česku probíhá nepřetržitě od roku 1993. Tazatelé Českého statistického úřadu při něm v náhodně vybraných domácnostech zjišťují důležité údaje o zaměstnanosti, nezaměstnanosti či o pracovní mobilitě. Letos budou statistici šetřit i modul otázek zaměřený na pracovní úrazy a zdravotní problémy související s výkonem povolání.
Témata podobných ad hoc modulů se každoročně mění. Vycházejí z nařízení Eurostatu, který pak výsledky využije k celoevropskému srovnání. V roce 2020 se otázky týkají toho, zda neměl pracovník či pracovnice pracovní úraz a jak dlouho trvala případná pracovní neschopnost, zda nemá zdravotní problémy související s předchozím výkonem zaměstnání a jak ho/jí případně omezuje. Tazatelé se také zeptají na různá rizika na pracovišti, která mohou tzv. nemoci z povolání způsobovat.
„Očekáváme, že se dozvíme informace o propojení práce se zdravotní sférou. Například v jakých zaměstnáních přetrvává vysoká úrazovost, ale také něco o nových rizicích ve zdánlivě nenáročných profesích. Těmi mohou být úzkosti, stres a deprese, které mohou vést až k syndromu vyhoření,“ vysvětluje Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce ČSÚ.
Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS) běžně zjišťuje aktuální strukturu zaměstnanosti podle pohlaví a věku, kvalifikace, odvětví a charakteru zaměstnání respondentů. Dále jsou šetřeny údaje o délce odpracované doby, rozsahu podzaměstnanosti, souběhu zaměstnání a mobilitě pracovních sil. Stejně tak jsou zjišťovány informace o nezaměstnanosti a způsobech hledání práce. VŠPS je také zdrojem dat o vzdělanostní struktuře obyvatel České republiky mezi sčítáními lidu, popřípadě o změnách ve složení domácností.
Výběrové šetření pracovních sil probíhá tazatelsky vždy po celý rok, a to v náhodně vybraných domácnostech ve všech krajích ČR. „Každé čtvrtletí je vybráno téměř 34 tisíc bytů. Míra response se pohybuje kolem 70 %, takže reálně je vyšetřeno více než 23 a půl tisíce domácností. Většinu z nich tazatelé navštíví osobně, přibližně 20 % jich je dotazována telefonicky,“ upřesňuje Marta Petráňová, vedoucí oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí ČSÚ.
Získané informace jsou ojedinělé a nelze je proto získat jinou cestou než dotazováním v domácnostech. V průběhu celého zpracování jsou odpovědi respondentů anonymizovány a zveřejňovány jen v souhrnných statistických ukazatelích. Vybrané domácnosti si totožnost konkrétního tazatele ČSÚ mohou ověřit přímo na webových stránkách úřadu.
Kontakt:
Jan Cieslar
tiskový mluvčí ČSÚ
T 274 052 017 | M 604 149 190
E jan.cieslar@czso.cz | Twitter @statistickyurad
22. ledna 2020
Tazatelé ČSÚ budou letos zjišťovat i pracovní úrazy
V průběhu ledna začal další cyklus každoročního Výběrového šetření pracovních sil, které v Česku probíhá nepřetržitě od roku 1993. Tazatelé Českého statistického úřadu při něm v náhodně vybraných domácnostech zjišťují důležité údaje o zaměstnanosti, nezaměstnanosti či o pracovní mobilitě. Letos budou statistici šetřit i modul otázek zaměřený na pracovní úrazy a zdravotní problémy související s výkonem povolání.
Témata podobných ad hoc modulů se každoročně mění. Vycházejí z nařízení Eurostatu, který pak výsledky využije k celoevropskému srovnání. V roce 2020 se otázky týkají toho, zda neměl pracovník či pracovnice pracovní úraz a jak dlouho trvala případná pracovní neschopnost, zda nemá zdravotní problémy související s předchozím výkonem zaměstnání a jak ho/jí případně omezuje. Tazatelé se také zeptají na různá rizika na pracovišti, která mohou tzv. nemoci z povolání způsobovat.
„Očekáváme, že se dozvíme informace o propojení práce se zdravotní sférou. Například v jakých zaměstnáních přetrvává vysoká úrazovost, ale také něco o nových rizicích ve zdánlivě nenáročných profesích. Těmi mohou být úzkosti, stres a deprese, které mohou vést až k syndromu vyhoření,“ vysvětluje Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce ČSÚ.
Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS) běžně zjišťuje aktuální strukturu zaměstnanosti podle pohlaví a věku, kvalifikace, odvětví a charakteru zaměstnání respondentů. Dále jsou šetřeny údaje o délce odpracované doby, rozsahu podzaměstnanosti, souběhu zaměstnání a mobilitě pracovních sil. Stejně tak jsou zjišťovány informace o nezaměstnanosti a způsobech hledání práce. VŠPS je také zdrojem dat o vzdělanostní struktuře obyvatel České republiky mezi sčítáními lidu, popřípadě o změnách ve složení domácností.
Výběrové šetření pracovních sil probíhá tazatelsky vždy po celý rok, a to v náhodně vybraných domácnostech ve všech krajích ČR. „Každé čtvrtletí je vybráno téměř 34 tisíc bytů. Míra response se pohybuje kolem 70 %, takže reálně je vyšetřeno více než 23 a půl tisíce domácností. Většinu z nich tazatelé navštíví osobně, přibližně 20 % jich je dotazována telefonicky,“ upřesňuje Marta Petráňová, vedoucí oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí ČSÚ.
Získané informace jsou ojedinělé a nelze je proto získat jinou cestou než dotazováním v domácnostech. V průběhu celého zpracování jsou odpovědi respondentů anonymizovány a zveřejňovány jen v souhrnných statistických ukazatelích. Vybrané domácnosti si totožnost konkrétního tazatele ČSÚ mohou ověřit přímo na webových stránkách úřadu.
Kontakt:
Jan Cieslar
tiskový mluvčí ČSÚ
T 274 052 017 | M 604 149 190
E jan.cieslar@czso.cz | Twitter @statistickyurad
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz