30. 9. 2019

Rozvoj digitálních dovedností

Používání informačních a komunikačních technologií (ICT) je pro většinu osob na denním pořádku. Digitální dovednosti představují zároveň jednou z kompetencí, které jsou v současné společnosti naprosto nezbytné. Není proto divu, že jsou součástí výuky a vzdělávání nejen žáků a studentů, ale také vzdělávání dospělých v každém věku. O tom, jak Češi rozvíjí své digitální dovednosti v porovnání s ostatními státy EU, pojednává následující analýza.

Faktorem, který je určující pro rozvoj digitálních dovedností, je bezesporu používání informačních technologií. Příležitosti a motivace k získávání počítačových dovedností, v některých případech i nutnost danou problematiku ovládat, jsou různé v jednotlivých sociodemografických skupinách. Např. používání internetu na počítači^[1] se liší nejen v závislosti na věku, vzdělání, ale i na ekonomické aktivitě. Zatímco ve věku 16–54 let používalo internet na počítači v roce 2018 více než 90 % osob, mezi osobami staršími 65 let činil podíl 37 %. Pro studenty byl přístupu na internet přes počítač naprosto běžnou záležitostí, používalo ho 99 % z nich.

V roce 2018 se v oblasti počítačových dovedností vzdělávalo téměř 28 % Čechů starších 16 let. Činili tak 3 muži z 10, zatímco žen se v tomto oboru rozvíjela čtvrtina. Na jednu stranu by se mohlo zdát, že mladší ročníky již tyto dovednosti ovládají, na stranu druhou však mají v rámci studia, potažmo práce, snazší přístup k možnostem vzdělávání se v podobě kurzů či prostřednictvím zaškolování na pracovišti. Vzdělávání v oblasti ICT v roce 2018 klesalo s rostoucím věkem. Ve věkové skupině 16–24 let se vzdělával každý druhý, ve věku 25–54 let to byla třetina a z osob nad 65 let jen 7 %. Naopak skokový nárůst je patrný při diferenciaci podle nejvyššího dosaženého vzdělání. Zatímco mezi osobami se základním vzděláním rozvíjelo své počítačové dovednosti 6 % z nich, mezi středoškoláky to bylo 23 % a u vysokoškoláků dokonce 42 %. Z hlediska ekonomické aktivity byl rozvoj digitálních dovedností nejvíce patrný u studentů, kterých se vzdělávala více než polovina (53 %). U zaměstnaných to byl každý třetí (35 %) a mezi důchodci se našlo 8 % těch, kteří se v tomto ohledu dále rozvíjeli.

V roce 2018 absolvovalo počítačový kurz za uplynulých 12 měsíců 18 % českých studentů. To je více než trojnásobek ve srovnání s celkovou populací osob starších 16 let, ve které navštívilo počítačový kurz 5,5 % osob. Mírně aktivnější byly v tomto ohledu ženy, kterých se účastnilo 6 %, zatímco z mužů 5 %. Téměř všichni studenti (96 %), kteří se vzdělávali v počítačových dovednostech v rámci kurzu, využili nabídky poskytované školami. V kategorii zaměstnanců se v počítačových kurzech vzdělávalo 7 %. 85 % z nich se účastnilo kurzu, který byl poskytován zaměstnavatelem. 

Někdy je však potřeba doplnit si mezery v počítačovém vzdělání operativně a nečekat na zorganizování či vypsání kurzu. Více než pětina (22,5 %) 16letých a starších Čechů si poradila samostudiem, ať už studováním návodu, vyhledáváním na internetu či zhlédnutím instruktážního videa. Jedná se tak o nejčastější variantu získání počítačových dovedností vůbec. Mezi studenty bylo samouků pro oblast počítačových znalostí zdaleka nejvíce. Každý druhý student získal počítačové znalosti v uplynulých 12 měsících tímto způsobem. Zaměstnaných se takto dovzdělávala čtvrtina z nich. Ačkoliv u osob starších 65 let nebylo v roce 2018 samostudium příliš běžné (pro rozvoj digitálních dovedností ho použilo 7 % z nich), mezi uživateli internetu v této věkové skupině se našla téměř pětina (18 %) samouků.

V pracovním prostředí je relativně běžným způsobem i zaučování na pracovišti od nadřízených či zkušenějších kolegů, kteří v případě potřeby spolupracovníkovi neformálním způsobem poradí. Ze všech pracujících osob starších 16 let získalo tímto způsobem potřebné znalosti 18 %. Při srovnání dle věku je patrné, že mladší pracující se v oblasti ICT dovedností zaučují častěji než jejich starší kolegové, což v mnohých případech souvisí s nástupem do nového zaměstnání. Ve věkové kategorii 25–34 let se v roce 2018 v oblasti ICT zaučovalo 23 % mladých pracujících, oproti 13 % ve věkové skupině 55–64 let.

Graf č. 1: Jednotlivci v ČR, kteří se vzdělávali v oblasti ICT¹⁾, 2018

Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT v domácnostech a jednotlivci

Ačkoliv ICT proniklo do široké škály odvětví a profesí, při mezinárodním srovnání rozvoje digitálních dovedností je potřeba mít na paměti, že míra využívání ICT, a tudíž potřebná znalost ovládání daných technologií a počítačových programů, je do značné míry ovlivněna národní strukturou hospodářství.  

Mnoha statistikám týkajících se vzdělávání dominuje Finsko. Nejinak je tomu u podílu osob ve věku 16–74 let vzdělávajících se v oblasti digitálních dovedností, kde se v roce 2018 vzdělávaly téměř dvě třetiny (64 %) Finů, což je dvakrát více osob v porovnání s Českou republikou (30 %^[2]) a dokonce trojnásobek průměru EU (20 %). Za Finskem se značným odstupem následují ostatní skandinávské země spolu s Nizozemskem, Lucemburskem a Českem. Zemí, kde se v oblasti počítačových znalostí nevzdělávala ani desetina populace ve věku 16–74 let, byl Kypr s 8% podílem osob. Dalšími zeměmi s nižším podílem jednotlivců, kteří se v roce 2018 vzdělávali v oblasti ICT, byly státy jihovýchodní Evropy jako Chorvatsko, Itálie, Řecko, Maďarsko a Bulharsko.

Graf č. 2: Jednotlivci v zemích EU, kteří se vzdělávali v oblasti ICT¹⁾, 2018

Jak již bylo zmíněno výše, Češi nejčastěji volili pro rozvoj digitálních dovedností samostudium, které mohlo probíhat různou formou, ať už čtením návodu, zhlédnutím instruktážního videa (tzv. tutoriálu) či vyhledáváním na internetu – např. v diskuzních fórech zabývajících se danou problematikou. V mezinárodním srovnání se Česká republika v roce 2018 se čtvrtinou osob, které pro získání počítačových znalostí uplatnily metodu samostudia, umístila dokonce na druhé příčce za Finskem se třetinou samo studujících osob v dané oblasti. Ani v jedné z ostatních zemí EU nepřesáhl podíl 15% hranici, přičemž průměrná hodnota za státy EU představovala 10 %. Méně než 5% podíl jednotlivců, kteří se v roce 2018 v oblasti ICT vzdělávali pomocí samostudia, byl zaznamenán opět v Řecku, Itálii a na Kypru. 

Graf č. 3: Jednotlivci v zemích EU, kteří se vzdělávali v oblasti ICT prostřednictvím samostudia¹⁾, 2018

Ukazatel, ve kterém první tři příčky obsadily skandinávské státy EU, je podíl pracujících, kteří si prohlubovali digitální znalosti zaučováním na pracovišti od kolegů či nadřízených. V roce 2018 se ve Finsku na pracovišti takto zaučovalo 6 pracujících z 10, v Dánsku třetina, zatímco ve Švédsku čtvrtina pracujících osob (26 %). V České republice, stejně jako v Estonsku, se na pracovišti zaučovalo a zároveň nové počítačové znalosti tímto způsobem získalo 18 % pracujících. Výhodou tohoto způsobu je, že zkušenější spolupracovník zná vnitropodnikové prostředí a může školit danou osobu přesně na míru požadavkům nadřízených či tomu, co specifická pracovní pozice vyžaduje. Tento způsob vzdělávání využilo v průměru 15 % pracujících v zemích EU. Vůbec nejnižší podíl pracujících, kteří se v roce 2018 zaučovali na pracovišti ohledně počítačů, vykazovalo Portugalsko a Řecko, a sice méně než 5 %.

Graf č. 4: Pracující v zemích EU, kteří se vzdělávali v oblasti ICT prostřednictvím zaučování na pracovišti¹⁾, 2018

Způsobem, ve kterém mají Češi v porovnání s krajany z ostatních zemí EU rezervy, je získávání nových počítačových znalostí prostřednictvím kurzů poskytovaných zaměstnavatelem. Zatímco u ostatních metod rozvoje digitálních dovedností se Česká republika nacházela nad unijním průměrem, kurzy od zaměstnavatele v roce 2018 v Česku využilo 6 % zaměstnanců ve věku 16–74 let. Průměr za státy EU činil dvojnásobek. Nejvíce zaměstnanců navštívilo počítačový kurz poskytovaný zaměstnavatelem opět ve Finsku. Podíl těchto zaměstnanců činil 40 %. Obdobně jako u ostatních ukazatelů, až s velkým odstupem, v tomto případě 15 p. b., následovalo Lucembursko, dále Dánsko, Švédsko, Nizozemsko a Německo.

Zatímco Finsko suverénně obsadilo první příčky ve všech sledovaných ukazatelích popisujících metody získávání nových digitálních dovedností, u některých států EU lze vypozorovat, že určité způsoby vzdělávání jeho občané preferovali, jiné naopak stály v pozadí. Např. obyvatelé Rumunska, Litvy či Slovinska upřednostňovali samostudium. Naopak relativně nejméně bylo samostudium v oblasti počítačových dovedností v porovnání s ostatními metodami využíváno na Maltě a v Dánsku. V Rakousku či Belgii se ve srovnání s ostatními způsoby nejvíce používalo zaučování na pracovišti. Portugalsko se v účasti na kurzech a učení pomocí samostudia nacházelo na průměru EU, nicméně metoda zaučování na pracovišti v této zemi v roce 2018 nebyla vůbec častá. Využila ji k rozvoji ICT dovedností pouhá 3 % pracujících.

Graf č. 5: Zaměstnanci v zemích EU, kteří se vzdělávali v oblasti ICT prostřednictvím kurzu poskytovaného zaměstnavatelem¹⁾, 2018 

Více informací nejen o rozvoji digitálních dovedností, ale také o používání internetu a dalších informačních technologií lze najít na: https://www.czso.cz/csu/czso/domacnosti_a_jednotlivci.  Jedná se o výstupy z Výběrového šetření o využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech a mezi jednotlivci.

Autor

Alena Hykyšová

Odbor statistik rozvoje společnosti