ČR - průměrná mzda ve 3Q stoupla na 21 470 Kč

Nominální průměrná hrubá měsíční mzda² na fyzické osoby dosáhla ve 3. čtvrtletí 2007 výše 21 470 Kč, v meziročním srovnání činil přírůstek 1 517 Kč.

V podnikatelské sféře se průměrná mzda zvýšila meziročně o 1 528 Kč na 21 612 Kč, v nepodnikatelské sféře o 1 466 Kč na 20 952 Kč. Relativně byl růst mezd poměrně vyrovnaný,  průměrná mzda vzrostla celkově o 7,6 %, přičemž v podnikatelské sféře činil růst také 7,6 %, v nepodnikatelské 7,5 %. Relativní meziroční přírůstek průměrné nominální mzdy ve 3. čtvrtletí (7,6 %) znamenal sice ve srovnání s 1. čtvrtletím zpomalení tempa růstu o 0,3 procentního bodu, přesto patří k nejvyšším za posledních 5 let.

Vývoj reálné mzdy je vedle růstu nominálních mezd ovlivněn ještě růstem cenové úrovně (inflace) vyjádřené indexem spotřebitelských cen. Spotřebitelské ceny se zvýšily ve 3. čtvrtletí o 2,5 %, reálná mzda tedy vzrostla o 5,0 %, v podnikatelské sféře též o 5,0 %, v nepodnikatelské sféře o 4,9 %. Vývoj nominální mzdy, reálné mzdy a indexu spotřebitelských cen viz graf č. 1, podrobné informace na http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/pmz_cr.
 
 Graf č. 1
Minimální mzda byla zvýšena k 1.1.2007 na 8 000 Kč, v 1. pololetí 2006 činila 7 570 Kč a ve 2. pololetí 7 955 Kč.
Nárůst objemu mzdových prostředků u souborů zpravodajských jednotek, ve kterém nejsou zařazeny podnikatelské subjekty zaměstnávající méně než 20 zaměstnanců, činil proti stejnému období předchozího roku téměř 17,5 mld. Kč, což je více o 8,9 % při současném růstu počtu zaměstnanců o 1,2 %.

Celorepublikový mzdový vývoj je ovlivňován především podnikatelskou sférou, neboť její zaměstnanci tvoří v souboru sledovaných subjektů více než tři čtvrtiny. Zatímco mzdový vývoj v podnikatelské sféře je plynulejší a je ovlivněn především hospodářskými výsledky firem, vývoj v nepodnikatelské sféře probíhá spíše skokově, protože do značné míry závisí na legislativních krocích vlády a možnostech rozpočtu. Od roku 2005 bylo v nepodnikatelské sféře zrušeno vyplácení tzv. dalších platů. Tím se v nepodnikatelské sféře potlačily výraznější rozdíly v mzdové úrovni mezi jednotlivými čtvrtletími a mzdový vývoj v této sféře se tak stal plynulejším. Tato skutečnost je nejlépe dokumentována meziročními relativními přírůstky od 1. čtvrtletí 2006, které je v této sféře prvním z tohoto pohledu srovnatelným obdobím. Vývoj nominální mzdy a jejích relativních přírůstků podle sfér je názorně zobrazen v grafu č. 2.
 
Graf č. 2
Za 1. až 3. čtvrtletí 2007 dosáhla nominální průměrná hrubá měsíční mzda 21 119 Kč, což je meziročně o 1 499 Kč více. V podnikatelské sféře se průměrná mzda zvýšila meziročně o 1 561 Kč na 21 322 Kč, v nepodnikatelské sféře o 1 267 Kč na 20 397 Kč. Relativně vzrostla průměrná mzda celkově o 7,6 %, přičemž v podnikatelské sféře činil růst 7,9 %, v nepodnikatelské 6,6 %.

            Spotřebitelské ceny se zvýšily v uvedeném období o 2,2 %, reálná mzda tedy vzrostla celkově o 5,3 %, v podnikatelské sféře o 5,6 %, v nepodnikatelské sféře o 4,3 %.
Vzhledem k tomu, že v nepodnikatelské sféře pracuje vyšší podíl osob na částečný úvazek, budou následující srovnání provedena na údajích o průměrné mzdě na tzv. přepočtené počty zaměstnanců, které přihlížejí k délce pracovního úvazku.

Nominální průměrná hrubá měsíční mzda na přepočtené počty vzrostla ve 3. čtvrtletí 2007 meziročně o 1 572 Kč, tj. o 7,6 % a dosáhla 22 130 Kč, v podnikatelské sféře činil přírůstek 1 580 Kč, tj. 7,7 %, průměrná mzda činila 22 140 Kč, v nepodnikatelské sféře vzrostla o 1 542 Kč, tj. 7,5 % a dosáhla 22 095 Kč. Reálná mzda meziročně vzrostla celkem o 5,0 %, v podnikatelské sféře o 5,1 %, v nepodnikatelské o 4,9 %.

Rozdíly mzdové úrovně a temp jejího růstu mezi jednotlivými odvětvími (sekce OKEČ)  charakterizuje graf č. 3. Nejnižší nominální mzdu zaznamenala ve 3. čtvrtletí 2007 odvětví: rybolov a chov ryb (15 147 Kč); ubytování a stravování (16 224 Kč); zemědělství a myslivost, lesnictví (17 189 Kč). Naopak nejvyšší mzdové úrovně dosáhla odvětví: finanční zprostředkování (39 634 Kč); výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody (27 167 Kč); činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnikatelské činnosti (25 275 Kč). Nejnižší meziroční relativní přírůstek byl zjištěn v odvětví zdravotní a sociální péče, veterinární činnosti - růst o 5,0 % (1 013 Kč). Naopak nejvyšší relativní meziroční přírůstek, a to shodně 9,2 %, zaznamenala odvětví: obchod, opravy motorových vozidel (zde tento přírůstek znamená nominální růst o 1 903 Kč) a zemědělství, myslivost, lesnictví (nominálně o 1 444 Kč).
 
Graf č. 3  
Budeme-li se zabývat odvětvími, která jsou z hlediska zaměstnanosti významnější, tj. zaměstnávají alespoň 20 tis. zaměstnanců³, pak z porovnání na podrobnější úrovni (oddíly OKEČ, tj. dvouciferný kód) vyplývá, že na obou koncích pomyslného žebříčku se nacházejí v jednotlivých sledovaných obdobích stejná odvětví a v jejich pořadí dochází jen k minimálním změnám. Za  1. až 3. čtvrtletí 2007 nejvyšší nominální průměrné mzdy dosáhlo odvětví činnosti v oblasti výpočetní techniky (46 881 Kč) při meziročním růstu o 6,1 % (nižší o 1,5 proc. bodu než kolik činí celorepublikový průměr). Naopak nejnižší nominální průměrná mzda byla zjištěna v odvětví výroba textilií a textilních výrobků (14 693 Kč) při meziročním růstu o 7,7 % (o 0,1 proc. bodu nad úrovní celorepublikového průměru). Poměrně vysoká je také diference v absolutní částce, o kterou si zaměstnanci ve zmíněných odvětvích meziročně polepšili. Zatímco v prvně jmenovaném odvětví stoupla hrubá mzda cca o 2,7 tis. Kč, v později uvedeném odvětví to bylo jen zhruba o 1 tis. Kč.

Na dalších místech mezi nejlépe placenými odvětvími jsou: finanční zprostředkování kromě pojišťovnictví a penzijního financování (46 717 Kč, meziroční růst o 7,8 %, tj.  3 388 Kč) a výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepelné energie (30 597 Kč, meziroční růst o 6,9 %, tj. 1 965 Kč). Mezi nejhůře placená odvětví nadále patří: zemědělství, myslivost a související činnosti (15 615 Kč, meziroční růst o 8,6 %, tj. 1 241 Kč) a  ubytování a stravování (15 828 Kč, meziroční růst o 9,9 %, tj. 1 424 Kč).

Při srovnání odvětví bez ohledu na počet zaměstnanců byla nejvyšší nominální mzda (odvětví letecká doprava – 56 848 Kč) 4,8krát vyšší než nominální mzda nejnižší (odvětví výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin – 11 724 Kč). Meziročně průměrná mzda v nejlépe placeném odvětví vzrostla o 12,9 %, tj. téměř o 6,5 tis. Kč, v nejhůře placeném odvětví stoupla o 6,5 %, tj. o zhruba 700 Kč.

Meziodvětvová mzdová diferenciace (na přepočtené počty) se meziročně zvýšila, variační koeficient průměrných mezd (podle oddílů OKEČ) byl o 0,8 procentního bodu vyšší a dosáhl 36,5 %.
Meziroční přírůstky reálné mzdy v členění podle odvětví (sekce OKEČ) v porovnání s celorepublikovým průměrem jsou znázorněny v následujícím grafu.

Graf č. 4
Ze srovnání mzdového vývoje z hlediska sektorové příslušnosti vyplývá, že dlouhodobě dosahují nejvyšších průměrných nominálních mezd finanční instituce, pojišťovací společnosti a penzijní fondy. V 1. až 3. čtvrtletí 2007 tvořila průměrná mzda (na přepočtené počty) v těchto institucích 2násobek republikového průměru, z toho soukromé instituce národní (zaměstnávající cca 10 tis. osob) dosáhly průměrné mzdy 1,7krát vyšší a soukromé instituce pod zahraniční kontrolou (cca 55 tis. osob) 2,1krát vyšší než byl průměr v ČR. Naopak průměrná mzda v sektoru domácností, tj. u fyzických osob nezapsaných do obchodního rejstříku, dosahuje zhruba 65 % celorepublikového průměru. V sektoru neziskových institucí sloužících domácnostem se mzda pohybuje zhruba na úrovni 77 % průměrné mzdy v celé ČR. Výši průměrné mzdy ale zcela zásadně ovlivňují sektory nefinančních podniků a vlády. Ve zjišťovaném souboru tvoří zaměstnanci těchto dvou sektorů zhruba 95 %.
 
Průměrná nominální mzda ve firmách a organizacích, které zaměstnávají 250 nebo víc zaměstnanců, dosáhla na přepočtené počty 23 327 Kč, v podnicích zaměstnávajících 50-249 zaměstnanců 20 576 Kč, u firem s počtem 20-49 zaměstnanců 19 862 Kč. Zde je na místě si znovu připomenout, že všechna výše popisovaná statistická data se vztahují k souboru zpravodajských jednotek, ve kterém nejsou zařazeny podnikatelské subjekty zaměstnávající méně než 20 zaměstnanců, finanční instituce a organizace nepodnikatelské sféry jsou zahrnuty bez ohledu na počet zaměstnanců.

Zdroj: ČSÚ