Komise shrnula výstupy z dialogů o čisté transformaci vedených s evropským průmyslem a sociálními partnery

Komise dnes přijala sdělení shrnující sérii dialogů o čisté transformaci, které se zabývaly přeměnou Evropy v čistou, spravedlivou a konkurenceschopnou ekonomiku účinně využívající zdroje. Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová oznámila zahájení těchto dialogů ve svém projevu o stavu Unie v roce 2023 s tím, že jejich smyslem bude projednávat s evropským průmyslem a sociálními partnery způsoby, jak zlepšit a podpořit plnění Zelené dohody pro Evropu, a přispět tak k posílenému průmyslovému přístupu. Uspořádaným dialogům předsedal výkonný místopředseda Maroš Šefčovič. Jejich shrnutí v dnešním sdělení bude podkladem k diskusi vedoucích představitelů EU na nadcházející Evropské radě, která se bude zabývat dalšími kroky, pokud jde o přechod Evropy na čistou energii.

Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová v této souvislosti uvedla: „Zelená dohoda pro Evropu je a vždy byla evropskou strategií růstu. Čistý růst přináší našemu průmyslu reálné výhody a náš průmysl se k němu hlásí. V budoucí evropské ekonomice totiž konkurenceschopnost a udržitelnost půjdou ruku v ruce. Nyní, kdy je zaveden předvídatelný regulační rámec, představují dialogy o čisté transformaci důležitý způsob spolupráce s průmyslem a sociálními partnery na jeho maximálně účinném provádění. Dialogy ukázaly, že naši partneři jsou odhodláni pracovat a dosahovat ambiciózních a zásadních cílů, které jsme si v EU vytyčili. Na základě jejich zkušeností bude Evropa dále podporovat průmysl při budování adekvátního obchodního modelu pro dekarbonizované hospodářství.“

Dialogů o čisté transformaci se dosud uskutečnilo devět. Průmysl a sociální partneři potvrdili, že mají jednoznačný zájem podílet se na utváření a plnění Zelené dohody pro Evropu. Sociální partneři zdůraznili, že je důležité zajistit sociální spravedlnost transformace a vytvářet kvalitní pracovní místa a že je zapotřebí více rozvíjet strukturovaný sociální dialog. Dosavadní dialogy se zaměřily na vodík, energeticky náročná průmyslová odvětví, čisté technologie, energetickou infrastrukturu, kritické suroviny, bioekonomiku založenou na lesnictví, města, čistou mobilitu a ocelářství.

Posílený průmyslový přístup: Základní a hlavní prvky

Dnešní sdělení upozorňuje na několik klíčových základních prvků, které z dialogů vyplynuly a které by mohly podpořit posílený průmyslový přístup k naplnění Zelené dohody. Jsou jimi: účinný a zjednodušený regulační rámec, který by podnikům pomohl s prováděním transformace, opatření řešící ceny energií, moderní infrastruktura, snadnější přístup k financování a silnější jednotný trh v globálně konkurenčním prostředí. Komise bude s průmyslem a sociálními partnery prostřednictvím dialogů o čisté transformaci spolupracovat i nadále a je připravena zahájit s Radou a Parlamentem zevrubné diskuse o klíčových faktorech, které je třeba řešit.

• Dosažení vytyčených met pomocí účinného provádění a zjednodušení

Evropská unie zajistila politický a regulační rámec k dosažení cílů pro rok 2030 a k udržení Evropy na cestě ke klimatické neutralitě a udržitelnému hospodářství do roku 2050. Tento jasný regulační rámec poskytuje všem zúčastněným stranám stabilitu a předvídatelnost. V tuto chvíli, kdy už se pozornost obrací k realizaci, bude Komise poskytovat další vodítka, aby podpořila průmysl a členské státy při uplatňování unijní legislativy, a intenzivněji se zaměří na snižování zátěže. Na specializované platformě také zveřejní soubor klíčových ukazatelů pro sledování a měření pokroku v oblasti ekologické transformace, konkurenceschopnosti ekonomiky EU a sociální transformace. Komise bude dále pomáhat průmyslu vybavovat zaměstnance dovednostmi, jež jsou pro transformaci zapotřebí, a bude pokračovat ve spolupráci s městy a regionálními a místními orgány.

• Dostatek čisté energie a její cenová dostupnost

Členské státy by měly plně využívat aktualizovaného právního rámce, zejména směrnice o obnovitelných zdrojích energie, aby přínosy přechodu na čistou energii plynuly k průmyslu a občanům. Účastníci dialogů zdůrazňovali, že klíčovou podmínkou pro urychlení dekarbonizace unijní ekonomiky a pro zachování konkurenceschopnosti evropského průmyslu, zejména pak jeho energeticky náročných odvětví, je zajištění dostatečných dodávek cenově dostupné energie s nulovými a nízkými emisemi uhlíku. Některá průmyslová a dopravní odvětví vyzývala k přijetí dalších inovativních, přechodných opatření, která by zajistila energii za nižší ceny a zároveň by výrobcům energie poskytla jistotu v podobě dlouhodobého odběru. Průmysl rovněž vyzýval k vytvoření průmyslových klastrů, které propojí největší výrobní zařízení a uzly se zařízeními na výrobu s nulovými a nízkými emisemi uhlíku, zařízeními na výrobu vodíku a obnovitelných a nízkouhlíkových paliv nebo infrastrukturou pro zachycování, ukládání, přepravu a využívání uhlíku. Účastníci dialogů vyzývali členské státy, aby u energií, včetně elektřiny, přehodnotily výši daní a poplatků. V této souvislosti Komise připomíná, že v souladu s posledními závěry COP a návrhem Komise na přezkum směrnice o zdanění energie musí členské státy přijmout opatření ke zrušení dotací na fosilní paliva.

• Moderní infrastruktura jako páteř průmyslu

Rozvoj infrastruktury pro přechod na čistou energii vyžaduje užší koordinaci mezi Komisí, členskými státy, místními a regionálními orgány, provozovateli sítí, průmyslovými subjekty, regulačními orgány a finančními institucemi. Komise upraví stávající formáty tak, aby poskytla platformu pro pravidelnou a přímou spolupráci se všemi klíčovými aktéry se zaměřením na konkrétní infrastrukturní projekty. Požadavky na odolnost vztahující se na zadávání veřejných zakázek a aukce pomohou vytvořit poptávku po vybavení a součástech vyrobených v EU, které splňují vysoké standardy stanovené pro použití při budování infrastruktury. Komise zváží podporu průmyslu při rozvoji normalizace pro kabely, potrubí a technologie nezbytné pro rozvoj energetické sítě.

• Uvolnění finančních prostředků na transformaci

Soukromé investice dosud nejsou dostatečně mobilizovány, ale soukromý sektor bude v investování do přechodu na čistou energii i nadále hrát vedoucí úlohu. Účastníci dialogů rovněž zdůrazňovali, že je třeba snížit náklady na získávání kapitálu, diverzifikovat možnosti financování pro podniky, navrhnout nové inovativní finanční nástroje a usnadnit přeshraniční investice. K zajištění kvalitnějších investic je zapotřebí silný rozpočet EU a v této souvislosti Komise prosazuje rychlý pokrok jak v otázce inovativních způsobů využívání veřejných prostředků k přilákání soukromých investic, tak v otázce navrhovaného vlastního zdroje ze systému EU pro obchodování s emisemi. Celkově existuje naléhavá potřeba více koordinovat financování na úrovni EU, vytvářet úspory z rozsahu, zlepšit účinné přidělování zdrojů a využívat jednotný trh. Evropské orgány by měly posílit spolupráci s institucionálními aktéry s cílem mobilizovat soukromé financování. Komise by měla zintenzivnit dialog s Evropskou investiční bankou (EIB), Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj (EBRD), mezinárodními finančními institucemi a soukromými bankami a zvýšit jejich politické zapojení. Příkladem slibných nástrojů financování zavedených pro účely transformace jsou využívání dodatečných příjmů ze systému EU pro obchodování s emisemi, Platforma strategických technologií pro Evropu a systémy „aukce jako služba“ podobné systému uplatňovanému v rámci Evropské vodíkové banky. Účastníci dialogu upozorňovali na výrazný nesoulad mezi významnými počátečními investičními náklady na budování infrastruktury a dostupnými finančními prostředky.

• Posílení čistého jednotného trhu v globálně konkurenčním prostředí

Jednotný trh je největší výhodou EU, neboť poskytuje rozsah a podporuje vysokou úroveň norem i mimo Evropu. Na základě pozitivních zkušeností se společným nákupem plynu Komise zváží rozvoj sdružování poptávky a společného nakupování u dalších strategických komodit, zorganizování pilotního projektu pro vodík a zajištění společných nákupů kritických surovin. Komise a členské státy by měly plně využívat politických nástrojů proti nekalé globální konkurenci, aby byly zajištěny rovné podmínky na vnitřním a celosvětovém trhu. Důležité je rovněž provádění mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích a zavedení globálnějšího stanovování cen uhlíku prostřednictvím posílené diplomacie.

Souvislosti

Aby se Evropa přeměnila v čistou a konkurenceschopnou ekonomiku účinně využívající zdroje, představila Komise v roce 2019 Zelenou dohodu pro Evropu. Posléze následovala řada konkrétních iniciativ, z nichž většina je nyní zakotvena v právu EU. Pozornost se v tuto chvíli přesouvá k realizaci a plnění, aby byla Zelená dohoda úspěšná v praxi.

Evropský průmysl a sociální partneři by měli stát v čele transformace evropského hospodářství. Průmysl se však současně ocitá pod tlakem kvůli zhoršující se bezpečnostní, geopolitické a hospodářské situaci a také kvůli absenci rovných podmínek.

Dialogy o čisté transformaci iniciovala předsedkyně von der Leyenová v projevu o stavu Unie v roce 2023 coby nový způsob, jakým bude Komise spolupracovat s průmyslem a sociálními partnery, aby porozuměla jejich aktuálním problémům a aby posílila a podpořila plnění Zelené dohody pro Evropu.

Další informace

Sdělení

Informativní přehled

Internetové stránky o Zelené dohodě pro Evropu

Citace

Zelená dohoda pro Evropu je a vždy byla evropskou strategií růstu. Čistý růst přináší našemu průmyslu reálné výhody a náš průmysl se k němu hlásí. V budoucí evropské ekonomice totiž konkurenceschopnost a udržitelnost půjdou ruku v ruce. Nyní, kdy je zaveden předvídatelný regulační rámec, představují dialogy o čisté transformaci důležitý způsob spolupráce s průmyslem a sociálními partnery na jeho maximálně účinném provádění. Dialogy ukázaly, že naši partneři jsou odhodláni pracovat a dosahovat ambiciózních a zásadních cílů, které jsme si v EU vytyčili. Na základě jejich zkušeností bude Evropa dále podporovat průmysl při budování adekvátního obchodního modelu pro dekarbonizované hospodářství.

Ursula von der Leyen, President of the European Commission

Naše cíle v oblasti dekarbonizace, zelený růst a evropská konkurenceschopnost jdou ruku v ruce. Dnešní shrnutí dialogů o čisté transformaci zdůrazňuje, že nastal čas cíle plnit a investovat do přechodu na čistou energii. To vyžaduje posílený průmyslový přístup, který zajistí předvídatelnost pro investory, posílí ekonomické opodstatnění investic (čímž zachová atraktivitu jednotného trhu pro průmyslové hráče), bude inovovat a maximálně využívat příležitostí, jež Zelená dohoda pro Evropu nabízí průmyslu. Nezbytnými předpoklady pro to, aby evropský průmysl prosperoval, jsou dostatek cenově dostupné čisté energie a rovné podmínky na celosvětové úrovni. Přístup založený na spolupráci má zásadní význam a Komise bude v této diskusi s průmyslem a sociálními partnery prostřednictvím dialogů o čisté transformaci pokračovat.

Maroš Šefčovič, výkonný místopředseda pro Zelenou dohodu pro Evropu, interinstitucionální vztahy a strategický výhled

Podrobnosti