20. říjen je Evropským dnem statistiky
Valné shromáždění Organizace spojených národů (OSN) oficiálně vyhlásilo datum 20. říjen 2010 prvním Světovým dnem statistiky, který se bude opakovat pravidelně každých pět let. V mezidobí budou statistici zemí EU veřejnosti připomínat "Evropský den statistiky", čímž poukáží na důležitost kvalitních statistických dat pro náš běžný každodenní život. Proto i my bychom se rádi na Krajské správě Českého statistického úřadu v Plzni připojili k Evropskému dni statistiky tím, že připomeneme některé historické milníky na území České republiky a v Plzeňském respektive Západočeském kraji.
Význam a váhu, která byla přikládána statistice, lze vidět i v tom, že krátce (28. 1. 1919) po vyhlášení Československého státu přijalo Revoluční národní shromáždění pod č. 49 Zákon o organizaci statistické služby. Od prvopočátku své existence Státní úřad statistický, který navazoval na činnost Zemského statistického úřadu království Českého, směřoval aktivity k pokrytí celého území Československa (včetně Slovenska a Zakarpatské Ukrajiny). Významnou roli však sehrávaly i statistické údaje místního charakteru, o čemž svědčí například Lexikon obcí, který shromažďoval i na dnešní dobu podrobné údaje o populaci a osídlení (počty domů, bytů). Dále to byly "Statistické příručky", předchůdci pozdějších "Ročenek".
Statistická služba byla kromě ústředí v Praze zajišťována Zemskou a Okresní samosprávou. Její řízení spadalo do kompetence druhého náměstka předsedy Zemského výboru. Jednotlivé okresní úřady se podílely na sestavování různých statistických výkazů a hlášení včetně Sčítání lidu.
Se společenskými změnami po 2. světové válce byl položen základ pro novou formu získávání statistických údajů prostřednictvím statistického výkaznictví.
Již v září 1945 provedl statistický úřad soupis válečných škod. Z dalších významných aktivit úřadu lze zmínit například soupis domů a bytů 31. 1. 1946 nebo soupis obyvatelstva k 22. květnu 1947. Po únoru 1948 ovlivnilo poslání a úkoly statistického úřadu zejména centrálně plánovité hospodářství.
Dalším významným okamžikem pro organizační strukturu úřadu bylo vyhlášení federace Československé socialistické republiky k 1. 1. 1969. Jako reakce na tento právní akt vznikl Federální statistický úřad, Český statistický úřad a Slovenský štatistický úrad , v rámci kterých byla vlastní činnost realizována na Krajských správách (respektive Městské správě v Praze) a jejích okresních odděleních. Zde se prováděl vlastní sběr statistických výkazů a zpracování dat. Mezi hlavní úkoly FSÚ patřila metodika, ukládání programu statistického zjišťování a dohled nad jednotou soustavy statistických informací v celém státě.
Po listopadu 1989 došlo ke společenským změnám, na základě kterých byl vytýčen cíl, vybudovat objektivní, nestranný a apolitický systém státní statistické služby. Přeměny společnosti související s transformací hospodářství vycházející z tržních principů vyvolaly podněty a nové požadavky na činnost úřadu. Těmito podněty byly například liberalizace cenových hladin, rozpad RVHP, změny vlastnických struktur vycházející z privatizace a přeorientování se na země s tržní ekonomikou. V souvislosti s tímto procesem se mnohonásobně zvýšil počet ekonomických subjektů. Proto bylo u řady statistických agend nezbytné přejít k výběrovému zjišťování údajů. Významně vzrostla důležitost šetření u domácností, které se zpočátku týkalo hlavně trhu práce. Postupně se témata sociální sféry těchto šetření rozšiřovala. Díky své nestrannosti a profesionalitě byl úřad pověřen i významnou rolí při zpracování výsledků voleb na všech úrovních.
Vysoká kvalita poskytovaných statistických služeb získala pro Český statistický úřad významnou pozici také v mezinárodním měřítku. Zaměstnanci ČSÚ začali být pověřováni úkoly i v rámci pomoci při vzdělávání statistiků v jiných kandidátských zemích EU respektive koordinací činnosti u vybraných statistických agend.
V Plzeňském kraji je organizována státní statistická služba na pracovištích v Plzni, Domažlicích, Klatovech a Tachově. Před rokem 1990 bylo 10 okresních pracovišť Krajské správy ČSÚ Západočeského kraje s cca 180 zaměstnanci, tomu odpovídá dnešní Plzeňský (82) a Karlovarský kraj (18 osob). Z výše uvedeného je zřejmé, že došlo k výrazné redukci počtu zaměstnanců a zefektivnění poskytovaných statistických služeb v regionech. Dnešní Krajská správa ČSÚ v Plzni plní důležité úkoly v rámci státní statistické služby, kromě jiného jsou zde gesční útvary zaměřená na zpracování statistické agendy průmyslu.
V současné době se finalizují práce na "Analýze výsledků Sčítání 2021 za Plzeňský kraj" a publikaci "ATLAS sčítání lidu, domů a bytů 2021 za Plzeňský kraj", kterou lze bezesporu považovat za výjimečný regionální dokument, jenž byl kompletně připraven zaměstnanci Krajské správy ČSÚ v Plzni. Z řady dalších výstupů je mezi uživateli každoročně oblíbená Statistická ročenka Plzeňského kraje, či Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje Plzeňského kraje. Vzhledem k tomu, že ČSÚ z regionálně strukturovaných dat má nejbohatší zdroje v oblasti demografie, bylo možné využít těchto podkladů při zpracování tematických publikací – Senioři v Plzeňském kraji 2015, Mladá generace v Plzeňském kraji 2016, Ženy a muži v Plzeňském kraji 2018 a Bytová výstavba v Plzeňském kraji v dlouhodobém vývoji 2020.
Za výše uvedenými aktivitami je třeba vidět vysoce kvalifikovanou práci, kterou vždy odváděly, a věřím, že budou i nadále, pracovní kolektivy státní statistické služby tak, aby bylo naplněno ústřední motto spojené se Světovým respektive Evropským dnem statistiky "KVALITNÍ DATA, LEPŠÍ ŽIVOT".
Kontakt:
Ing. Miloslav Chlad, Ph.D.
Ředitel, Krajská správa ČSÚ v Plzni
Tel.: 377 612 279
E-mail: miloslav.chlad@czso.cz
Přílohy
-
⇩ DEN STATISTIKY 20. říjen (aktualita v pdf)
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz