Reakce MF na tiskovou zprávu NKÚ k daňovému systému 2014-2017

Ministerstvo financí vítá, že NKÚ konstatoval zlepšení výběru daní. Řádný výběr daní je totiž jedním z hlavních úkolů každého státu a zároveň nejdůležitějším úkolem Finanční správy. Díky přelomovým opatřením, jako je elektronická evidence tržeb, kontrolní hlášení, rozšíření reverse charge či výsledkům Daňové kobry, došlo k zásadní redukci daňových úniků, a to podle všech relevantních ukazatelů, z nichž některé zmiňuje i zpráva NKÚ (například klesající VAT GAP, tj. mezera ve výběru DPH).

Tato opatření přispěla nejen k vyššímu výběru daní (mezi lety 2013 – 2018 vzrostly celkové daňové příjmy o více než 450 mld. Kč.), ale umožnila také významné snížení daňové zátěže, ať už prostřednictvím snižování sazeb DPH, zvýšení a znovuzavedení nejrůznějších daňových slev a odpočtů. Od roku 2014 se jednalo o 100 mld. Kč, které v důsledku kontinuálního snižování daní umožněného právě jejich lepším výběrem, zůstaly v peněženkách českých domácností a firem.

Co se týče příznivého vlivu ekonomického růstu na výběr daní, ten Ministerstvo financí nikterak nerozporuje. Z našich analýz vyplývá, že například v případě meziročního zvýšení inkasa DPH mezi lety 2016/2017 byl vliv ekonomického růstu cca 2/3 a vliv kontrolního hlášení a EET cca 1/3, v absolutním vyjádření pak 20:13 mld. Kč. Další oblastí, kde MF dosáhlo objektivně významného zlepšení, jsou daňové doměrky u „velkých ryb“, které od roku 2014 dynamicky rostou. V loňském roce Finanční správa prokázala nelegální vyvádění zisků za rekordních více než 18 mld. Kč. To je skoro 40krát vyšší částka než v roce 2013.

Je přirozené, že některá tato opatření s sebou mohou nést, zejména při jejich zavádění, dílčí administrativní nároky. Ty se však snažíme kompenzovat jak již zmíněným snižováním daní, tak postupně se zefektivňující kontrolní činností správce daně, jako jsou například cílené kontroly, nikoliv daňové kontroly na slepo. Například jednoznačně pozitivní z hlediska poplatníků je fakt, že objem zadržovaných nadměrných odpočtů DPH se aktuálně nachází na historicky nejnižší úrovni. Objem této částky se totiž podařilo snížit na cca jednu miliardu korun, přičemž dlouhodobý průměr byl kolem 5 mld. Kč, v extrémních případech až 17 mld. Kč.

Zároveň průběžně pracujeme na postupné elektronizaci či zjednodušování daňových formulářů, rozšiřováním elektronické komunikace a zejména realizaci on-line finančního úřadu, který pod názvem Moje Daně nabídne uživatelsky přívětivé a intuitivní rozhraní pro plnění daňových povinností 8 milionům českých poplatníků. Systém bude hotov v roce 2020.

Z výzkumů na téma složitosti daňového systému, které provádí nejprestižnější světové nezávislé instituce (např. výzkum Doing Business Světové banky prováděný ve spolupráci s poradenskou společností PricewaterhouseCoopers a dalšími subjekty) vyplývá, že v posledních letech dochází v České republice k postupnému snižování administrativy spojené s placením daní. Zatímco v roce 2016 potřeboval podnikatel dle studie Světové banky na splnění svých daňových povinností 236 hodin, v roce 2017 to bylo 230 hodin ročně. Zlepšením celkové hodnoty indikátoru „placení daní“ se Česká republika dostala v žebříčku hodnocených zemí na 45. místo. Je tedy zřejmé, že pozitivní efekty desítek kroků našeho rezortu směrem ke zjednodušení daní, převýšily efekty dílčího zvýšení administrativy v důsledku kontrolního hlášení či elektronické evidence tržeb. Tento trend bude pokračovat a ještě zesílí, protože rezort financí již nejzásadnější opatření k zabezpečení řádného výběru daní prosadil a nyní se soustřeďuje na uživatelskou přívětivost a proklientský přístup, který je jednoznačnou prioritou současného vedení.