Odborná skupina pro přístupnost veřejné správy a veřejných služeb se věnovala požadavkům lidí se sluchovým postižením

Prezidentka Asociace organizací neslyšících, nedoslýchavých a jejich přátel (ASNEP) Pavlína Spilková na schůzi prezentovala obecné potřeby osob se sluchovým postižením. Doplnila ji Šárka Prokopiusová, prezidentka Svazu neslyšících a nedoslýchavých osob ČR.  Skupina takto hendikepovaných osob je velice široká, od úplně ohluchlých od narození, přes ty, kdo o sluch přišli v pozdním věku, až po osoby s jen mírnějším postižením sluchu. Každá z těchto skupin má přitom odlišné potřeby. Existují neslyšící, kteří jsou schopni komunikovat psanou češtinou, ale jsou i takoví, kteří mají jako mateřský jazyk český znakový jazyk a psanou češtinou zcela stoprocentně komunikovat schopni nejsou. Osoby se sluchovým postižením patří mezi osoby s největší sociální a komunikační bariérou. Je tedy nutné znát a respektovat jejich požadavky a snažit se je v maximální míře naplnit. V České republice existuje kupříkladu již dnes zákon o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob, který dává těmto osobám obecné právo si vybrat způsob, jakým budou komunikovat na úřadech nebo třeba u soudu. Požadavky na přístupnost informací ve znakovém jazyce se ale nyní řeší třeba i na Ministerstvu vnitra v rámci informací o volbách, kdy se připravuje převod základních pokynů do znakového jazyka. Problematika potřeb těchto osob se řeší i v oblasti takzvaného titulkování pořadů televize, kdy je vhodné přidávat k pořadům skryté titulky, takže jejich obsah je přístupný i pro neslyšící. Jsou ale i další oblasti, jako je doprava nebo zdravotnictví, kde je třeba komunikační bariéry řešit.

“Požadavky neslyšících jsou velice specifické a pro někoho, kdo se s nimi nikdy nesetkal, mohou být jen těžko pochopitelné. Proto jsme se rozhodli jednu schůzi jako hlavnímu tématu věnovat právě tomuto, aby sami neslyšící na konkrétních příkladech ukázali, co potřebují a proč, a především jaký, bude mít dopad, pokud nebudou jejich potřeby zohledněny. Myslím, že to bylo poučné pro nás všechny. Jinak zástupci ASNEP se práce naší odborné skupiny účastní od začátku a mají velice cenné a zajímavé podněty. Třeba jen málokoho napadne problém, kdy se má neslyšící přes takové to mluvítko s tlačítkem na hlídaném parkovišti domluvit s obsluhou, přiznám se, že tohle i mě zarazilo, a přitom se jedná o problém vyloženě praktický a pro toho člověka vlastně neřešitelný,” řekl Michal Rada, předseda odborné skupiny.

Jednou z věcí, kterou můžeme realizovat všichni hned a bez nákladů, je přestat používat zastaralou a nepřesnou terminologii. Místo znaková řeč používat termín znakový jazyk a místo neuctivého označení hluchoněmý používat termíny neslyšící nebo člověk se sluchovým postižením. 

Odborná skupina pro přístupnost veřejné správy a veřejných služeb byla zřízena vládou, respektive jejím výborem, v listopadu loňského roku a zasedají v ní zástupci klíčových resortů podle jednotlivých gescí (například doprava, sociální oblast, veřejná správa, regulace výrobků a služeb, technická přístupnost informací apod.), ale i zástupci samotných organizací sdružujících osoby se zdravotním postižením. Cílem této odborné skupiny je vzájemná edukace o konkrétních potřebách a požadavcích osob se zdravotním postižením a o jejich realizaci v rámci veřejné správy a veřejných služeb, ale také navrhování konkrétních změn. Práce skupiny je koncipována tak, že na každé schůzi je probírána hlavně jedna oblast, dnes to byla právě dost specifická oblast požadavků neslyšících. 

Související témata