Inflace zůstává pod cílem, domácí tlaky ale nepolevují

Jádrové cenové tlaky v červenci zesílily.

Český statistický úřad potvrdil předběžný odhad červencové inflace, která se v meziročním srovnání mírně zvýšila z 1,5 % na 1,7 %. Meziměsíčně spotřebitelské ceny vzrostly o 0,6 %.

Meziroční inflaci tlačí nadále vzhůru zejména drahé pohonné hmoty a silné cenové tlaky spojené s bydlením. Pohonné hmoty byly v červenci meziročně dražší o téměř 17 %, když cena ropy v reakci na opětovné vyhrocení konfliktu na Blízkém východě vzrostla. V případě bydlení zdražuje meziročně o více než 6 % tržní nájemné, jen lehce pomaleji pak tzv. imputované nájemné, do kterého se propisují vyšší ceny nových nemovitostí, stavebních prací a materiálu.

Inflaci naopak tlumí mimořádné zlevňování potravin. Oproti minulému roku jsou ceny potravin nižší o 3,1 %, v některých kategoriích je ale deflace výrazně silnější. Za zmínku stojí razantní pokles průměrné ceny másla meziročně o 41 %, v případě mléka pak 42 %. Průměrná cena másla byla v červenci nejnižší od roku 2010, u mléka dokonce za celou historii statistického pozorování.

O zhruba 0,4 procentního bodu tlačí po celý letošní rok inflaci níže převedení poplatku za obnovitelné zdroje z domácností na státní rozpočet.

Celkově červencová inflační čísla ukazují na přetrvávající silné domácí tlaky, které neumožní centrální bance polevit v ostražitosti. Inflace ve službách meziročně vzrostla ze 4,5 % na 4,7 % a po jednom roce se jádrová inflace znovu dostala na 3 % z červnových 2,8 %. Tříměsíční momentum jádrové inflace, na které často odkazuje guvernér Aleš Michl, v červenci zhruba stagnovalo na 2,9 %.

V příštích měsících odhadujeme postupný nárůst inflace nad dvouprocentní cíl centrální banky. Potravinová deflace sice ještě neřekla poslední slovo, podle nás však půjde pouze o dočasný fenomén. Dražší energie, hnojiva i aktuální vlny extrémního počasí v příštím roce přispějí k nadprůměrnému růstu cen potravin. Rozkolísaný pravděpodobně zůstane i vývoj cen energií, které jsou do značné míry funkcí intenzity blízkovýchodního konfliktu.

Již od podzimu bude inflaci posouvat vzhůru i dražší zemní plyn, přičemž dopady nepříznivého vývoje na velkoobchodním trhu se do cen pro spotřebitele naplno propíšou především v roce 2027. Na začátku příštího roku navíc odezní efekt levnější elektřiny v důsledku odpuštění poplatku za OZE a celková inflace se pravděpodobně dostane viditelně nad 3 %. Zároveň počítáme, že domácí cenové tlaky budou ustupovat jen velmi pozvolna.

Z pohledu ČNB nebylo dnešní číslo překvapivé, nová letní prognóza s červencovou inflací ve výši 1,7 % již počítala. Návrat jádrové inflace na 3 % je ale každopádně důvodem k ostražitosti, zvláště pokud by se ukázalo, že domácí cenové tlaky nemají tendenci oslabovat. Naším základním scénářem zůstává stabilita úrokových sazeb. Kombinace silných doma vyrobených cenových tlaků a negativních impulsů ze zahraničí ale udrží sázky na možný růst sazeb nadále živé.

Region: AN