Dezinflace v eurozóně pokračuje rychlejším tempem ve srovnání s USA (Týdenní zpráva z finančního trhu)
Inflace v eurozóně podle nás v únoru výrazně zpomalila o 0,3 pb na 2,5 % y/y, stejně tak jako ta jádrová na 3,0 % (vs 3,3 % v lednu). Naproti tomu deflátor soukromé spotřeby (PCE) v USA na meziměsíční bázi v lednu zřejmě zrychlil na 0,3 % a 0,4 % v případě toho jádrového. To by mělo plynout z již zveřejněných dat CPI a PPI, která byla nad očekávání vyšší. Pokračující vlna dezinflace v eurozóně a náznaky pomaleji odeznívajících inflačních tlaků v USA mohou posílit sázky investorů na výraznější pokles sazeb ECB oproti Fedu. Zpřesněný odhad tuzemského HDP za Q4 23 podle nás ukáže na revizi směrem nahoru o 0,2 pb. Česká ekonomika by tak ve výsledku ve Q4 vzrostla o 0,4 % q/q. Minulý týden jsme vydali aktualizovanou prognózu inflace a trajektorie sazeb ČNB k dispozici zde: https://bit.ly/Update_02_2024_CZ.
Revize tuzemského HDP za Q4 může ukázat na vyšší růst v Q4.
Zpřesněný odhad tuzemského HDP za Q4 23 podle nás vykáže revizi směrem nahoru o 0,2 pb na +0,4 % q/q. To by mělo reflektovat nad očekávání pozitivní prosincová data, zejména průmyslové výroby. K růstu podle nás kladně přispěla domácí poptávka a čistý vývoz, zatímco nižší tvorba zásob růst zřejmě brzdila v souvislosti s vývozem dříve nedokončené výroby a cyklickým poklesem poptávky po zboží. Spotřeba domácností se podle nás v Q4 23 mezičtvrtletně zvýšila po poklesu o 0,3 % v Q3. To by letos mělo pokračovat s ohledem na obnovený růst reálných mezd. Celkově však odhadujeme, že tuzemská ekonomika letos vzroste o skromných 0,8 % a podstatněji zesílí až v příštím roce (+2,2 %).
Dezinflační proces v eurozóně pokračuje příznivým tempem, které by mohlo upevnit agresivní sázky investorů na míru snížení úrokových sazeb ECB v letošním roce (v úhrnu o 100 bb). Celková i jádrová inflace podle nás v únoru oproti lednu zpomalily o 0,3 pb na 2,5 % a 3,0 %. Pokles meziroční inflace byl dosud velkou zásluhou nižšího růstu cen potravin a vyšší srovnávací základny cen energií. Letos však tyto efekty odeznívají. Ceny energií v únoru zřejmě vzrostly vzhledem k meziměsíčně vyšším cenám ropy a zvýšeným maržím v evropských rafineriích. To spolu s nárůstem regulovaných cen elektřiny ve Francii o 10 % přispěje 0,1 pb k celkové inflaci. Růst cen zboží podle nás dál klesne na 1,3 % y/y a ve službách zůstane inflace silná na 3,9 % y/y. Obecně růst cen služeb i ve zbytku roku zůstane silný vzhledem k mzdovým tlakům. I proto čekáme, že jádrová inflace zůstane poblíž 2,4 % y/y po většinu roku, zatímco ta celková může díky efektu srovnávací základny ke konci roku klesnout až pod 2 %.
Data z USA tento týden nabídnou indikátory sentimentu a deflátor soukromé spotřeby (PCE), který více poodhalí cenový vývoj v tamní ekonomice. Spotřebitelská důvěra (dle Conf. boardu) podle nás v únoru vzrostla, poté co po lednovém zvýšení dosáhla nejvyšší úrovně od prosince 2021. V historickém srovnání však zůstává podprůměrná. Naproti tomu spotřebitelské výdaje zůstávají silné. ISM index ve zpracovatelském průmyslu podle nás v únoru setrval v blízkosti 49 b. Zůstane tak sice výrazně výše oproti loňskému lokálnímu minimu, dále se ale již nezvýší. Vzhledem k již známým lednovým datům CPI a PPI odhadujeme, že meziměsíční růst PCE zrychlí ve srovnání s předchozími měsíci, které potvrzovaly příznivé odeznívání inflačních tlaků. Meziměsíčně podle nás deflátor soukromé spotřeby vzrostl o 0,3 %, respektive o 0,4 % v případě toho jádrového. To by mohlo znejistit investory a posunout sázky na první snížení sazeb Fedu v čase dále do budoucna.
Kombinace příznivého dezinflačního trendu v eurozóně a známek pomalejšího odeznívání inflace v USA s ohledem na PCE by mohla přispět americkému dolaru. To by mělo rovněž plynout z utvrzení agresivního očekávání ohledně tempa snižování sazeb ECB a sílícím spekulacím na pozdější začátek cyklu uvolňování měnové politiky v USA.
Jestřábí tón Fedu i ECB a mírné zlepšení nálady v eurozóně.
Minulý týden jsme vydali aktualizovanou prognózu inflace, trajektorie sazeb ČNB včetně našich očekávání pro další vývoj tržních sazeb a kurzu koruny. Report najdete zde: https://bit.ly/Update_02_2024_CZ.
Zápisy z posledních zasedání Fedu a ECB se nesly v podobném mírně jestřábím tónu. Podle nich u centrálních bankéřů převládá názor, že větším rizikem je příliš brzké snížení úrokových sazeb oproti tomu pozdějšímu. To dokládá jejich opatrný přístup k začátku snižování sazeb. V USA to je ale daleko více podloženo pokračující sílou americké ekonomiky. Eurozóna si oproti tomu nevede tak dobře, zejména pak Německo, v důsledku čehož může být ústup inflačních tlaků v Evropě nakonec rychlejší. Jak u ECB, tak Fedu ovšem očekávání investorů ohledně snižování sazeb ve světle nedávno zveřejněných dat a vyjádření centrálních bankéřů v posledních týdnech polevilo. Do konce roku tržní kontrakty implikují pokles depozitní sazby ECB o téměř 100 bb (vs cca 150 bb na začátku února). V případě Fedu se tržní zacenění posunulo k výhledu SG ohledně snížení sazeb v úhrnu o 75 bb do konce roku (vs 150 bb na začátku února). Komentáře představitelů ECB v minulém týdnu naznačily, že by rozhodnutí o prvním snížení sazeb mohlo být na jednacím stole již na červnovém zasedání.
Předstihové indikátory sentimentu byly v eurozóně smíšené. Zlepšení v únoru vykázala spotřebitelská důvěra i PMI ze služeb, který dosáhl 50 b. To ale vyvažovalo zhoršení ve zpracovatelském průmyslu, a to především vlivem silného poklesu v Německu, kdežto v ostatních velkých evropských ekonomikách byl sentiment o poznání lepší. Navzdory zhoršení PMI v závěru týdne zveřejněný německý IFO index ukázal na mírné zlepšení podnikatelské důvěry. Naděje na oživení růstu tamní ekonomiky na začátku letošního roku jsou však mizivé, poté co v Q4 23 poklesla o 0,3 % q/q, jak potvrdil i finální údaj HDP. Podle struktury HDP k poklesu přispěly zejména fixní investice (-0,4 pb) a nižší tvorba zásob (-0,1 pb). Malou útěchou je ale mezičtvrtletní růst spotřeby domácností o 0,2 %. Navíc výsledek spotřeby byl za Q3 revidován směrem nahoru na 0,0 % namísto -0,3 % q/q. Právě výdaje domácností budou podle nás, nejen v Německu ale obecně v eurozóně, hlavní hnací sílou ekonomického růstu v letošním roce. Sentiment indikátory byly zveřejněny i u nás. Zatímco spotřebitelská důvěra v únoru vzrostla, ta podnikatelská naopak klesla (více jsme psali zde: https://bit.ly/3uTK3Ut).
S ohledem na absenci klíčových dat bylo obchodování v průběhu týdne poměrně klidné. Náladu na finančních trzích určuje i probíhající výsledková sezóna v USA, v rámci které dobré výsledky jen utvrzují investory v pozitivnějším naladění ohledně vyhlídek pro tamní ekonomiku. Dolarové tržní sazby během týdne vzrostly o 2-6 bb dle splatnosti a v podobné výši klesly i ty eurové. Korunové tržní sazby nakonec díky růstu v samotném závěru týdne skončily v týdenním srovnání prakticky beze změny. Ve světle smíšených sentiment indikátorů euro dokázalo oproti dolaru mírně posílit o 0,4 %. Na pozadí slabšího dolaru měly středoevropské měny tendenci posilovat. Česká koruna vůči euru zpevnila během týdne o 0,4 % a polský zlotý o 0,8 %, když těžil z pozitivních zpráv o odblokování prostředků z EU fondů.
Tyto zprávy pro vás vytváří Investiční bankovnictví KB.
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz