Meziroční inflace klesla v lednu výrazněji, než se čekalo: na úrovni 2,3 % je již na dohled dvouprocentního inflačního cíle

K tomu, že meziroční inflace v lednu klesla z prosincových 6,9 % na úroveň 2,3 %, přispěl zejména vývoj cen energií pro domácnosti a ceny potravin, zpomalení meziročního cenového růstu bylo ale patrné i u řady dalších položek spotřebního koše.

Inflace může dosáhnout úroveň dvouprocentního inflačního cíle již v průběhu letošního druhého čtvrtletí a následně může pod dvouprocentní úroveň dokonce klesnout.

Výrazný pokles inflace je dobrou zprávou pro tuzemské domácnosti, neboť kombinace nízké inflace a relativně solidního růstu průměrné nominální mzdy povede k růstu reálných příjmů, což by letos mělo vést k růstu spotřeby domácností v české ekonomice.

Zároveň data o lednové inflaci potvrzují prostor pro další snižování úrokových sazeb ČNB, na což ovšem hned po zveřejnění dat o inflaci reagovala koruna oslabením, až do oblasti 25,50 za euro.

Meziroční inflace klesla v lednu z 6,9 % na 2,3 %, když finanční trh očekával inflaci na úrovni 2,9 %.

ČNB ve své prognóze zveřejněné počátkem února odhadovala lednovou meziroční inflaci na úrovni 3,0 %.

Na úrovni 2,3 % je meziroční inflace nejnižší od března 2021 a s přehledem se dostala do pásma inflačního cíle ČNB, jenž je stanoven na 2 % s odchylkou plus/mínus jeden procentní bod.

Lednový pokles meziroční inflace byl tažen především cenami elektřiny a vodného a stočného (položky spadající do nákladů na bydlení).

K poklesu meziroční inflace přispěl také vývoj cen potravin, jež prohloubily svůj meziroční pokles z 0,3 % vykázaných loni v prosinci na 3,9 % letos v lednu.

Ceny pohonných hmot naopak zmírnily svůj meziroční pokles z prosincových 3,0 % na 1,8 % v lednu, což čistě statisticky samo o sobě tlačilo celkovou meziroční inflaci nahoru.

Zajímavý bude údaj o jádrové inflaci, která v rámci všech indikátorů vývoje spotřebitelských cen zřejmě nejlépe mapuje domácí cenové tlaky.

Dostupné informace o pravděpodobném vývoji jádrové inflace za letošní leden dávají smíšené signály.

Meziroční cenový růst se zpomalil například v položce rekreace a kultura, vybavení domácnosti, mírně též v odívání a obuvi.

Mírné zrychlení meziročního cenového růstu vykázalo stravování a ubytování a také alkoholických nápojů (lihoviny, víno, pivo).

Z našeho pohledu mohla jádrová inflace zůstat v zásadě beze změny na úrovni 3,6 % vykázané loni v prosinci anebo z této úrovně mírně klesnout

Lednová data o jádrové inflaci ČNB teprve zveřejní v průběhu dneška, prognóza samotné centrální banky pro letošní leden činila 3,8 %, což by znamenalo nepatrný nárůst z prosincové úrovně 3,6 %.

Pro únor a březen pak ČNB ve své nedávno zveřejněné prognóze očekávala pozvolný pokles jádrové inflace.

Inflace za letošní leden vyšla viditelně pod očekáváním finančního trhu i pod prognózou ČNB.

Inflace se nachází velmi blízko úrovně inflačního cíle, přičemž dvouprocentní inflační cíl může být dosažen již v průběhu letošního prvního čtvrtletí a poté inflace zřejmě klesne mírně pod 2 %.

Naše dosavadní prognóza pro letošní rok očekávala průměrnou celoroční inflaci na úrovni 2,6 %, nyní ale nelze vyloučit celoroční průměr v oblasti dvouprocentního inflačního cíle a možná i mírně pod touto úrovní.

Pro ČNB je to signál, že úrokové sazby mohou dále výrazněji klesnout.

Proti příliš rychlému snižování úrokových sazeb ale bude hovořit slabší koruna: ta v reakci na dnešní data o inflaci krátce oslabila nad úroveň 25,50 za euro a na aktuálních úrovních okolo 25,45 za euro je o více než 3 % slabší, než co pro letošní první čtvrtletí v průměru předpokládala nedávno zveřejněná prognóza z dílny centrální banky.

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.