Kritérium konvergence úrokových sazeb - Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou 2023 k přijetí Eura

Konvergence úrokových sazeb je dle kritéria dosaženo, pokud výnosy státních dluhopisů s průměrnou zbytkovou splatností 10 let nepřesáhnou o více než 2 procentní body průměr výnosů státních dluhopisů ve třech zemích EU, které dosáhly nejlepších výsledků v oblasti cenové stability.

V roce 2022 nebylo toto kritérium plněno (Graf 1.3, Tabulka 1.3). Od poloviny roku 2021 ČNB reagovala na prudce narůstající inflační tlaky výrazným zvyšováním základních úrokových sazeb. To následně přispělo k nárůstu výnosů státních dluhopisů. Oproti tomu ECB až do července 2022 držela základní úrokové sazby na nulových hodnotách, a až poté je začala také výrazněji zvyšovat. Snižování diferenciálu úrokových sazeb ČNB vůči sazbám ECB bude přispívat k pravděpodobnému plnění tohoto kritéria v dalších letech. Na základě prognózy v konvergenčních programech a programech stability (EK, 2023b) referenčních zemí lze očekávat, že odhadované hodnoty úrokových sazeb pro ČR se budou v letech 2023 i 2024 opět pohybovat pod hodnotou příslušného maastrichtského kritéria.

Tabulka 1.3: Dlouhodobé úrokové sazby státních dluhopisů  

výnosy státních dluhopisů se zbytkovou splatností 10 let, průměr 12 měsíců, v % 

Pozn.: * Přesněji nejvýše tří členských zemí s nejlepšími výsledky v oblasti cenové stability (viz Příloha A). Hodnota kritéria byla vypočtena pro rok 2023 z výhledu dlouhodobých úrokových sazeb za Belgii, Lucembursko a Dánsko, pro rok 2024 z hodnot za Švédsko, Finsko a Dánsko. Zdroj: Eurostat (2023b), EK (2023a, 2023b). Výpočet a predikce MF ČR (2023a).

Vyhodnocení plnění kritérií a sladěnosti ČR s eurozónou 2023