Rozhodnutí bankovní rady ČNB - ČNB snížila dvoutýdenní repo sazbu (2T repo sazbu) o 0,5 procentního bodu na 6,25 %

Bankovní rada ČNB snížila dvoutýdenní repo sazbu (2T repo sazbu) o 0,5 procentního bodu na 6,25 %. Současně rozhodla o snížení diskontní sazby ve stejném rozsahu na 5,25 % a lombardní sazby na 7,25 %. Nově stanovené úrokové sazby jsou platné od 9. února 2024.

 

Prohlášení bankovní rady na tiskové konferenci po skončení měnového zasedání  

Rozhodnutí

Bankovní rada na svém dnešním jednání snížila dvoutýdenní repo sazbu o 0,5 procentního bodu na 6,25 %. Současně rozhodla o snížení diskontní sazby ve stejném rozsahu na 5,25 % a lombardní sazby na 7,25 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo šest členů bankovní rady, jeden člen hlasoval pro snížení sazeb o 0,75 procentního bodu.

Bankovní rada předpokládá, že inflace v lednu klesla na hodnotu okolo 3 %, tedy k horní hranici tolerančního pásma inflačního cíle. Bankovní rada nadále spatřuje na výhledu pro příští roky proinflační rizika. Jejich naplnění by znamenalo, že by inflace oproti předchozím letům sice výrazně klesla, ale nesestoupila by až do blízkosti 2% cíle. Proto bankovní rada považuje za nezbytné vytrvat v přísné měnové politice a k dalšímu snižování sazeb přistupovat opatrně. Z tohoto pohledu se sazby v tomto a nejspíše i příštím čtvrtletí budou nacházet nad hodnotami, které implikuje základní scénář nové makroekonomické prognózy. S ním je konzistentní rychlý pokles tržních úrokových sazeb v průběhu letošního roku.

Na příštích jednáních bude bankovní rada vycházet z vyhodnocení nově dostupných dat a aktualizovaných prognóz. Rychlost případného dalšího snížení sazeb se bude odvíjet zejména od vyhodnocení setrvalosti dezinflačního trendu, působení fiskální politiky na ekonomiku, analýzy situace na trhu práce a vývoje domácí i zahraniční poptávky. Bankovní rada též bude vyhodnocovat transmisi snížení sazeb do úvěrové aktivity a následně do reálné ekonomické aktivity. Bankovní rada zároveň konstatuje, že proces snižování sazeb může být kdykoliv přerušen či zastaven na stále restriktivních úrovních, nebude-li se inflace snižovat v souladu s predikcí.

Přísná měnová politika ČNB zbrzdila růst množství peněz v ekonomice vytvářených úvěrováním soukromého sektoru. Poklesla zejména dynamika úvěrování trhu nemovitostí a následně i aktivita na nemovitostním trhu. Silný kurz koruny zároveň především v první polovině roku 2023 zlevňoval dovoz. Od podzimu 2022 do prosince loňského roku tak došlo k výraznému poklesu inflace: celková inflace klesla z 18 % na 6,9 %, jádrová inflace ve stejném období klesla ze 14,7 % na 3,6 %.

Přestože ČNB začala v prosinci loňského roku postupně snižovat úrokové sazby, boj s inflací nekončí. Úrokové sazby zůstávají v reálném vyjádření zřetelně kladné a tlumí inflaci. Bankovní rada potvrzuje své odhodlání pokračovat v přísné měnové politice, dokud inflace nebude stabilizována poblíž dvouprocentního cíle.

Ekonomický vývoj

V české ekonomice odeznívají nákladové inflační tlaky, které měly původ v externím prostředí, i poptávkové tlaky plynoucí z domácí ekonomiky. Ekonomika se na konci loňského roku odrazila ode dna. HDP podle předběžného odhadu ČSÚ ve čtvrtém kvartále vzrostl mezičtvrtletně o 0,2 %. K růstu přispěla zahraniční poptávka a po několika čtvrtletích také spotřeba domácností.

Domácí i zahraniční poptávka ale zůstávají slabé. Tlumí je přísná měnová politika, negativní sentiment a nadále vysoké ceny energií, které působí proti růstu reálných příjmů domácností. Domácí a v menší míře i zahraniční poptávku tlumí také zvýšená tvorba úspor z důvodu obezřetnosti domácností i atraktivního zhodnocování vkladů. Ekonomika se podle našich analýz pohybuje pod svým potenciálem.

Na druhou stranu nezaměstnanost zůstává nízká a trh práce napjatý. Nicméně růst mezd ve třetím čtvrtletí zpomalil na 7,1 % a k materializaci rizika vzniku mzdově-inflační spirály tedy nedochází.

Výhled

Naše prognóza předpokládá, že meziroční inflace v lednu klesla z 6,9 % na 3 %. Prognóza očekává, že do konce roku inflace setrvá v horní polovině tolerančního pásma a v příštím roce klesne k 2% cíli. Za celý letošní rok tak inflace v průměru dosáhne 2,6 %, v příštím roce 2 %. Jádrová inflace by ale měla být v letošním roce zvýšená, a to v průměru na úrovni 2,9 %.

Co se týče HDP, prognóza očekává pro letošní rok obnovení růstu domácí poptávky, která bude podpořena oživením reálných příjmů domácností. Spotřeba domácností se ale bude nadále pohybovat pod úrovní pozorovanou před pandemií. Také zahraniční poptávka zůstane utlumená. HDP podle prognózy letos vzroste o 0,6 % a v příštím roce zrychlí na 2,4 %.

Rizika a nejistoty

Bankovní rada vyhodnotila rizika prognózy a nejistoty výhledu jako spíše proinflační. Rizikem v tomto směru je pomalejší odeznívání zvýšených inflačních očekávání, což by se při napjatém trhu práce mohlo projevit ve zvýšených mzdových požadavcích. Dalším proinflačním rizikem je vyšší než předpokládaná setrvačnost růstu cen služeb a přerušení dezinflace u obchodovatelných statků, která doposud vyplývala zejména z odeznění problémů na straně nabídky. Na delším horizontu je proinflačním rizikem zrychlení tvorby peněz v ekonomice plynoucí z nadměrné úvěrové aktivity na realitním trhu. Ta by mohla vést k obnovení výrazně kladných příspěvků imputovaného nájemného do jádrové inflace. Naopak rizikem ve směru nižší inflace je výraznější než očekávané zhoršení globální hospodářské aktivity a výkon německé ekonomiky. Nejistotou výhledu zůstává budoucí nastavení zahraniční měnové politiky.

Zákonný mandát

Bankovní rada ujišťuje veřejnost, že kroky ČNB budou dostatečné k obnovení cenové stability v souladu se zákonným mandátem. Bankovní rada je zároveň připravena adekvátně reagovat na případné naplnění rizik prognózy.