Kritérium cenové stability - Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou 2023 k přijetí Eura

Kritérium cenové stability posuzuje míru spotřebitelské inflace, která nesmí být o více než 1,5 procentního bodu vyšší než průměr tří zemí EU s nejlepšími výsledky v oblasti cenové stability.

ČR toto kritérium v roce 2022 neplnila. K vysoké inflaci přispívaly jak poptávkové, tak nabídkové faktory. Hlavní roli hrály vysoké ceny energií, potravin, ropy a mnoha materiálů, které do značné míry vyplývaly z nabídkových frikcí a globální nejistoty. To dále podpořila také dřívější uvolněná měnová i fiskální politika v tuzemsku vedoucí k výraznému zvýšení cenového růstu i v jádrové složce inflace. ČR v rámci EU v roce 2022 patřila k zemím s nejvyšší inflací (Graf 1.1).

I v letošním roce pokračuje období výrazně zvýšené inflace, meziroční růst cen však v průběhu roku zpomaluje.^[1] Ceny energií se díky vládním opatřením i situaci na velkoobchodním trhu víceméně stabilizovaly a lze očekávat, že postupně začnou klesat. Cena ropy by dle prognózy MF ČR měla v celoročním vyjádření působit protiinflačně, stejně jako vývoj kurzu koruny vůči hlavním světovým měnám. Dodavatelské řetězce již fungují bez podstatnějších problémů, inflační tlaky pramenící z frikcí na straně nabídky by tudíž neměly být významné. Kvůli útlumu soukromé spotřeby v důsledku výrazného poklesu reálných příjmů je vliv pozice ekonomiky v hospodářském cyklu protiinflační. Napjatý trh práce však zvyšuje tlaky na růst nominálních mezd, a působí tak proinflačně. Letos je již inflace výrazněji tlumena restriktivním působením předchozího výrazného zvýšení měnověpolitických úrokových sazeb ze strany ČNB. Přesto v dosavadním průběhu roku patřila ČR mezi země EU s nejvyšší inflací. Kritérium cenové stability tak ČR v roce 2023 velmi pravděpodobně nesplní (Tabulka 1.1).

V roce 2024 budou inflační tlaky utvářeny převážně tržními faktory. Ceny plynu by měly dále klesat, nižší ceny silové elektřiny budou kompenzovány výrazným růstem regulované složky. Změny nepřímých daní po započtení sekundárních dopadů či zdražení ročního kuponu dálniční známky v rámci fiskálního konsolidačního balíčku by měly inflaci mírně zvyšovat. Přetrvávající restriktivní dopady předchozího zpřísnění měnové politiky budou podpořeny negativním důchodovým efektem výše zmíněných fiskálních opatření, a společně tak budou mírnit inflační tlaky. Tyto faktory převáží nad jen postupně zvolňujícím, a tudíž stále poměrně dynamickým růstem nominálních mezd, i nad mírným oslabením koruny vůči euru. Meziroční inflace by se v příštím roce již mohla pohybovat poblíž horní hranice tolerančního pásma inflačního cíle ČNB. ČR pravděpodobně bude v roce 2024 kritérium cenové stability plnit.

Tabulka 1.1: Spotřebitelské ceny

harmonizovaný index spotřebitelských cen, průměr posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců ke konci období, růst v %

Pozn.: * Přesněji tři členské země s nejlepšími výsledky v oblasti cenové stability, viz Příloha A. Pro rok 2023 to jsou Belgie, Lucembursko a Dánsko a pro rok 2024 Švédsko, Finsko a Dánsko.

Zdroj: Eurostat (2023a). Predikce pro roky 2023 a 2024 podle EK (2023a) a MF ČR (2023a). Výpočet MF ČR.

[1] Přechodné zrychlení meziročního cenového růstu ve čtvrtém čtvrtletí roku 2023 je dáno sníženou srovnávací základnou roku předchozího, kdy zavedení dočasného vládního energetického úsporného tarifu snížilo statisticky vykázané ceny elektřiny pro domácnosti.