Rok 2024 ve finančním sektoru (Jan Procházka) (24.1.2024)

 

Jan Procházka, člen bankovní rady ČNB
(Bankovnictví 19. 1. 2024, rubrika Top finance)

Možná už víte, jak dopadla inflace za leden 2024. Mohlo by se zdát, že v okamžiku psaní těchto řádků je to budoucnost: máme jen její predikci, která je navíc zatížená větší mírou nejistoty, než tomu bývá obvykle. Ve skutečnosti však bude lednová inflace minulost.

Ne proto, že zachycuje vývoj cenové hladiny za uplynulých dvanáct měsíců, i když i to je pravda. Ale zejména z důvodu, že odráží měnovou politiku a očekávání jejího vývoje z konce roku 2022. A to nejen u nás v Česku, ale všude ve světě. Protože stejně jako za významnou částí nárůstu inflace stály globální vlivy, přispívají nemálo i teď k jejímu poklesu.

Pojďme ovšem na skutečnou budoucnost, která bude také ovlivněná vývojem ve světě. V posledních týdnech loňského roku došlo ke značné změně náhledu na měnovou politiku Fedu i ECB v roce 2024. Nyní se očekává, že významné centrální banky začnou snižovat úrokové sazby rychleji, než si mnozí mysleli. Inflace klesá rychleji, ekonomiky nerostou. Podobně u nás očekáváme pro příští rok růst ekonomiky pouze o 1,2 % a pokles inflace pod 3 % do blízkosti inflačního cíle.

Od toho se budou odvíjet i české úrokové sazby. Odeznění inflačních tlaků nám konečně umožnilo přikročit k zahájení jejich postupného poklesu, který bude velmi pravděpodobně pokračovat i v roce letošním. Tempo snižování sazeb bude samozřejmě přizpůsobeno naší „jistotě“, že je cenová stabilita obnovena i v těch částech ekonomiky, v nichž zatím inflace brzdí neochotně – například ve službách.

Co to bude znamenat pro banky a český finanční sektor? Je toho mnoho, ale zejména hypotéky nepochybně budou pokračovat v růstu. Stále relativně vysoké sazby a utlumená ekonomika budou však letos bránit většímu oživení podnikových úvěrů. Prognóza očekává obnovení růstu cen rezidenčních nemovitostí, určitě však nikoli na tempa, která jsme pozorovali v letech 2016 a 2021. K pomalejšímu růstu v blízké budoucnosti přispěje i snížená DPH u novostaveb z 15 % na 12 %. Ale pořád je a bude přetrvávat nedostatečná výstavba, jež brání zvýšení dostupnosti bydlení.

Bedlivě budeme sledovat úvěry v selhání, a pokud neuvidíme jejich růst, budeme moci uvolnit makroobezřetnostní politiku a třeba i snížit proticyklickou kapitálovou rezervu.

Ovšem zdaleka nejen měnová a makroobezřetnostní politika ovlivňují finanční systém, chystají se i některé regulatorní novinky. Evropská komise připravuje revizi směrnice o platebních službách, která by mimo jiné měla dále narovnávat podmínky mezi bankami a nebankovními subjekty a zlepšit fungování otevřeného bankovnictví. A posilovat práva spotřebitelů i umožnit větší výběr poskytovatelů platebních služeb na trhu.

Nyní naše oči směřují k nově tvořenému trhu s nevýkonnými úvěry, protože v první půlce roku budou žádat o licenci ty subjekty, v zásadě inkasní agentury, které budou chtít spravovat nevýkonné úvěry původně poskytnuté úvěrovými institucemi. V průběhu letošního roku také vstoupí v účinnost nařízení MiCA, jež mj. zavádí nové licencované kategorie činnosti poskytovatele služeb spojených s kryptoaktivy či vydavatele tzv. stablecoins. V neposlední řadě začátek roku a blížící se evropské volby ukazují, že rok 2024 může být i rok eura, nebo minimálně rokem velkých diskuzí o této měně. Nudit se rozhodně nebudeme.