„Suchej únor“ letos připraví prodejce alkoholu o více než miliardu korun, stát přijde o odpovídající daňový příjem

Češi ovšem i tak za alkohol utratí nejvíce v historii, poprvé v historii zhruba 120 miliard korun.

Populární akce „Suchej únor“, zdá se, narazila na svůj strop. Přesto však nadále představuje problém pro prodejce alkoholu. Ať už se jedná o hospody či hypermarkety. Zvláště hospody, předně ty venkovské, jsou přitom letos zasaženy růstem DPH z čepovaného piva.

Loni se akce „Suchej únor“ aktivně zúčastnilo zhruba třináct procent dospělé populace ČR, tedy nějakých 900 tisíc lidí. To je sice obstojné číslo, avšak shodné s údajem z roku 2022. Přitom v letech 2017 až 2022 obliba akcie výrazně narůstala, postupně z úrovně tří procent zapojené dospělé populace na úroveň zmíněných deseti procent.

Kvůli existenci akce, při níž se Češi na celý druhý měsíc roku (a někteří i na déle) vzdávají konzumace alkoholických nápojů, přicházejí ve střednědobém pohledu prodejci alkoholu o stále méně zanedbatelnou část svých tržeb. Letos lze jejich ztrátu způsobenou akcí „Suchej únor“ vyčíslit na zhruba půl miliardy korun.

Ze zprávy Alkofakta 2020, kterou sestavili organizátoři akce „Suchej únor“ a Ladislav Csémy z Národního ústavu duševního zdraví, vyplývá, že přibližně 90 procentům účastníků akce se podaří její cíl naplnit.

Za alkoholické nápoje lidé v Česku podle nejnovějších dat Eurostatu – za rok 2022 – utratili 108,8 miliardy korun ročně. Loni to odhadem bylo 115 miliard korun, letos to bude zhruba 120 miliard, i kvůli inflaci. To je přibližně 14 tisíc korun v přepočtu na dospělou osobu. Měsíčně jde tedy o přibližně 1200 korun na osobu.

Akce „Suchej únor“ se ovšem budou účastnit spíše ti konzumenti alkoholu, kterým relativně více záleží na životosprávě, pročež i jejich konzumace alkoholu je i bez akce „Suchej únor“ podprůměrná. Jejich měsíční výdaje za alkohol činí průměrně zhruba 850 korun, nikoli 1200 korun.

Pokud tito lidé dodrží „Suchej únor“ jako v minulých letech i letos, připraví prodejce alkoholu po celé ČR během právě začínajícího letošního února o takřka 700 milionů korun. To plyne z toho, že 810 tisíc účastníků „Sucháče“, kteří akci úspěšně zvládnou, si tím pádem „odpustí“ výdaje za alkohol v průměru 850 korun, tedy dohromady za necelých 690 milionů korun.

Navíc, u deseti procent účastníků akce, kteří se do ní rozhodli zapojit, ale nakonec její cíl nenaplnili, lze na základě údajů z minulých ročníků předpokládat nulovou spotřebu alkoholu alespoň po část letošního února. Pokud tito lidé utratili v průměru za alkohol zhruba poloviční částku, než jakou by utratili nebýt jejich (byť nakonec ne zcela úspěšného) zapojení se do akce „Suchej únor“, jedná se o dalších zhruba 38 milionů korun ztráty pro prodejce alkoholu.

Podle zmíněné zprávy Alkofakta 2020 však část účastníků akce drží „Suchej únor“ i během března, dubna či května. Ještě v květnu se alkoholu nedotkne dvanáct procent účastníků akce, což odpovídá 108 tisícům osob. Ještě více lidí zřejmě logicky vydrží alkohol nekonzumovat v březnu a dubnu. Takže tito lidé v souhrnu připraví prodejce alkoholu počínaje březnem až do konce letošního roku v souhrnu o dalších zhruba 350 milionů korun.

Sečteno, podtrženo, „Suchej únor“ letos prodejce alkoholu připraví o bezmála 1,1 miliardy korun.

Se ztrátou musí počítat také stát, třeba proto, že vybere méně na spotřební dani z lihovin, piva či některých vín.

Radovat se z akce „Suchej únor“ zato ale mohou třeba prodejci stále populárnějších domácích limonád a dalších nealkoholických nápojů. Těm tržby naopak díky ní rostou, neboť část konzumentů si místo alkoholického nápoje koupí právě nějaké „nealko“.

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom / Chief Economist, Trinity Bank