České ekonomice se ve 3. čtvrtletí dařilo hůř, než se čekalo - Výkonnost české ekonomiky, analýza vývoje ekonomiky ČR MPO leden 2024

Domácí vývoj

České ekonomice se ve 3. čtvrtletí dařilo hůř, než se čekalo. Meziročně klesla o 0,8 % z 1,3% růstu ve srovnatelném období 2022, mezičtvrtletně byla nižší o 0,6 %. Stále se jí nedaří vrátit se na úroveň před pandemií. Příčinou zůstává zejména vysoká inflace, která přispěla ke zhoršení finanční situace podniků a domácností, nižší zahraniční poptávka, nedostatek materiálů a součástek i další faktory.

Negativní vliv na meziroční pokles hrubého domácího produktu měly výdaje domácností na konečnou spotřebu, které ale snížily meziroční pokles na -2,4 % z -4,7 % ve srovnatelném období roku 2022. Mezikvartálně byla spotřeba domácností nižší o 0,4 %. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí byly již tři čtvrtletí po sobě meziročně vyšší, tentokrát o 3,9 %.

Výdaje na tvorbu hrubého kapitálu klesly meziročně o 4,5 %. Tvorba hrubého fixního kapitálu byla ale vyšší o 3,9 %. Významně stouply investice do pěstovaných biologických zdrojů, a to o 29,7 %. Rostly i investice do dopravních prostředků o 20,4 %, ICT a ostatních strojů a zařízení o 16,5 %. Naopak pod úrovní předchozího roku skončily investice do obydlí o 2,9 % a ostatních budov a staveb o 2,5 %, které klesly v souvislosti s nárůstem úrokových sazeb a snížením dostupnosti hypoték.

Záporný příspěvek k hrubému domácímu produktu tentokrát vykázala zahraniční poptávka. Vývoz zboží a služeb souhrnně reálně klesl o 0,6 %. Export zboží byl nižší o 1,5 % narozdíl od služeb, které stouply o 5,0 %. Dovoz byl reálně nižší o 1,8 %, když pokles importu zboží činil 4,1 %, zatímco služby dosáhly růstu o 12,4 %.

Hrubá přidaná hodnota po devíti kvartálech růstu v řadě meziročně klesla ve 3. čtvrtletí 2023 o 0,1 %. Dařilo zejména informačním a komunikačním činnostem s růstem 4,5 %, peněžnictví a pojišťovnictví o 2,3 %, profesním, vědeckým a technickým a administrativním činnostem, které vzrostly o 2,2 %. Přispěla i veřejná správa, obrana a vzdělávání, zdravotní a sociální péče růstem o 0,4 %. Naopak meziroční Výdaje na hrubý domácí produkt

(příspěvky v p. b., reálný růst HDP v %, sezónně očištěné údaje)

Pramen: data ČSÚ, graf MPO

Vývoj tvorby hrubého fixního kapitálu

(stálé ceny, sezónně očištěné údaje, meziroční změna v %)

Pramen: data ČSÚ, graf MPO

pokles pokračoval ve stavebnictví. Skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství klesla o 1,1 % a činnosti v oblasti nemovitostí o 0,5 %. Zpracovatelský průmysl se dostal o 0,3 % pod úroveň předchozího roku.

Produktivita práce, vyjádřená jako podíl hrubé přidané hodnoty v cenách roku 2015 a odpacovaných hodin, ve 3. čtvrtletí roku 2023 meziročně stagnovala. Důvodem byl mírný pokles přidané hodnoty i odpracovaných hodin. Produktivita má od konce roku 2020 spíše klesající tendenci, která zhoršuje konkurenceschopnost domácích podniků.

Vývoj v zahraničí

Známky ekonomického ochlazení se začaly projevovat i napříč Evropou. Unie jako celek, i eurozóna v podstatě stagnovaly meziročně i ve srovnání s předchozím čtvrtletím. Téměř polovina států zaznamenala mezičtvrtletní pokles, nejvíce Irsko a Estonsko, které zaznamenaly rovněž nejvýraznější meziroční propad. Nejrychleji rostoucí ekonomikou se tak stala Malta, která meziročně přidala až 7,1 %.

Česká republika vykázala sedmý největší meziroční propad ze států Evropské unie. Z okolních států se propadlo více pouze Rakousko, a to o 1,6 %. Maďarsko pokleslo o 0,3 % a pokles o 0,4 % pak vykázalo Německo, u kterého se pro rok 2023 očekává mírná recese. Naopak Polsko vzrostlo o 0,6 % a Slovensko dokonce o 1,1 %.

Výhled

Vývoj tuzemské ekonomiky bude i v dalším období čelit nejistotám. Jedná se zejména o významná geopolitická rizika, omezení zahraniční i domácí poptávky, investičních aktivit či nejistot kolem dostatečných dodávek energetických a dalších komodit pro plynulý provoz klíčových odvětví ekonomiky a potřeby zajištění alternativních zdrojů.

V roce 2023 očekáváme mírný pokles hrubého domácího produktu. Důvodem je zejména stále vysoká inflace, která se promítá do životních nákladů domácností a negativně tak ovlivňuje tuzemskou spotřebu domácností. Složitá je i situace podniků, které čelí vysokým cenám vstupních komodit, slabší zahraniční poptávce a bojují s nedostatkem pracovní síly. Problémy v globálních řetězcích sice již ustupují, další vývoj je však nejistý.

Aktuální konjunkturální průzkum vydávaný ČSÚ indikuje meziročně lepší ekonomický sentiment. Ve srovnání s prosincem roku 2022 jsou souhrnný, podnikatelský a spotřebitelský indikátor na vyšší úrovni. Souhrnný indikátor důvěry se v prosinci meziměsíčně opět mírně zvýšil, při rozdílném vývoji obou jeho složek. Vzrostl indikátor důvěry podnikatelů, naopak indikátor důvěry spotřebitelů klesl.

Důvěra v ekonomiku mezi podnikateli se zvýšila v odvětví průmyslu, ve vybraných službách a v obchodě. Ve stavebnictví se meziměsíčně snížila. Z odpovědí respondentů vyplývá mírný optimismus, například v podobě očekávané budoucí poptávky či růstu tempa výrobní činnosti. Optimismus se však z důvodu velmi obtížné předvídatelnosti budoucího vývoje, jenž v průzkumu uvádějí Vývoj hrubé přidané hodnoty

(příspěvky v p. b., meziroční reálný růst HPH v %, sezónně očištěné údaje)

Pramen: data ČSÚ, graf MPO

Vývoj produktivity práce (HPH v cenách roku 2015; odpracované hodiny (celková zam.), sezónně očištěné údaje, meziroční změna v %)

Pramen: data ČSÚ, graf MPO

Hrubý domácí produkt v Evropě (HDP v s. c., sezónně očištěné údaje, meziroční a mezičtvrtletní změny)

Pramen: data Eurostat, graf MPO

podnikatelé napříč ekonomikou, omezuje zatím pouze na některá odvětví.

Důvěra mezi spotřebiteli se v závěru roku dostala na nejnižší hodnotu od ledna 2023. Domácnosti hodnotí svou současnou finanční situaci ve srovnání s předchozími měsíci hůře a významně vzrostl počet respondentů očekávajících její zhoršení v příštích dvanácti měsících. Zvýšily se obavy ze ztráty zaměstnání a růstu cen. Přibližně třetina domácností uvádí, že si obtížně vystačí se svými finančními prostředky.

Předstihový indikátor PMI, reflektující očekávání v průmyslu v eurozóně, se dlouhodobě drží pod 50ti bodovou hranicí oddělující růst od poklesu. V prosinci sice došlo k nárůstu indexu na 44,4 bodu z listopadových 44,2 bodu, nicméně opět signalizuje zhoršení provozních podmínek. Výrazně se snížila výroba a zaměstnanost, poptávka opět klesla, stejně tak i zásoby. Podnikatelská důvěra v eurozóně tak není příznivá.

Bazické indikátory důvěry (dlouhodobý průměr (2003-2021) = 100)

Pramen: data ČSÚ, graf MPO k

Originál dokumentu

Okomentovat na facebooku