Inflace klesá více, než se čekalo. Letošní inflace bude ani ne třetinová v porovnání s loňskou

Prosincová míra inflace v Česku zaostala prakticky za všemi expertními odhady. V meziročním pohledu dosáhla úrovně 6,9 procenta. Bez započtení vlivu energetického úsporného tarifu, jenž předloni v prosinci hladinu spotřebitelských cen uměle snižoval, by inflace v prosinci 2023 činila dokonce jen 4,2 procenta. To proto, že dochází ke srovnání s uměle poníženou základnou prosince 2022. Tento efekt však již z nadcházejícího, lednového meziročního srovnání vymizí.

Pokud vezmeme v potaz tedy inflaci bez započtení efektu tarifu, onu hodnotu 4,2 procenta, je loňská prosincová inflace nejnižší za celé období od srpna 2021. Na snížení inflace mělo v prosinci 2023 zásadní vliv zlevňování řady základních potravin. Například mléko meziročně zlevnilo o zhruba 28 procent, vejce dokonce o 30 procent. Díky levnějším pohonným hmotám zlevňovala meziročně také doprava, byť ne tak výrazně jako v listopadu 2023. Nadále výrazně rostly ceny nájemného, zejména ovšem kvůli dramatickému nárůstu cen některých energií v čele s elektřinou. Elektřina zdražila o zhruba 142 procent, což však odráží zmíněný efekt úsporného tarifu. V lednu takto „astronomické“ zdražení elektřiny vymizí. V prosinci 2023 už ovšem zlevňoval zemní plyn, a to o přibližně osm procent.

Inflace za celý rok 2023 vykázala hodnotu 10,7 procenta, tudíž mírně zaostala za aktuální prognózou ČNB. Ta počítala s celoroční inflací 10,8 procenta. Prosincová data tak zvyšují pravděpodobnost, že ČNB bude letos razantněji redukovat své úrokové sazby. Trhy nyní počítá s tím, že základní úroková sazba ČNB letos klesne z nynějších 6,75 procenta na rovná čtyři procenta. Klíčová však budou data za měsíc leden 2024, kdy došlo ke každoročnímu přecenění, například v oblasti cen energií. Nicméně za celý letošní rok inflace nejpravděpodobněji bude činit zhruba tři procenta, takže nebude ani třetinová v porovnání s loňskem.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank