Vyšší spotřební daně k většímu výběru nevedou - potvrdily to příjmy státu za loňský rok

Hledání vyšších příjmů státního rozpočtu se dlouhodobě politici snaží řešit mj. neustálým zvyšováním spotřebních daní, zejména alkoholu a kuřiva. Již dříve však byly slyšet ve veřejném prostoru názory, a to dokonce i z řad některých politiků, že jejich nárůst může být pro příjmy státu ve svém konečném důsledku negativní. Tedy, že stát nakonec vybere méně. Rok 2023 právě v tomto segmentu přinesl ukázkový obrat. Již rok 2022 naznačil přílišný optimismus státu, kolik na spotřební dani může získat. Oproti očekávaným 158,6 mld. Kč totiž vybral o více než 5 mld. Kč méně. Nutno říci, že své tehdy sehrálo neplánované snížení spotřebních daní na pohonné hmoty, nicméně jen částečně. Pro minulý rok se s nižším příjmem daní z paliv již v rozpočtu kalkulovalo. Vybrat se na spotřebních daní mělo celkem 157,3 mld. Kč, na účtech státu však přistálo jen 148,2 mld. Kč. Tedy dokonce vůbec nejméně od roku 2015.

Segment paliv přitom nakonec přinesl loni do rozpočtu více daní, než se počítalo. Své jistě vedle celkově solidní spotřeby pohonných hmot sehrálo srpnové navrácení sazby spotřební daně z motorové nafty na původní úroveň. Meziročně tak dané saldo vzrostlo o 2,2 mld. Kč. Primárně motoristé zkrátka v souhrnu za „minerální oleje“ zaplatili loni na spotřební dani 73,3 mld. Kč. 

Naopak propad státní rozpočet v inkasu spotřebních daní utrpěl především z tabákových výrobků. Meziročně o 6,2 mld. Kč, tedy o více než desetinu. Kuřáci totiž v souhrnu zaplatili „jen“ 53,1 mld. Kč, což je nejnižší částka od roku 2015. Ministerstvo financí k loňskému propadu příjmů z tabákových výrobků zmínilo, že se „projevila změna preferencí a nákupních zvyklostí spotřebitelů“. Nejspíše tedy myšleno přechod kuřáků od klasických cigaret k zahřívanému tabáku či e-cigaretám. Nicméně možno zmínit, že stát částečně zatěžuje spotřební daní i zmiňovaný zahřívaný tabák či třeba surový tabák. Až od letoška pak začíná spotřební daní zatěžovat e-cigarety či nikotinové sáčky.

Každopádně pokud by pokles výběru daní v daném segmentu byl způsoben nižší aktivitou kuřáků, či jejich úbytkem, jednalo by se jistě o pozitivní zprávu. Vybrané dané spotřební daně totiž vzhledem k negativním důsledkům kouření stejně dlouhodobě nedokáží vyrovnat koncové finanční dopady na stát z dané neřesti.

Jenže výrazný pokles zájmu o kouření je bohužel fata morgánou. Aby kuřáky více donutilo zbavit se neřesti, musel by být přinejmenším v EU naprosto stejný daňový přístup. Tedy drahé cigarety by musely být všude stejně. Za loňským propadem výběru daní totiž jistě stály také kroky domácích kuřáků opatřit si kuřivo levněji než u nás. Především v sousedním Polsku, kde díky nižší spotřební dani byla krabička cigaret o zhruba 40 Kč levnější. A tedy platit spotřební daň, sice nižší, tamnímu státu.

U nás právě došlo k výraznému nárůstu spotřební daně v letech 2020 a 2021. Oproti předchozí minimální dani 2,63 Kč za každou cigaretu se během dvou let zvedla na 3,20 Kč. Loni pak byla 3,52 Kč a od letoška již 4,22 Kč. V ČR zkrátka kuřáky letos potká další výrazné zdražení a je otázkou jejich chování… Tedy dopad na očekávané příjmy státu.

Závěrem možno zmínit pokles výběru spotřebních daní také z alkoholu. Ministerstvo financí sice v reportu neuvedlo konkrétní čísla, nicméně zmínilo „meziroční pokles omezení výdajů domácností na danou komoditu v důsledku poklesu reálných příjmů“. Z celkových čísel lze každopádně dopočítat, že z ostatních spotřebních daní se příjmy rozpočtu meziročně snížily o 1,2 mld. Kč. Tedy pokud vedle spotřební daně na minerální oleje a tabákové výrobky, zohledníme i vybranou daň z fotovoltaiky. Pro zajímavost stát ze „slunečního záření“ loni vybral 4,1 mld. Kč (oproti předchozím 5 mld. Kč), když výrobcům elektřiny ze slunce loni počasí příliš nepřálo.