Snížení úrokových sazeb ČNB se nezadržitelně blíží

Tržní konsensus i ocenění instrumentů peněžního trhu předpokládají, že ČNB přistoupí již ve čtvrtek ke snížení úrokových sazeb. My čekáme těsné hlasování s tím, že snížení sazeb přijde až na prvním zasedání v roce 2024. Naproti tomu maďarská centrální banka sníží svou klíčovou sazbu na svém zítřejším zasedání podle konsensu o 75 bb. Přes holubičí otočku amerických centrálních bankéřů očekáváme v tomto týdnu solidní americká data, která potvrdí po velmi silném třetím čtvrtletí robustnost i v tom závěrečném. Evropské vpředhledící sentiment indikátory opět nijak oslnivé nebudou.

Americké ekonomice se daří i v závěru roku

Po velmi úspěšném třetím čtvrtletí to s americkou ekonomiku vypadá velmi dobře i pro závěrečný kvartál letošního roku. Během Q3 23 rostl reálný HDP Spojených států mezičtvrtletním anualizovaným tempem o vysokých 5,2 %, což ve čtvrtek zpečetí finální číslo. Páteční data osobních příjmů a výdajů za listopad dosvědčí, že i závěrečné čtvrtletí letošního roku bude pro americkou ekonomiku úspěšný. V eurozóně bude potvrzena listopadová inflace na meziročních 2,4 %, kam spadla z říjnových 2,9 %. Zejména kvůli bazickému efektu ale v prosinci opět vyšplhá ke 3 %. I nadále platí, že jádrová inflace zůstává zvýšená a bude podle nás hlavním důvodem, proč ECB přistoupí ke snížení úrokových sazeb později než Fed. Sentiment indikátory ale příliš povzbudivé nebudou, což platí zejména pro německý Ifo index. Ekonomický kalendář tohoto týdne tak nahrává určité korekci eurových zisků z minulého týdne.

Klíčovou tuzemskou událostí týdne je čtvrteční zasedání bankovní rady ČNB. Na programu jednání budou měnověpolitické otázky a vyhodnocení naplňování listopadové prognózy analytiků ČNB. Připomeňme, že samotná prognóza je konzistentní s poklesem úrokových sazeb již během aktuálního závěrečného čtvrtletí. Alternativní scénář, který si bankovní rada nechala vypracovat, předpokládá zvýšené riziko odkotvení inflačních očekávání a začátek cyklu snižování sazeb až na jaře příštího roku. Tržní konsensus i obchodníci na peněžním trhu se přiklánějí k názoru, že ke snížení sazeb o 25 bb dojde již tento čtvrtek. My se naopak domníváme, že bankovní rada jako celek bude akcentovat riziko odkotvenosti inflačních očekávání a z opatrnostních důvodů začne sazby snižovat až s rokem 2024. Podrobněji se k nadcházejícímu jednání bankovní rady rozepisujeme ve speciálním reportu zde https://bit.ly/CNBprev_Dec23_CZ.

Úspěšný týden pro euro

Minulý týden byl z pohledu společné evropské měny opravdu úspěšný. V celotýdenním hodnocení si euro proti dolaru polepšilo o více než dvě procenta, když se kurz ve druhé polovině týdne pokoušel atakovat hladinu 1,10 USD/EUR. Hlavním kurzotvorným faktorem bylo tentokráte zasedání klíčových centrálních bank na obolu stranách Atlantického oceánu. Zatímco americký Fed překvapil holubičí rétorikou, u ECB tomu tak nebylo. Pokud jde o data zveřejněná v tomto týdnu, tak pozitivně překvapila ta americká (nepatrně vyšší inflace za listopad, výrazně vyšší maloobchodní tržby za listopad), z Německa lehce potěšil prosincový ZEW index, prosincové PMI z Německa i eurozóny jako celku ale za očekáváním mírně zaostaly. Obecně ale sentiment indikátory naznačují, že to nejhorší je za námi.

Americká centrální banka překvapila tím, že pro rok 2024 očekávají členové FOMC trojí snížení úrokových sazeb. Oproti zářijové prognóze tak přibylo jedno snížení navíc. Guvernér J. Powell na tiskové konferenci uvedl, že předmětem debaty na středečním zasedání již bylo načasování začátku snižování úrokových sazeb. Pokračující pokles inflace by měl postupně zintenzivňovat tlaky na uvolnění měnové politiky. My čekáme první snížení sazeb v květnu, do konce roku 2024 pak pokles sazeb o 150 bb. Naopak na zasedání ECB nebylo snižování úrokových sazeb vůbec diskutováno. Výsledek čtvrtečního jednání tak potvrzuje náš předpoklad, že ECB začne s uvolňováním úrokové složky později než Fed, pravděpodobně až koncem příštího roku.

Česká koruna ve výsledku v celotýdenním hodnocení stagnovala. V první polovině týdne spíše oslabovala nad 24,50 CZK/EUR, aby se v jeho druhé polovině opět vracela k 24,40 CZK/EUR a v samotném závěru týdne opět směřovala k 24,50 CZK/EUR. Před blížícím se zasedáním ČNB k měnové politice, které se uskuteční příští čtvrtek, obchodníci citlivě reagovali na jednotlivá prohlášení centrálních bankéřů před začátkem jejich mediální karantény. Nepřekvapila ochota viceguvernéra Fraita hlasovat pro snížení sazeb, neboť pro něj ruku zvedl již na minulém zasedání. Viceguvernérka E. Zamrazilová šance vidí zhruba padesát na padesát, rozhodnutý není ani J. Procházka, i když jeho komentáře pro Reuters vyzněly spíše holubičím tónem. Každopádně v pondělí zveřejněná data tuzemské inflace za listopad skončila o něco výše, než s čím počítal tržní konsensus. Spotřebitelské ceny se během letošního předposledního kalendářního měsíce zvýšily o 0,1 %, meziroční dynamika tak vykázala zpomalení růstu z říjnových 8,5 % na 7,3 %. My jsme očekávali o desetinu méně, což byl i tržní konsensus, ČNB ve své prognóze počítala dokonce s 7,1 %. Největším překvapením byl pro nás meziměsíční vzestup cen elektrické energie a plynu. Jádrová inflace klesla z meziročních 4,2 % za říjen na listopadových 3,9 %, když ČNB počítala se 4,0 %. Podrobněji jsme inflační data komentovali zde https://bit.ly/46VMDWW.