Relativní zadlužení v EU postupně klesá. Vládní instituce v zemích EU hospodařily ve druhém čtvrtletí převážně s defcity
Série krizí, s nimiž se potýká celá Evropa, má nadále dozvuky v hospodaření vládních institucí. Stabilizační politiky v průběhu pandemie se plynule přelily do odpovědi na energetickou krizi a zvýšené potřeby sociálních výdajů v souvislosti s vysokou inflací. Vyšší výdaje jsou také důvodem přetrvávajících deficitů. V celé EU dosáhlo záporné saldo hospodaření sektoru vládních institucí ve 2. čtvrtletí 2,6% HDP. Meziročně se relativní schodek zhoršil o 0,9 procentního bodu. Sezonně neočištěný výsledek vládního hospodaření bývá ve druhém čtvrtletí roku obvykle lepší než v ostatních čtvrtletích. Letos dosáhlo přebytku ve 2. čtvrtletí celkem 12 zemí EU, zatímco loni to bylo o dvě více. Podle sezonně očištěných údajů se úroveň relativního schodku v EU téměř nezměnila.
Dluh sektoru vládních institucí v EU prudce narostl během 1. pololetí 2020. Následně jeho dynamika zvolnila, ale růst pokračoval. Spolu s prudkým propadem HDP vedlo pandemické navýšení dluhu k rychlému nárůstu podílu dluhu na HDP: ze 77,7 % na konci roku 2019 na 92,0 % v 1. čtvrtletí 2021. Od té doby relativní zadlužení postupně klesá, na čemž má zásluhu výhradně pokračující mírný růst HDP. Ve 2. čtvrtletí 2023 v EU podíl dluhu vládních institucí na HDP opět poklesl a dosáhl 83,1%, redukce relativního zadlužení ale v posledních dvou čtvrtletích zpomalila.
Podíl dluhu na HDP v EU meziročně klesl o 2,8 procentního bodu a nižší byl v naprosté většině členských zemí. Výjimkou byly ekonomiky Lucemburska (nárůst o 2,8 p. b. na 28,2 %), Finska (+2,1 p. b. na 74,6 %), Estonska (+1,6 p. b. na 18,5%), Česka (+0,8 p. b. na 44,3%), Slovenska (+0,4 p. b. na 59,6%) a Bulharska (+0,2 p. b. na 21,5%). Estonsko, Bulharsko a Lucembursko měly zároveň nejnižší relativní zadlužení v celé EU. Nejvýraznější meziroční pokles relativního zadlužení (o 16,7 p. b.) zaznamenalo Řecko, které stále zůstává zemí s nejvyšším podílem dluhu na HDP v EU (166,5 %). Druhý nejvyšší relativní dluh vykazovala Itálie (142,4 %) a po ní Francie (111,9%). Více než 100% HDP tvořil dluh také ve Španělsku (111,2%), Portugalsku (110,1%) a Belgii (106,0%).
Podíl hrubého konsolidovaného dluhu vládních institucí na HDP v zemích EU ve 2. čtvrtletí 2023 (%)
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz