Inflace by mohla v listopadu lehce zvolnit

Inflace v tomto týdnu bude pravděpodobně posledním výraznějším dílkem do skládačky informací před prosincovým zasedáním ČNB. Předpokládáme meziměsíční stagnaci cen a zvolnění meziroční dynamiky z 8,5 % na 7,3 %. To je sice podobně jako v říjnu velmi lehce nad listopadovou prognózou (o 0,2 p.b.), překvapení by však mělo být i nadále zejména dílem o něco dražších potravin.

Pro centrální bankéře je ovšem (nejen) v listopadové inflaci klíčová jádrová složka, jejíž momentum v posledních třech měsících viditelně zesláblo (zejména díky cenám v rekreaci a kultuře). Pokud se na tom nic nezmění ani v listopadu, mohly by být dveře pro první mírný pokles sazeb (o 25bps) v prosinci otevřené.

Prosincové zasedání ovšem i tak zůstává velmi nejisté - opatrnější členové bankovní rady mohou mít obavy z kombinace vysokých inflačních očekávání (v podnikovém sektoru) a silnějšího efektu lednového přecenění. V tomto kontextu některé z posledních zpráv skutečně nevyznívají úplně optimisticky. Jde zejména o lednový pohyb cen potravin, kde z výsledků jednání mezi vládou a maloobchodními řetězci vyplynulo, že nehledě na pokles DPH budou maloobchodní řetězce značnou část potravin od ledna zdražovat (zejména mléčné výrobky a zeleninu). I proto jsme revidovali náš odhad lednové inflace (leden 2024) směrem vzhůru - aktuálně na +2,1 % meziměsíčně a 3,3 % meziročně. V důsledku toho jsme posunuli vzhůru i náš odhad inflace pro celý rok 2024 na 2,9 % (ČNB odhaduje v listopadové prognóze 2,6 %).

Nejistota spojená s efektem lednového přecenění v řadě položek však zůstává vysoká, stejně jako prostor pro překvapení oběma směry. Z pohledu ČNB je vidina lednového zdražení potravin a energií (pro část domácností) bezesporu nepříjemná, pokud se ovšem tentokrát neodrazí ve výraznějším zdražování v jádrových segmentech spotřebitelského koše v čele se službami, prostor pro nižší úrokové sazby se bude v příštím roce otevírat tak jako tak. Navíc některé předstihové indikátory zatím ukazují, že lednový nárůst cen ve službách tak výrazný být nemusí. Jedná se například o relativně nízké inflační momentum u předplatných a permanentek. Pokud by se tato hypotéza potvrdila, měla by bankovní rada určitě lehčí spaní. Potvrdilo by se totiž, že tváří v tvář slabé reálné poptávce začínají někteří poskytovatelé služeb snižovat své marže… a to by byla pro návrat inflace k cíli bezesporu dobrá zpráva.