Průmyslové Česko na mapě Evropy - Průmyslová výroba v roce 2021 vytvářela 28 % hrubé přidané hodnoty ekonomiky Česka a 20 % ekonomiky zemí EU27
Průmyslová výroba v roce 2021 vytvářela 28 % hrubé přidané hodnoty ekonomiky Česka a 20 % ekonomiky zemí EU27.
Průmysl dlouhodobě patří k tahounům evropské ekonomiky. Následující článek sleduje jeho výsledky za rok 2021*). V uvedeném roce vytvořil průmysl na území Evropské unie hrubou přidanou hodnotu ve výši 2,6 bilionu euro, což představuje 20% podíl na celkové ekonomice EU. Pozici nejvýznamnější části průmyslové výroby zaujímá v Evropské unii i náš zpracovatelský průmysl.
Průmysl zaměstnával značnou část obyvatel. V zemích EU se v roce 2021 jednalo o 33 milionů osob, tedy 11,6 % všech osob ve věku 15–64 let. Česko průměr navyšovalo, 1,4 milionu zaměstnaných osob odpovídalo 21 % tuzemské populace ve věku 15–64 let. Motivací pro tyto zaměstnance mohly být i mzdy, neboť průmysl se na součtu vyplacených mezd v EU podílel 18,9 %, u nás dokonce 28,3 %. Z tohoto pohledu byla nejatraktivnějším odvětvím v EU výroba základních farmaceutických výrobků a přípravků, s průměrnou měsíční mzdou 5 tis. eur. Ovšem ne všechny pozice v průmyslové výrobě byly tak atraktivní. Například v nejhůře ohodnoceném odvětví výroba oděvů se průměrná měsíční mzda zastavila na hodnotě 1,2 tis. eur.
Těžbě a dobývání se daří v Polsku
Oblast těžby a dobývání v EU zaměstnávala 379 tisíc osob, z toho na Česko připadalo 19,6 tisíce osob. Tato část průmyslu je závislá na přítomnosti přírodních zdrojů, a z toho vyplývají velké rozdíly mezi různými zeměmi. Nejvyšší přidanou hodnotu v této oblasti vykázalo Polsko (3,8 mld. eura), které se na celkové přidané hodnotě těžebního průmyslu v Evropě podílelo 22 %.
V celoevropském kontextu zaujímal těžební průmysl méně významnou pozici – na celkové přidané hodnotě průmyslu v EU se podílel pouhými 1,5 % (v Česku to byla 2 %). Nejvýznamnější složku průmyslu tvořil v Bulharsku s 8,9 % přidané hodnoty z průmyslu a v Polsku s 6,5 %. Naproti tomu v Belgii se těžba podílela na průmyslu pouhými 0,3 % přidané hodnoty. V EU těžba a dobývání zaměstnávala 0,13 % obyvatel ve věku 15–64 let, v Česku 0,29 %.
Z českého pohledu byla zajímavá těžba uhlí. Po Polsku, kde toto odvětví vykázalo přidanou hodnotu 3,8 mld. eura, jsme druhou nejvýznamnější zemí v EU s přidanou hodnotou ve výši 0,6 mld. eura.
Přidaná hodnota v průmyslu na 1 obyvatele (€)
Ve zpracovatelském průmyslu dominuje Německo
V zemích EU generoval zpracovatelský průmysl 2 bil. eur přidané hodnoty, což znamená 84 % ze všech průmyslových odvětví. Celá třetina této částky připadá na Německo, které vykazovalo nejvyšší hodnoty přidané hodnoty i na jednoho obyvatele (8,9 tis. eura). Česká republika se 4,3 tis. eura na obyvatele byla lehce pod průměrem EU, který činil 4,7 tis. eura. Zpracovatelský průmysl v EU zaměstnával 29,7 milionu osob, a tedy 90 % všech osob zaměstnaných v průmyslu. V Česku to bylo 1,3 milionu osob, což představovalo 92 % z průmyslu.
Výroba potravin, nápojů a tabákových výrobků se nejvíce soustředila v Německu, následovaném Francií a Itálií. V řeči čísel to znamená, že v Německu 983 tisíc osob vytvářelo přidanou hodnotu 44 mld. eur ve výrobě potravin, 9 mld. eur ve výrobě nápojů a 6,7 mld. eur ve výrobě tabákových výrobků (to odpovídá 62 % přidané hodnoty z tabákových výrobků v rámci celé EU). Německo s Francií a Itálií se podílely z 55 % na celkové přidané hodnotě z výroby potravin a nápojů v EU. Pokud zohledníme počet obyvatel, největší podíl osob ve věku 15–64 let zaměstnaných v odvětví výroby potravin a nápojů nalezneme v Rumunsku (2,8 %). Česko se s 1,8 % pohybovalo lehce nad průměrem EU (1,6 %), avšak z pohledu přidané hodnoty zůstávalo pouze na dvou třetinách průměru EU.
V textilu a oděvech vede Itálie
Výrobu textilu, oděvů a kožených výrobků v EU táhla především Itálie, kde našlo uplatnění 27 % osob zaměstnávaných v tomto odvětví napříč EU. Itálie zároveň vytvářela přibližně 40 % přidané hodnoty v této oblasti v EU. Přihlédneme-li k velikosti jednotlivých zemí, největší podíl osob ve věku 15–64 let pracujících v těchto odvětvích bychom nalezli v Portugalsku (2,6 %). Portugalsko rovněž vykazovalo druhou největší přidanou hodnotu na obyvatele (335 eur) hned za Itálií (392 eur). V Česku tato odvětví zaměstnávala 52 tisíc osob. Vzhledem k počtu obyvatel u nás měla o třetinu větší podíl na zaměstnanosti, než byl průměr v EU, ačkoli ve vyprodukované přidané hodnotě dosáhla pouze dvou třetin průměru EU. V obou srovnáních zaostáváme především ve výrobě kožedělných výrobků.
Výroba a zpracování dřeva, papíru tiskovin a nahraných nosičů probíhala především v režii Německa. Tam vzniklo 25 % přidané hodnoty v EU a bylo zaměstnáno 20 % z počtu osob v daných odvětvích. V oblasti zpracování dřeva drželo s Německem krok v počtu zaměstnaných osob Polsko (143 tis., v Německu 147 tis.), avšak polská přidaná hodnota tvořila pouze 34 % německé. Z národního pohledu bylo zpracování dřeva velmi důležitým odvětvím pro Estonsko a Lotyšsko. Oba pobaltské státy vykazovaly v přepočtu na obyvatele nejvyšší přidanou hodnotu (Estonsko 687 eur, Lotyšsko 637 eur) i podíl zaměstnaných osob na populaci 15–64 let (Estonsko 2,2 %, Lotyšsko 2,1 %). Vysoce nadprůměrnou přidanou hodnotu, přes 400 eur na obyvatele, dosahovaly také Rakousko, Finsko a Švédsko. Uvedené skandinávské země zaujímaly přední příčky rovněž ve výrobě papíru. Ve Švédsku toto odvětví zaměstnávalo 0,6 % a ve Finsku 0,5 % osob ve věku 15–64 let a vytvářelo přidanou hodnotu 538 eur (Švédsko) a 485 eur (Finsko) na obyvatele. V Česku výroba a zpracování dřeva, papíru, tiskovin a nahraných nosičů zaměstnávala 94 tisíc osob, tj. 1,42 % z populace 15–64 let. Jednalo o dvojnásobek průměru EU (0,74 %).
Ztotožnění s národní identitou (%)
Výrobě chemie, farmaceutik, pryže a plastů a nekovových minerálních výrobků v absolutních číslech taktéž dominuje Německo, které v těchto odvětvích zaměstnává 27 % všech osob a tvoří 36 % přidané hodnoty zemí EU. Pouze ve výrobě koksu a rafinovaných ropných produktů mu v počtu zaměstnaných osob šlape na paty Polsko (21,8 tis. oproti 22,6 tis. v Německu), které ovšem vytváří pouze třetinu německé přidané hodnoty. Z pohledu jednotlivých zemí má v Dánsku a v Belgii velký význam výroba základních farmaceutických výrobků a přípravků, která zde tvoří vysokou přidanou hodnotu 1 424, resp. 1 233 eur na obyvatele. Pro Belgii, společně s Nizozemskem a Německem je významná i výroba chemických látek a přípravků, v níž tyto země dosahují nejvyšší přidané hodnoty na obyvatele v EU (Belgie 764 eur, Nizozemsko 680 eur, Německo 642 eur). Česko díky významné výrobě pneumatik vévodí EU v podílu počtu osob zaměstnaných ve výrobě pryžových a plastových výrobků (1,3 %) a ve výrobě ostatních nekovových minerálních výrobků, kam patří i výroba skla (0,8 %). V přidané hodnotě se pohybujeme na úrovni 140 %, resp. 141 % průměru EU.
Výroba základních kovů a slévárenství a výroba kovových konstrukcí je nejrozšířenější opět v Německu. Jeho podíl na zaměstnaných osobách a přidané hodnotě z této oblasti v EU je 24 % ve výrobě kovů a hutnictví a 27 % zaměstnaných osob a 33 % přidané hodnoty ve výrobě kovových konstrukcí. Nejvyšší podíl na zaměstnanosti osob ve věku 15–64 let ze zemí EU mají ve výrobě kovových konstrukcí Česko (2,9 %), Slovinsko (2,7 %) a Slovensko (2,4 %). Stejné země společně s Rakouskem opanovaly tento ukazatel u i výroby základních kovů a slévárenství. Z pohledu přidané hodnoty na obyvatele ovšem byla situace odlišná. Ve výrobě kovových konstrukcí se dařilo nejlépe Rakousku (790 eur na obyvatele), Německu (789 eur) a Slovinsku (749 eur). Ve výrobě základních kovů a slévárenství tvořily nejvyšší přidanou hodnotu na obyvatele Rakousko (531 eur), Švédsko (448 eur), Řecko (419 eur) a Finsko (401 eur). Česko v tomto parametru nevybočovalo z průměru zemí EU.
Německou doménou byla také výroba strojů a elektroniky. U našich západních sousedů vzniklo 46 % přidané hodnoty a zaměstnána zde byla více než třetina všech osob v rámci odvětví napříč EU. Ve výrobě počítačů, elektronických a optických přístrojů vykazovaly nejvyšší podíl zaměstnaných osob ve věku 15–64 let Německo a Maďarsko (0,8 %), následované Estonskem a Českem (0,7 %). Nejvyšší přidaná hodnota na obyvatele vznikla v Německu (496 eur), ve Finsku (481 eur) a v Dánsku (423 eur). V Česku to bylo 155 eur, což odpovídá 76 % průměru EU. Výrobě elektrických zařízení se věnoval nejvyšší podíl osob ve věku 15–64 let ve Slovinsku (1,7 %) a v Česku (1,6 %). Nejvyšší přidanou hodnotu na obyvatele vytvářelo Německo (597 eur), Slovinsko (552 eur), Rakousko (493 eur) a s mírným odstupem Česko (331 eur). Výroba strojů a zařízení zaměstnávala nejvyšší podíl osob ve věku 15–64 let v Německu (2,4 %), Česku (1,9 %) a Rakousku (1,6 %). Přidaná hodnota na obyvatele pak byla nejvyšší v Německu (1 399 eur), Dánsku (1 093 eur), Nizozemsku (1 061 eur), Rakousku (1 044 eur) a Švédsku (1 008 eur). V Česku dosáhla přidaná hodnota 383 eur na osobu, což představovalo dvě třetiny průměru EU.
Názor na demokratické hodnoty (%, Česko)
Česko má nejvyšší zaměstnanost v automobilkách
Výroba motorových vozidel a ostatních dopravních prostředků byla v Evropské unii tažena především Německem a Francií. Ve výrobě vozidel dle očekávání převládalo Německo, které vytvořilo 54 % z přidané hodnoty v EU a zaměstnávalo 36 % všech pracujících osob v tomto odvětví. Pokud se ale zaměříme na podíly zaměstnaných osob v jednotlivých zemích na populaci ve věku 15–64 let, nejvyšší hodnotu nalezneme v Česku (2,6 %). Následují Rumunsko (2,5 %) a Slovensko (2,1 %). Nejvyšší přidaná hodnota ve výrobě vozidel na obyvatele byla v Německu (1 318 eur), ve Švédsku (907 eur), v Česku (746 eur) a v Řecku (714 eur). Ve výrobě ostatních dopravních prostředků a zařízení (kam patří například výroba letadel, lodí a lokomotiv) měla hlavní slovo Francie, která zaměstnávala 26 % osob a tvořila třetinu přidané hodnoty v rámci celé EU. Nejvyšší čísla ze zemí EU dosahovala i v přidané hodnotě na jednoho obyvatele. Česko v tomto odvětví vykázalo přidanou hodnotu na obyvatele na úrovni poloviny průměru EU.
Výroba nábytku nebyla švédskou doménou, jak by se mohlo zdát návštěvníkům populárního řetězce. Nejvíce osob zaměstnávala v Polsku (212 tis.), Německu (162 tis.) a Itálii (127 tis.). Ovšem podíl zaměstnaných osob na populaci 15–64 let měli zdaleka nejvyšší v Litvě (1,8 %). Druhé v pořadí Estonsko dosáhlo podílu pouze 1 %. Litva vytvořila i nejvyšší přidanou hodnotu v přepočtu na obyvatele (260 eur). V celkových číslech docílily nejvyšší přidanou hodnotu Německo (25 % podíl v EU), Itálie (20 %) a Polsko (12 %).
Ostatní zpracovatelský průmysl nabízí pestré složení produktů. Největší podíl na zaměstnanosti (57 % z tohoto odvětví v rámci EU) měla výroba lékařských a dentálních nástrojů a potřeb, která zaměstnávala nejvíce osob v Německu (228 tis.), v Itálii (68 tis.) a ve Francii (58 tis.). Z pohledu podílu zaměstnaných osob na populaci 15–64 let dosahovalo nejvyšší hodnoty v tomto odvětví průmyslu Česko (0,7 %). První pozici obsadilo i v podkategoriích výroby klenotů a bižuterie a ve výrobě her a hraček. Ve výrobě hudebních nástrojů jsme v tomto ukazateli byli druzí za Rakouskem a ve výrobě sportovních potřeb třetí za Slovinskem a Rakouskem. Avšak z pohledu vytvořené přidané hodnoty na osobu jsme se pohybovali na 89 % průměru EU. Zde kralovalo Dánsko s přidanou hodnotou 752 eur na obyvatele, druhé Německo s 254 eury již výrazně zaostávalo.
*) Z důvodu nekompletních odvětvových dat v databázi Eurostatu není v článku zmíněno Irsko.
Článek si můžete přečíst v prosincovém dvojčísle čísle časopisu Statistika&My.
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz