Zdražování se zastavuje

 

Rozhovor s Petrem Králem, ředitelem sekce měnové
Michaela Nováková (ČT24 10. 11. 2023, pořad 90‘ČT24)

„Proces obnovování cenové stability je nastartován, je pevně zakořeněn. Tento statistický artefakt s tím nemůže nic nadělat. A podle všech známek se inflace velice brzo vrátí do blízkosti dvouprocentního cíle České národní banky,“ uvedl v souvislosti se zveřejněním údajů meziroční míry inflace za říjen ředitel sekce měnové ČNB Petr Král v pořadu 90´ČT24.

• Celý rozhovor v záznamu pořadu 90´ČT24 v čase od cca 11:30 (externí odkaz na web České televize)

Vybrané citace

„To číslo 8,5 % je takový makroekonomický optický klam. Když odečteme letošní leden, kdy cenová hladina meziměsíčně oproti prosinci předchozího roku vzrostla o 6 %, tak v dalších devíti měsících se cenová hladina zvyšovala jenom minimálně. To znamená, kdybychom protáhli ten trend posledních devíti měsíců o další tři měsíce a získali nové pravdivé meziroční číslo, tak se budeme nacházet někde mezi dvojkou a trojkou. A to je přesně to, co čekáme, že nastane začátkem příštího roku. Inflace se bude počítat z těch posledních 12 meziměsíčních pohybů, které nebudou ten leden zahrnovat. A inflace se ukáže v plné kráse na velice nízkých hodnotách. Čili platí to, co jsme opakovaně říkali, že dezinflační trend, proces obnovování cenové stability je nastartován, je pevně zakořeněn. Tento statistický artefakt s tím nemůže nic nadělat. A podle všech známek se inflace velice brzo vrátí do blízkosti dvouprocentního cíle České národní banky.“

„Dezinflační trend je plošný. Zpomaluje růst cen potravin, což je věc, které si všimne asi každý. Zpomaluje růst cen spotřebního zboží a zpomaluje růst služeb. Nehovoříme ještě o absolutním poklesu cen, ten asi ani nelze očekávat. Ale zdražování, které tu bylo v posledních dvou letech, se zastavuje.“

„Rizikem pro další vývoj je, aby se současná situace, kdy inflace kolísá, jak jsme si teď mohli všimnout, nepropsala do očekávání lidí. Z toho důvodu jsem tady dneska i já a z toho důvodu Česká národní banka aktivně komunikuje, že tento statistický artefakt, tento optický klam, by neměl být považován za návrat inflace, že přirozeně odezní a je rozumné očekávat snížení inflace v duchu toho dosavadního trendu.“

„Efekt úsporného tarifu tu s námi bude ještě dva měsíce, protože platil loni v období říjen až prosinec. Takže ještě listopad a prosinec letošního roku bude meziroční hladina zvýšená. Ona bude nicméně trošku klesat z těch hodnot, z těch 8,5 někam k sedmičce. Pak tento efekt skokově odezní. Inflace se velice silně sníží. A to i přesto, že se od ledna dá očekávat zvýšení cen regulované složky elektřiny a plynu. A i přesto, že nastane nějaký, řekněme, obvyklý lednový efekt přecenění zboží a služeb. My čekáme, že ani tento efekt přecenění zboží a služeb, ani ten tlak ze strany regulované složky cen energií nezpůsobí opětovné vzedmutí inflace.“

„Říjnový mírný nárůst cen potravin je do značné míry sezónní záležitost. Potraviny obsahují velkou sezónní složku - typicky zelenina a ovoce zdražují na konci vegetačního období, což bylo právě teď v říjnu. Potraviny v uplynulém roce nabraly poměrně velký trend zdražování, který byl živen dvěma zdroji. Jedno byl světový růst agrárních a potravinářských komodit. V tom jsme nebyli sami. To bylo způsobeno jak neúrodou a rostoucí poptávkou ze strany chudších zemí, posléze energetickou krizí, posléze i válkou. Nesmíme zapomenout, že Ukrajina je obrovský exportér potravinářských komodit a jednu chvíli byl export pšenice, olejů a tak dále z Ukrajiny téměř přerušen. K tomu se přidaly domácí faktory jako zvyšování marží, prvovýrobců, distributorů a finálních prodejců.“

„Česká cenová hladina potravin, která dlouhodobě zaostávala za tím, co by odpovídalo české úrovni hospodářství, se velice rychle, řekl bych, že až téměř skokově, posunula na hladinu, která odpovídá naší relativní ekonomické výkonnosti. Ale naštěstí tento proces už máme, zdá se, za sebou. Stabilizuje se to samozřejmě i s přispěním měnové politiky. Donedávna posiloval kurz, což pomáhalo v boji proti inflaci. A i u potravin se zdá, že nás čeká období obnovené cenové stability.“

„Prostor pro navyšování cen z titulu poptávky, která by to akceptovala, byl do značné míry vyčerpán tím, že česká ekonomika už se delší dobu nachází v útlumu. Klesá spotřeba domácností a nárůst marží narazil na svůj strop. Očekáváme, že se marže budou korigovat. Samozřejmě, nastane-li klasický sezónní pohyb cen zboží v té míře jako je to obvyklé, neovlivní meziroční inflaci, protože loni byly taky Vánoce a ceny se v tom srovnání porovnávají s loňským rokem.“

„Naše prognóza očekává meziměsíční pohyb cen [prosince–leden] o 2 %. Včetně započtení nárůstu té regulované složky plynu a elektřiny. A včetně typického lednového přecenění. To všechno se bude odehrávat v prostředí pořád ještě chřadnoucí ekonomiky, zpomalujícího růstu mezd a poměrně špatného sentimentu. Mělo by to vyústit v meziměsíční pohyb cen o 2 %, což je podstatně méně než loňských 6 %. A z toho důvodu právě ta lednová inflace skokově klesne až k trojce. Ale rizikem je samozřejmě to, že tu stávající situaci někteří ne dost dobře pochopí, nebo se jí někteří pokusí třeba i využít. A budou mít tendenci propagovat ten nákladový tlak do svých cen. My se domníváme, že to rizikem prognózy je. Nicméně ne takovým, abychom opustili příběh toho základního scénáře o tom, že inflace velice rychle a brzo zpomalí.“

„Zvýšení regulované složky cen elektřiny a plynu pro domácnosti je v naší prognóze započteno zhruba v té míře, jak ho posléze oznámil energeticky regulační úřad, a i tak to povede k tomu, že cena celkového účtu za elektřinu poroste pro domácnosti v průměru o zhruba 5–10 %. Cena zemního plynu pro domácnosti absolutně meziročně poklesne. A pro podniky to samozřejmě nějaký nárůst nákladů bude, ale musíme si uvědomit, že podniky doposud inkasovaly významný pokles cen silové elektřiny a cen zemního plynu na komoditních burzách. A víceméně inkasovaly pozitivní nabídkový šok pramenící z toho, že se ceny energií na burzách velice prudce snížily na hladiny, sice ne úplně předválečné, ale velice nízké. A z tohoto velice sníženého základu, tam samozřejmě nějaký mírný tlak vyvstává, ale není to zdaleka tlak takový, aby ospravedlňoval nějaké razantní zvýšení cen a navíc, jak jsem říkal. Marže, které doposud podniky napříč ekonomikou zvyšovaly, narážejí na akceptovatelnost zvyšování cen ze strany spotřebitelů. A my se z toho důvodu domníváme, že podniky zjistí, že nejlepší strategií je ty ceny dál nezvyšovat.“