Polská cesta k nové vládě a zablokovaným penězům z EU bude trnitá

Počáteční oslavy výsledků víkendových parlamentních voleb ze strany polských aktiv se pomalu chýlí ke konci. Za povolebními zisky akciového trhu i zlotého stály a dosud stojí naděje, že bude postavena nová pro-evropská vláda, která rychle znormalizuje vztahy s Evropskou unií a bude provádět více technokraticky orientovanou politiku.

Připomeňme, že v nedělních volbách získaly tři opoziční strany (Občanská platforma, Třetí cesta a Nová levice) komfortní většinu nejen v dolní komoře tj. v Sejmu (248 vs. 231 potřebných křesel), ale také ukořistily většinu v horní komoře - tedy v Senátu. Teoreticky vzato by mohla být postavena nová vláda, která by rychle získala důvěru v Sejmu a skrze obě komory parlamentu podnikla kroky, které by upravily poměry v soudnictví tak, aby instituce v Bruselu byly (opět) spokojeny. V důsledku toho by např. mohla být již letos odblokována pomoc v podobě grantů a levných půjček z evropských fondů Obnovy a rozvoje ve výši 8 mld. euro (celkem má Polsko alokováno až 110 mld. eur).

Existuje však nemalé riziko, že povolební progres v Polsku nebude tak rychlý, jak by mohly naznačovat přesvědčivé volební výsledky. Za prvé, proces jmenování nové vlády může trvat minimálně několik týdnů. Nyní je totiž na prezidentovi Dudovi (který je z dosud vládnoucí strany Právo a spravedlnost - PiS), aby do 30 dnů od voleb svolal parlament. Následně má dalších 14 dní na to, aby jmenoval nového premiéra. Je přitom možné, že Duda bude ignorovat většinu vzniklou z víkendových voleb a premiérem pověří zástupce strany, která ve volbách dostala nejvíce hlasů - tj. PiS. Tím se může celý proces ustavení nové vlády v Polsku protáhnout (možná až do Vánoc), přičemž další pokus pro jmenování nového premiéra, který by dokázal postavit vládu s potřebnou důvěrou, má již v rukou Sejm.

Navíc je třeba dodat, že vidina silného zlotého, jež je postavena na rychlém přísunu nových transferů z fondů, se ani po ustanovení nové vlády nemusí rychle naplnit. Nově schválenou (soudní) legislativu totiž může svým vetem brzdit současný prezident (přehlasováno musí být ? většinou a to budoucí koalice nemá).

Nicméně, bez ohledu na politické problémy se sestavením nové vlády a na hrozbu pozdějšího odblokování transferů z fondů EU, lze stále výsledky nedělních voleb částečně chápat jako býčí signál pro zlotý. Očekáváme totiž, že po volbách bude NBP daleko opatrnější, pokud jde o další snižování oficiálních úrokových sazeb, neboť ochota většiny členů Výboru pro měnovou politiku kooperovat s hospodářskou politikou nové vlády bude daleko menší. První takovou záminkou pro obezřetnější postoj NBP by mohl být příslib nové vlády navýšit mzdy ve veřejném sektoru o 20 %, jak slibovala voličům Občanská platforma a Nová levice před volbami.