Data o zářijové inflaci hlásí zpomalení meziročního růstu spotřebitelských cen

Data o zářijové inflaci hlásí výrazné zpomalení meziročního růstu spotřebitelských cen a podporují scénář, v němž by ČNB měla v letošním závěrečném čtvrtletí začít snižovat úrokové sazby.

Meziroční inflace v české ekonomice v září dále klesla, přičemž šlo o pokles velmi prudký: ze srpnových 8,5 % na 6,9 %.

Inflace klesla výrazněji, než očekával finanční trh a vyšla též pod prognózou ČNB.

Zpomalení meziročního cenového růstu je patrné u většiny hlavních skupin ve spotřebním koši, tedy u energií pro domácnosti, u potravin a také u položek náležejících do jádrové inflace, například u bytového vybavení, stravování a ubytování či u rekreace kultury.

Meziroční inflace v září klesla z 8,5 % na 6,9 %, když finanční trh očekával inflaci na úrovni 7,5 %.

ČNB ve své prognóze zveřejněné počátkem srpna odhadovala zářijovou meziroční inflaci na úrovni 7,2 %.

Na úrovni 6,9 % je meziroční inflace nejnižší od prosince 2021.

Tahounem poklesu meziroční inflace byly náklady na bydlení, kde hrají hlavní roli ceny energií, ceny potravin a s veškerou pravděpodobností se dále zmírnila meziroční jádrová inflace.

Dále se zpomalil také meziroční růst cen potravin.

Ohledně cen potravin stojí za připomenutí, že vývoj výrobních cen v zemědělství naznačuje, že meziroční růst cen potravin pro koncového spotřebitele by měl klesat i v dalších měsících.

Směrem ke zvýšení celkové meziroční inflace působil v září vývoj cen pohonných hmot: tyto ceny sice v září meziročně stále klesaly, tempo poklesu se však výrazně zmírnilo ze srpnových 9,1 % na zářijových 2,6 %.

Jádrová inflace, která v rámci všech indikátorů vývoje spotřebitelských cen zřejmě nejlépe mapuje domácí cenové tlaky, v září dle všeho klesla ze srpnové úrovně, jež činila 6,0 %.

Zářijová data o jádrové inflaci ČNB teprve zveřejní v průběhu dneška.

Meziroční cenový růst se zpomalil napříč položkami náležejícími do jádrové inflace, tedy například jak u bytového vybavení, u odívání a obuvi, tak u veřejného stravování a ubytování anebo také v oddíle rekreace a kultura.

Prognóza ČNB zveřejněná počátkem srpna očekávala, že jádrová inflace bude v letošním třetím čtvrtletí činit 6,2 % poté, co v letošním druhém čtvrtletí dosáhla úrovně 8,7 %.

Statistika vývoje spotřebitelských cen za letošní září hlásí výrazný pokles meziroční inflace.

K poklesu meziroční inflace přispěly všechny hlavní položky spotřebního koše, jedinou výjimkou byla doprava, kde se projevil aktuální růst cen pohonných hmot.

Po sérii zmírňování meziroční inflace, jež byla započata letos v únoru, přijde v říjnu jednorázový výkyv inflace směrem nahoru.

Na meziroční statistiku celkové inflace bude mít v říjnu vliv loňský pokles cen energií, jenž byl tažen přechodným úsporným tarifem na elektřinu.

V listopadu by ale měla meziroční inflace opět klesnout a v závěru letošního roku by se celková meziroční inflace mohla nacházet v oblasti okolo 7 % a možná i mírně pod touto úrovní.

Další výrazné zpomalení meziročního růstu spotřebitelských cen bude následovat na počátku roku 2024, zejména díky vývoji cen energií pro domácnost a potravin.

V prvním čtvrtletí 2024 by celková meziroční inflace mohla činit méně než 3 %.

Za celý letošní rok může činit průměrná inflace zhruba 10,8 %, když loni činil celoroční průměr inflace 15,1 %.

V roce 2024 by celoroční průměrná inflace mohla klesnout mírně pod 2,5 %.

Klesající inflace a zejména výhled na další výrazný pokles inflace v roce 2024 by měly na zasedáních bankovní rady v letošním závěrečném čtvrtletí vést k vážné debatě o snížení úrokových sazeb ČNB.

Bankovní rada již debatu o budoucím začátku snižování úrokových sazeb zahájila na svém zasedání koncem září, tehdy ale v debatě dominovala velká opatrnost.

Data svědčící o výrazném zpomalování meziročního růstu spotřebitelských cen, stejně tak signály negativní pro výhled růstu české ekonomiky: to vše by mělo vést k debatě o snížení úrokových sazeb již na nejbližším zasedání bankovní rady 2. listopadu.

Dle mého názoru je zde prostor pro zahájení opatrného snižování úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu v jednom kroku a ČNB by své úroky mohla takto snížit jak v listopadu, tak v prosinci.

Nelze vyloučit scénář, v němž opět převáží opatrnost a repo sazba zůstane na stávající úrovni 7 % i v listopadu, v takovém případě by se ale kumulovala potřeba následně sazby snižovat ve výraznějších krocích.

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.