Další citelný pokles inflace v září 2023 předčil prognózu

 

Komentář ČNB ke zveřejněným údajům o vývoji inflace v září 2023

Podle dnes zveřejněných údajů vzrostla v září 2023 cenová hladina meziročně o 6,9 %. Inflace tak dále výrazně zpomalila, nadále se však nacházela vysoko nad horní hranicí tolerančního pásma cíle ČNB. Po očištění o primární dopady změn nepřímých daní spotřebitelské ceny v září meziročně vzrostly o 6,7 % (tzv. měnověpolitická inflace).

Zářijová meziroční inflace byla ve srovnání s letní prognózou ČNB o 0,3 procentního bodu nižší. Zapříčinily to zejména výraznější než očekávané zpomalení růstu cen potravin, nižší jádrová inflace a v menší míře také slabší růst regulovaných cen. Naopak ceny pohonných hmot meziročně poklesly mírněji, než předpovídala prognóza.

září 2023	meziročně v %
	ZoMP léto 2023	skutečnost
Index spotřebitelských cen	7,2	6,9
Regulované ceny	15,6	15,3
Primární dopady změn daní	0,2	0,2
Očištěno o změny nepřímých daní
Ceny potravin, nápoje, tabák	7,3	6,0
Jádrová inflace	5,5	5,0
Ceny pohonných hmot	-15,3	-6,6
Měnověpolitická inflace	7,0	6,7

Jádrová inflace v září dále zvolnila. V jejím postupném poklesu, který trvá již od října loňského roku, se projevuje nejen odeznívání růstu cen zahraničních vstupů, ale také zchlazená domácí poptávka. Ta působí proti dalšímu růstu ziskových marží výrobců, prodejců a poskytovatelů služeb. Zpomalil zejména růst cen zboží a v menším rozsahu také služeb. K poklesu dynamiky cen služeb přispívala většina oddílů spolu s pokračujícím snižováním příspěvku imputovaného nájemného. V něm se projevuje zpomalování růstu cen stavebních prací a korekce cen nových rezidenčních nemovitostí pod vlivem zvýšených úrokových sazeb.

Meziroční růst cen potravin se v září dále výrazně snížil. K tomu přispívají snižující se ceny světových agrárních komodit i domácích zemědělských výrobců, jakožto i utlumená spotřebitelská poptávka. Meziroční dynamika regulovaných cen zůstává nadále silná, nicméně v září se viditelně snížila, a to jak vlivem srovnávací základny, tak díky zlevňování silové elektřiny a plynu před začátkem letošní topné sezóny. I přes meziměsíční nárůst cen pohonných hmot došlo v září k jejich meziročnímu poklesu, který je stále ovlivněn vysokou srovnávací základnou v loňském roce v důsledku ruské invaze na Ukrajinu.

Pozorovaný cenový vývoj potvrzuje očekávání letní prognózy, že inflace bude během léta a začátkem podzimu pokračovat v započatém strmém poklesu.

V říjnu se trend poklesu meziroční inflace dočasně přeruší, a to i navzdory tomu, že fakticky cenová hladina v říjnu zůstane ve srovnání se zářím přibližně stabilní. Bude tomu tak vlivem přechodného technického faktoru v podobě snížené srovnávací základny z loňského roku. V říjnu 2022 byl totiž zaznamenán prudký propad cen elektřiny pro domácnosti kvůli statistickému promítnutí příspěvku na úsporný tarif a odpuštění poplatku na podporované zdroje energie. Tento efekt vedl ke skokovému snížení cen elektřiny a v důsledku toho i celkové inflace. Cenová hladina letošního října se bude srovnávat s touto statisticky sníženou úrovní. Proto se meziroční inflace v říjnu letošního roku s vysokou pravděpodobností zvýší oproti září o více než jeden procentní bod. Nastoupený proces obnovování cenové stability v České republice ale nebude tímto statistickým efektem nijak narušen. O síle a plošnosti dezinflačního trendu totiž svědčí nízký meziměsíční růst cen v uplynulých měsících. Ten je patrný zejména (ale nejen) v klíčovém segmentu spotřebitelských cen – v tzv. cenovém jádru, kde se cenová dynamika při přepočtu na roční bázi již nyní nachází na nízkých jednociferných hodnotách.

Proto – pokud nenastane nic nepředvídatelného – po odeznění výše uvedeného statistického vlivu, který rozkolísá meziroční růst spotřebitelských cen v závěru letošního roku, klesne inflace na začátku příštího roku skokově do blízkosti horní hranice tolerančního pásma 2% cíle ČNB.

Petr Král, ředitel sekce měnové