Maloobchodní tržby se v Česku v srpnu propadly více, než se čekalo, a to meziročně o 2,8
procenta. Analytici oslovení agenturou Bloomberg přitom ve střední hodnotě svých odhadů předpokládali pokles jen o 1,9
procenta. Tvrdá
data ke
spotřebě domácností tak potvrzují to, co zachytila šetření jejich nálady.
Důvěra spotřebitelů v ekonomiku se totiž v srpnu po červencovém zlepšení zhoršila.
Celková
důvěra v českou ekonomiku se dále zhoršovala i letos v září, kdy se propadla nejníže za celé období od března
2021. V březnu
2021 se přitom Česko potýkalo s pandemií covidu a souvisejícími restrikcemi, přičemž hrozily těžké lockdowny
průmyslu. Není tedy divu, že tehdy byla
důvěra v ekonomiku poměrně nízká. Nyní však k povážlivému poklesu
důvěry na tehdejší úrovně dochází bez výraznější hrozby pandemických restrikcí.
Důvodem chmur je nyní zejména pokles
důvěry v
průmyslu. Průmyslníkům kazí náladu hospodářské klopýtání
Německa, klíčového odběratele, z něhož se ovšem opět stává z ekonomického hlediska „nemocný muž
Evropy“. Sektorově je problémem zejména vývoj v tuzemském
autoprůmyslu, kde se podnikatelé obávají poklesu výroby a odbytu, například kvůli výpadkům v dodavatelských řetězcích. Například kolínská
automobilka Toyota koncem srpna musela letos už podruhé zastavit výrobu, a to z důvodu
požáru závodu klíčového subdodavatele.
Škoda Auto zase v září na týden odstavila výrobu kvůli výpadku
slovinského dodavatele, jehož závod postihla
povodeň.
Klesala ovšem, jak je řečeno výše, opět i
důvěra spotřebitelů. Na spotřebitele zřejmě dolehla právě tíseň průmyslníků. Výrazně se totiž zvyšuje počet respondentů, kteří očekávají zhoršení celkové ekonomické situaci v
ČR během následujících dvanácti měsíců.
Právě tato ponurá nálada spotřebitelů je klíčovým zdrojem zmíněného srpnového výraznějšího než předpokládaného propadu
maloobchodních tržeb. Lidé v meziročním pohledu šetřili jak na nepotravinářském zboží – zejména na elektronice, oděvech a obuvi a potřebách pro domácnost –, tak na
potravinách. Příslušné
tržby spadly v porovnání s loňským srpnem v očištění o
inflaci o 4,1, resp. 3,2
procenta. Lidé v Česku však meziročně utráceli více za
pohonné hmoty, a to o 3,7
procenta. Výrazné zlevnění
benzínu a nafty, k němuž meziročně došlo, stejně jako snižování obecné
inflace obyvatele Česká pohání k jejich vyšší
spotřebě. Za celý letošní
rok je třeba počítat s propadem
maloobchodních tržeb o zhruba čtyři procent, když ovšem v závěrečných měsících
roku a pak v příštím
roce dojde ke zlepšení situace v oblasti
maloobchodu. V příštím
roce by tak
maloobchod mohl přidat výrazných 5,5
procenta, zejména díky odeznění mimořádně
vysoké inflace.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank
TRINITY BANK
Trinity Bank působí na finančním trhu již 25 let a vznikla transformací Moravského Peněžního Ústavu – spořitelního družstva. Má více než 92 000 klientů a její bilanční suma přesahuje 65 miliard Kč.
Trinity Bank se specializuje na privátní a korporátní bankovnictví, u fyzických osob se zaměřuje především na vkladové a spořicí produkty, které nabízejí nadstandardní zhodnocení úspor.
Více informaci na: www.trinitybank.cz