Zářijový PMI průzkum potvrzuje to, co již signalizovaly průzkumy za předchozí měsíce: ekonomická aktivita v eurozóně prochází slabším obdobím a HDP má v letošním třetím čtvrtletí nakročeno k poklesu

Kompozitní PMI indikátor v září sice dle předběžných výsledků průzkumu vzrostl ze 46,7 na 47,1 bodů, to ovšem ale stále znamená pokles ekonomické aktivity.

V metodice PMI průzkumu je úroveň padesáti bodů dělítkem mezi růstem a poklesem ekonomické aktivity.

PMI průzkumy za poslední měsíce pro ekonomiku eurozóny naznačují, že HDP eurozóny může ve třetím čtvrtletí vykázat mezikvartální pokles zhruba o 0,4 %.

Složený (kompozitní) indikátor PMI, jenž mapuje celkovou ekonomickou aktivitu v eurozóně, v září dle předběžných výsledků vzrostl ze srpnové úrovně 46,7 na úroveň 47,1, což představuje dvouměsíční maximum.

Finanční trh očekával pokles kompozitního PMI indikátoru na úroveň 46,5.

Úroveň padesáti bodů v tomto průzkumu představuje hranici mezi růstem a poklesem ekonomické aktivity.

Kompozitní PMI indikátor je čtvrtý měsíc v řadě v oblasti, jež signalizuje pokles ekonomické aktivity v eurozóně a pro třetí čtvrtletí jako celek PMI indikátory naznačují mezikvartální pokles HDP eurozóny zhruba o 0,4 %.

Podrobnější pohled ukazuje, že PMI ve zpracovatelském průmyslu v září klesl z úrovně 43,5 na 43,4, což představuje dvouměsíční minimum (tržní odhad počítal s nárůstem na úroveň 44,0).

PMI indikátor pro zpracovatelský průmysl signalizuje, že aktivita v tomto sektoru ekonomiky i nadále prudce klesá.

PMI sub-indikátor mapující výrobu ve zpracovatelském průmyslu zůstal v září beze změny na úrovni 43,4, tedy hluboko pod úrovní padesáti bodu.

V prudkém poklesu dle průzkumu PMI pokračují též nové objednávky ve zpracovatelském průmyslu.

Cenové tlaky ve zpracovatelském sektoru v září i nadále klesaly a platí tak konstatování, že vývoj ve zpracovatelském průmyslu napomáhá k odeznívání inflačních tlaků v ekonomice eurozóny.

Celkový PMI indikátor pro sektor služeb v září nečekaně vzrostl z 47,9 na úroveň 48,4: na své dvouměsíční maximum (trh očekával pokles na úroveň 47,6).

Navzdory zlepšení celkového PMI indikátoru však sektor služeb hlásí prudký pokles nových objednávek, jenž byl nejprudší v postpandemickém období, což do dalších měsíců vysílá negativní signál ohledně vývoje aktivity v tomto sektoru.

Ve službách dle průzkumu PMI pokračuje růst nákladů, inflační roli v tomto sektoru sehrávají mzdové tlaky a v poslední době také ceny pohonných hmot.

Přesto byl ale růst prodejních cen v sektoru služeb letos v září nejslabší za uplynulých 25 měsíců.

Zářijový průzkum PMI naznačuje pokračování poklesu ekonomické aktivity v eurozóně.

Dle signálů z PMI průzkumů by HDP eurozóny mohl za celé letošní třetí čtvrtletí vykázat mezikvartální pokles zhruba o 0,4 %.

Z pohledu ECB a jejích úvah o dalším směřování měnové politiky může optikou PMI průzkumu přetrvávat dilema v podobě poklesu celkové ekonomické aktivity a souběžného přetrvávání inflačních tlaků v sektoru služeb v souvislosti s růstem mezd.

Přesto ale zprávy z ekonomiky eurozóny hrají do karet scénáři, v němž ECB po zářijovém zvýšení úroků již svou měnovou politiku nebude dále zpřísňovat, respektive nebude již dále zvyšovat své úrokové sazby.

Zároveň ale PMI průzkum hraje do karet scénáři, v němž ECB podrží úrokové sazby na jejich stávajícím vršku po delší dobu, tedy po několik následujících čtvrtletí, a s uvolňováním měnové politiky tedy ECB nebude spěchat.

Pro ekonomiky středoevropského regionu vysílá průzkum PMI z eurozóny negativní signály, co se týče výhledu ekonomické aktivity.

Nepříznivá zůstává dle průzkumu PMI situace ve zpracovatelském průmyslu, v eurozóně jako celku a též v Německu, což pro středoevropské průmyslové výrobce a exportéry není dobrá zpráva.

Eurozóna velmi pravděpodobně vykáže za letošní třetí čtvrtletí mezikvartální pokles HDP a momentálně se zdá, že zhruba mezikvartální stagnace HDP je tím nejlepším scénářem, v nějž může eurozóna doufat pro závěrečné čtvrtletí letošního roku.

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.