Průmyslovou výrobu podržel segment automotive

V prvním pololetí roku 2023 průmyslová produkce meziročně mírně vzrostla. Klesla však v porovnání s minulým pololetím.

V prvních šesti měsících roku 2023 průmyslová produkce meziročně vzrostla o 1,2 %. Výsledky za první pololetí ovlivnily zejména dva protichůdné faktory. Prvním z nich byl klesající trend ve většině průmyslových odvětví, zejména v několika u nás tradičních a významných, ale energeticky velmi náročných. O 18 % klesla meziročně výroba základních kovů, hutní zpracování kovů a slévárenství. Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků, tedy zejména skla a stavebních hmot, zaznamenala meziroční snížení produkce o 17 %. Pokles o 15 % postihl výrobu chemických látek a chemických přípravků. O 14 % pak spadla těžba a dobývání, a to jednak v důsledku dlouhodobého útlumu těžby černého i hnědého uhlí, a dále vlivem zvýšené srovnávací základny v předchozím roce. Rovněž produkce elektřiny, plynu a tepla byla v prvním pololetí meziročně nižší, konkrétně o 11 %.

Výroba automobilů stále tahounem

Naproti tomu k celkovému jednoprocentnímu růstu přispěla 4,5 procentními body výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů (kam spadá i produkce dílů k těmto vozidlům). Produkce se v tomto odvětví meziročně zvýšila o čtvrtinu, celkový vývoj však byl poměrně turbulentní. V prvním čtvrtletí se projevila nízká srovnávací základna z minulého roku, způsobená výpadky v dodávkách dílů. Shodné potíže se v menší míře ovšem opakovaly i letos. Ve druhém čtvrtletí se však výroba zvýšila a dosáhla historických maxim. Téměř pětinový růst zaznamenala také výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení (tedy například vlaků, lokomotiv či souprav metra), a to díky dokončování významných dlouhodobých zakázek v závěru pololetí. Úspěšné bylo první pololetí roku 2023 pro farmaceutický průmysl, produkce v něm vzrostla o desetinu.

Příspěvky odvětví k meziroční změně indexu průmyslové produkce v 1. pololetí 2023 (procentní body)

Zakázky na stejné úrovni jako před rokem

Hodnota nových zakázek ve vybraných průmyslových odvětvích v běžných cenách klesla v porovnání s prvním pololetím předchozího roku o 0,3 %. Nejvýrazněji ovlivnila pokles ta odvětví, o nichž již byla řeč v souvislosti s propadem produkce, a sice výroba základních kovů, hutní zpracování kovů a slévárenství, kde byla hodnota zakázek o více než pětinu nižší než před rokem. Ve výrobě chemických látek a chemických přípravků se snížila o 17 %. Naopak k navýšení hodnoty zakázek došlo ve výrobě motorových vozidel (+6 %), výrobě základních farmaceutických výrobků a přípravků (+15 %) nebo ve výrobě ostatních dopravních prostředků a zařízení (+10 %).

Rozdílná zahraniční a domácí poptávka

Celkově sice hodnota nových zakázek meziročně stagnovala, ale značné rozdíly panovaly mezi zahraniční a domácí poptávkou. Nové zakázky ze zahraničí v prvním pololetí 2023 klesly o 3 %, a to zejména kvůli téměř čtvrtinovému propadu ve výrobě základních kovů, hutnictví a slévárenství a 15% poklesu ve výrobě počítačů, elektronických a optických zařízení. K meziročnímu navýšení o 29 % došlo v hodnotě nových zakázek ve výrobě oděvů.

Hodnota tuzemských nových zakázek se na rozdíl od zahraničních zvýšila o 6 %. Za růstem stála zejména výroba motorových vozidel, kde byl zaznamenán meziroční růst o čtvrtinu, a samotná hodnota zároveň měla v rámci celkových nových zakázek z tuzemska vysokou váhu. Výrazné nárůsty zaznamenala i výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů, výroba strojů a zařízení, výroba ostatních dopravních prostředků a výroba základních farmaceutických výrobků a přípravků. O pětinu však klesla hodnota nových zakázek ve výrobě chemických látek a přípravků a ve výrobě základních kovů, hutnictví a slévárenství.

Vývoj produkce a nových zakázek v průmyslu

Průmysl EU v mírném poklesu

Průmyslová produkce v evropské sedmadvacítce v prvním pololetí roku 2023 klesla meziročně o 0,3 %. Česko patřilo mezi osm zemí s meziročním nárůstem, nejvýraznější navýšení zaznamenaly dánský průmysl a průmysl na Maltě. Naopak dvojciferný pokles vykázalo Estonsko. Německý průmysl, na který je tuzemská produkce silně navázaná, vzrostl jen velmi mírně, o 0,1 %. Na Slovensku, kde je rovněž významný podíl produkce autoprůmyslu, produkce v prvním pololetí letošního roku klesla o 1,5 %.

I v Evropě „jedou“ auta

Pokud se podíváme na produkci v Evropské unii jako celku z pohledu jednotlivých odvětví, jako hlavního tahouna v prvním pololetí roku 2023 uvidíme (stejně jako v samotném Česku) výrobu motorových vozidel. Produkce se v tomto odvětví zvýšila o 19 % (v Německu o 21 %). O 12 % pak vzrostla produkce ve výrobě základních farmaceutických výrobků a přípravků. Podobně jako v Česku však i na celounijní úrovni většina odvětví zaznamenala meziroční pokles, a to zejména zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, výroba chemických látek a přípravků, výroba papíru a výrobků z papíru, výroba ostatních nekovových minerálních výrobků a tisk a rozmnožování nahraných nosičů. V těchto odvětvích byl pokles oproti loňskému prvnímu pololetí dvojciferný. Ve výrobě elektřiny a plynu se v EU produkce snížila o 8 % a v těžbě a dobývání o 9 %.

Index průmyslové produkce v EU27 v prvním pololetí 2023

* Za Kypr nejsou data k dispozici.

Článek si můžete přečíst v zářijovém čísle časopisu Statistika&My.