Podzimní snižování cen energií by mohlo urychlit pokles inflace (Analýza makroindikátorů)

Česká inflace v meziročním vyjádření klesla v srpnu na 8,5 % z červencových 8,8 %. To bylo v souladu s tržním konsensem i prognózou ČNB, zatímco my jsme očekávali výraznější snížení na 8,2 %. Ve srovnání s předchozími měsíci byl pokles inflace pomalejší, když postupně odeznívá efekt vyšší srovnávací základny loňského roku.

Oproti červenci se zvýšily hlavně ceny pohonných hmot, zatímco potraviny nadále mírně zlevňovaly. Pohonné hmoty v srpnu meziměsíčně zdražily o 7,7 %. Vliv na to měl nárůst ceny surové ropy, oslabení eura a koruny, stejně tak ale i opětovné zvýšení spotřební daně z nafty. Meziměsíčně vyšší byly také regulované ceny, a to o 0,3 %. Vzrostla cena elektřiny (+0,5 % m/m) i plynu (+0,2 % m/m). Pokles cen potravin nepatrně zrychlil, z červencových 0,8 % m/m na 0,9 % v srpnu. Ceny alkoholu a tabáku ale naproti tomu o 0,9 % vzrostly. Jádrová inflace zůstala utlumená, když v meziměsíčním sezonně očištěném vyjádření podle našeho odhadu po červencovém vzedmutí na 0,26 % v srpnu opět klesla na 0,17 %. V anualizovaném vyjádření se tak vrátila do blízkosti dvouprocentního cíle centrální banky. Meziroční jádrová inflace pak zpomalila z 6,8 % na 6,0 %, což bylo v souladu s naším odhadem avšak mírně pod prognózou ČNB (6,2 % y/y). K útlumu poptávkových tlaků na růst cen přispívá stále nízká spotřeba domácností. Imputované nájemné se meziměsíčně zvýšilo o 0,3 %, to skutečně placené o 0,5 %.

Za odchylkou od naší prognózy stojí především vyšší dynamika cen potravin a regulovaných cen. V případě potravin jsme očekávali silnější průsak předchozího poklesu cen na straně zemědělských a potravinářských výrobců. Srpnové snížení spotřebitelských cen potravin totiž bylo podle našeho odhadu stejně jako v červenci z velké části dáno čistě sezonností. Nová zemědělská úroda každoročně v letních měsících tlačí ceny potravin směrem dolů. Podobně u regulovaných cen jsme odhadovali, že výrazně nižší velkoobchodní ceny energií budou již více viditelné ve spotřebitelských cenách.

K většímu zlevnění energií by mohlo dojít dříve, než jsme si původně mysleli. V naší prognóze jsme očekávali, že meziroční inflace se bude na konci letošního roku pohybovat poblíž 8 %, když v říjnu začne působit technický vliv loňského zavedení úsporného energetického tarifu. Pro září a říjen však již většina velkých dodavatelů energií ohlásila výrazné snížení cen elektřiny a plynu, které jsme původně čekali, že přijde až na začátku příštího roku. Pro letošní rok jsme předpovídali inflaci v průměrné výši 11 % a pro příští rok její výrazné snížení na 1,3 %. Dřívější pokles cen energií by ale vedl k mírně nižší inflaci v letošním roce a vlivem statistického efektu naopak k vyšší v roce příštím. Podobně jako v loňském roce je však velkou nejistotou, kdy a v jakém rozsahu budou významné změny cen energií zahrnuty ve statistikách ČSÚ.