Utahuje ECB svou měnovou politiku až příliš?
V posledních dvanácti měsících zvýšila ECB své úrokové sazby celkově o 425 bazických bodů. Po osmi letech záporných úrokových sazeb se tak v relativně krátkém čase dostaly sazby na nejvyšší úroveň v historii eurozóny. Na stole přitom zůstává ještě jedno čtvrt procentní zvýšení sazeb na zářijovém zasedání, kterým může ECB zakončit svůj nejagresivnější cyklus utahování měnové politiky.
S postupujícím časem a svižně zvolňující inflaci se však začínají stále častěji ozývat kritické hlasy vůči krokům ECB. Ty míří na až příliš razantní zpřísnění měnové politiky, které je v jejich očích kontraproduktivní a – vzhledem ke zpoždění měnové politiky – povede především v roce 2024 k nežádoucímu zpomalení evropské ekonomiky. Sama ekonomika eurozóny přitom balancuje na hraně recese již tři čtvrtletí v řadě a ani vyhlídky na druhou polovinu letošního roku nejsou zrovna optimistické.
Hlavním argumentem kritiků měnové politiky ECB je rozdílné vnímání podstaty inflačního šoku. Zatímco ve Spojených státech jsou zjevné silné doma-vyrobené (poptávkové) cenové tlaky, v eurozóně stály za vzedmutím inflační vlny především nabídkové faktory jako drahé energie nebo rozpadlé dodavatelské řetězce. Rozdíly na obou stranách Atlantiku dokumentuje i pohled na vývoj domácí poptávky, která je v USA již 8 % nad před-pandemickou úrovní, zatímco eurozóna stagnuje. Fed i ECB přitom zvolily stejně agresivní léčbu inflace – pokud by se měly ale zásadně lišit zdroje inflace, pak téměř jistě nemůže jít v obou případech o správnou měnovou politiku.
Pro ECB zůstává vážným rizikem především změna charakteru cenových tlaků – z původně vnějšího nabídkového šoku do podoby domácích poptávkových tlaků. Riziko v tomto ohledu zvyšuje rekordně napjatý trh práce v eurozóně a zrychlující mzdová dynamika. Hlavní argument pro vysoké sazby je však ještě jiný – ECB si už jednoduše nemůže dovolit udělat další chybu, proto sází na vzad-hledící inflační čísla než na svou vlastní prognózu. A to samozřejmě zvyšuje riziko policy chyby, tedy až přílišného utažení měnové politiky, které může citelně brzdit oživení eurozóny v roce 2024.
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz