Estonsko - Energetika, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2023/2024

Do konce desetiletí chce Estonsko vypustit "energetického tygra". V reakci na probíhající energetickou krizi vláda přepracovala své ambice v oblasti výroby energie z obnovitelných zdrojů a zvýšila cíle, kterých má Estonsko dosáhnout do roku 2030:

• Podíl energie z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě nejméně 65 % (cíl se zvýšil z původně plánovaných 42 %).
• Podíl elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů 100 % (dříve 40 %)
• Podíl energie vyrobené z obnovitelných zdrojů určené pro vytápění 63 %
• Podíl energie z obnovitelných zdrojů v dopravě 14 %.

Jinými slovy si Estonsko klade za cíl skokově zvýšit současnou kapacitu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů ve výši 2,5 TWh na nejméně 9,5 TWh do roku 2030. To například znamená vybudování 1 GW výrobní kapacity na pevnině a 1 GW na moři během pouhých sedmi let. Souběžně s těmito plány pokračuje elektrifikace železniční sítě a budování infrastruktury pro nabíjení elektrických vozidel.

Tyto cíle budou vyžadovat zásadní investice do výstavby nových zdrojů energie. Energetický mix v zemi v roce 2020 podle analýzy Ministerstva životního prostředí sestával z 54 % neobnovitelných zdrojů, pouhých 46 % tak bylo tvořeno větrnou, solární, bio a vodní energií. Analýza uvádí, že do roku 2050 jsou nutné investice ve výši 5-10 miliard EUR, které zajistí potřebné kapacity k výrobě 8 až 16 TWh nízkoemisní elektřiny. Hlavním zdrojem elektřiny by se měl stát vítr: V současnosti se v Estonsku otáčí sto čtyřicet pět větrných turbín s instalovaným výkonem 320 MW, podíl větru na skladbě energie z obnovitelných zdrojů v Estonsku převyšuje 51 %.

Největší pozornost se upírá k instalacím v pobřežních vodách Baltského moře. Jestliže výkon pevninských parků vyroste na tisíc megawattů, projekty instalované v moři počítají rovnou s výkonem tisíc pět set megawattů. Postupně mají vzniknout hned tři velké offshore projekty s celkovou kapacitou 1490 MW. Pokračuje také příprava estonsko-lotyšského projektu příbřežní větrné farmy ELWIND, v současné chvíli vzniká studie proveditelnosti, která předloží návrh nejlepšího umístění větrného parku.

Veškeré připravované projekty budou kromě samotných turbín vyžadovat širokou škálu dalších dodávek včetně řešení přepěťové ochrany, kabelové instalace, rozvodných sítí, řídících a monitorovacích systémů a systému propojení s elektrickou sítí na pevnině. Větrné parky budou kromě elektroinstalace vyžadovat také stavební, průzkumné a udržovací práce, dodávky řešení pro řízení a management parku, sledování výkonu, mapování mořského dna či zabezpečení provozu v okolí parků.

S plnou dekarbonizací výroby elektřiny bude nutné modernizovat přenosovou síť , aby dobře rozložila výrobní výkyvy. Přenosovou soustavu v Estonsku (podobně jako v Litvě a Lotyšsku) bude také v nejbližších letech de-synchronizovat od rozvodné sítě Ruské federace a synchronizovat ji se sítí zemí Evropské unie. Cílem projektu synchronizace je zvýšit bezpečnost a spolehlivost dodávek energie do pobaltských států a snížit jejich závislost na ruském energetickém systému. Proces synchronizace zahrnuje modernizaci přenosové infrastruktury pobaltských států, zavedení nových řídících a monitorovacích systémů a zajištění kompatibility mezi elektrickými sítěmi. Očekává se, že projekt synchronizace bude dokončen do roku 2025. Po dokončení budou pobaltské státy plně integrovány do evropského trhu s elektřinou, což jim umožní využívat výhod větší konkurence, nižších cen energie a přístupu k širšímu spektru energetických zdrojů.

Synchronizace bude pobaltské země a Polsko stát přibližně 1,6 miliardy eur, z čehož estonský podíl činí 298 milionů eur. Investice budou rozděleny do tří etap a vzhledem k vysoké prioritě, kterou jim udělila Evropská komise, bude 75 % finančních prostředků pocházet z Nástroje pro propojení Evropy (CEF). Zbývajících 25 % potřebných investic bude pocházet z Fondu příjmů z přetížení dopravy, což je ad hoc fond zřízený v Estonsku. V rámci synchronizace bude v Estonsku financováno celkem asi 30 investičních objektů včetně rekonstrukce starého nadzemního vysokonapěťového vedení.

Se zaváděním klimaticky šetrných řešení v každodenní spotřebě energie počítá také program Energetika a nerostné zdroje 2022–2025 :

• Podpora nabídky tankování biometanu na čerpacích stanicích a využívání linkových autobusů spotřebovávajících biometan (podpora ve výši cca 13,2 milionů eur prostřednictvím systému obchodování s emisemi skleníkových plynů, cca 2,8 milionů eur bude pokryto ze strukturálních fondů EU).
• Podpora renovace odepsaných a neefektivních tepelných potrubí a/nebo výstavba nových tepelných potrubí (cca 3 miliony eur). Výsledkem je snížení konečné spotřeby energie díky efektivnější výrobě a přenosu tepla.
• Podpora renovace a výstavby kotlů dálkového vytápění a změna spalovaného paliva (přibližně 5 milionů eur).
• Renovace infrastruktury veřejného osvětlení pro účely úspory energie (cca 14,7 milionů eur).
• Elektrobusy ve veřejné dopravě (4 miliony eur).

Ve východním Estonsku má dále vzniknout nová továrna na zpracování dřevoodpadu . Předpokládaný objem investic je 800 milionů eur a výroba by začala fungovat nejdříve v roce 2026. Celulózky používají kotle, které spalování odpadu vyrábějí elektřinu, výrobní kapacita by podle prvních odhadů dosáhla 730 GWh, polovina by byla dodávána do veřejné sítě. Příležitosti proto vzniknou pro české firmy z téměř všech odvětví energetického a strojírenského průmyslu, na mezinárodních projektech se mohou podílet jako přímí dodavatelé, ale také jako subdodavatelé či konzultanti.

Estonsko, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh. Mapa globálních oborových příležitostí 2023/2024, souhrnná teritoriální informace.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí