Pro
Tádžikistán jsou nejdůležitějším zdrojem
energie vodní elektrárny (přes 90 %), z hlediska produkce
vodní energie v přepočtu na
obyvatele je země na 7. příčce na světě. Potenciál výroby
vodní energie je trojnásobně vyšší, než je aktuální produkce.
Tádžikistán se potýká se sezonními problémy při produkci, kdy na jaře a v létě je
energie nadbytek, zatímco v podzimních a zimních měsících není vždy dostačující. Národní rozvojová strategie
Tádžikistánu do
roku 2030 (označovaná jako 10/10/10,10-500) předpokládá zvýšení produkce
energie na 10
GW, snížení
energetických ztrát o 10 %, zvýšení
exportu elektrické energie na 10 bilion
kWh za
rok a diverzifikaci zdrojů o 10 % s dodatečnou produkcí 500 mil.
kWh za
rok prostřednictvím
solárních a
větrných zdrojů. Většina malých a středních
vodních elektráren v
Tádžikistánu je starší padesáti
let a potřebuje modernizaci, což skýtá příležitosti pro
české firmy. Zároveň je plánována výstavba šesti velkých a šestnácti malých
vodních elektráren (do 20
MW). Související příležitosti jsou při dostavbě a modernizaci přenosových soustav a distribučních sítí.
Fond rozvoje obnovitelných zdrojů
Tádžikistánu má v plánu realizaci několika
PPP projektů na výstavbu
solárních a
větrných elektráren ve spolupráci s
EBRD a
Světovou bankou, které by vykrývaly nižší produkci v zimních měsících.
Tádžikistán se chce
stát významným hráčem v
energetice Střední
Asie, již nyní exportuje část své
elektrické energie do
Afghánistánu a
Pákistánu, a má zájem tyto kapacity mnohonásobně zvýšit.
Tádžikistán, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh. Mapa globálních oborových příležitostí 2023/2024, souhrnná teritoriální informace.
Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí