Výhled zaměstnanosti OECD

OECD ve svém Výhledu pozoruje, že silné oživení z recese COVID-19 ztratilo od roku 2022 na dynamice. Projevila se krize životních nákladů, zejména v důsledku ruské agresivní války proti Ukrajině. Ta pak přispěla k vysoké inflaci v mnoha zemích. Míra nezaměstnanosti dosáhla nejnižší úrovně za poslední desetiletí. Míra neaktivity je až na několik výjimek pod úrovní před pandemií, a to i mezi staršími dospělými. Trhy práce zůstávají ve většině zemí napjaté, přesto se objevují určité známky uvolnění, neboť počet volných pracovních míst na jednoho nezaměstnaného se oproti historicky nejvyšším hodnotám mírně snížil.

Navzdory zrychlení růstu nominálních mezd klesají reálné mzdy prakticky ve všech zemích OECD. V mnoha zemích se zisky zvýšily více než náklady práce, což nezvykle výrazně přispělo k domácím cenovým tlakům. Přestože veřejné transfery a fiskální podpora přinesly určitou úlevu, ztráta kupní síly je obzvláště náročná pro pracovníky v domácnostech s nízkými příjmy, kteří mají menší prostor vyrovnat se s růstem cen prostřednictvím úspor nebo půjček a často čelí vyšší efektivní míře inflace, protože větší část jejich výdajů jde na energie a potraviny.

OECD doporučuje využít několik politických nástrojů k omezení dopadu inflace na pracovníky a zajištění spravedlivého rozdělení nákladů mezi vlády, podniky a pracovníky. Nejpřímějším způsobem, jak pomoci pracovníkům, je zvýšení jejich mezd, včetně zákonných minim, která jsou pod kontrolou vlády. V průměru zemí OECD drží nominální zákonem stanovené minimální mzdy krok s inflací díky diskrečním zvýšením nebo valorizačním mechanismům. Naproti tomu mzdy sjednané v kolektivních smlouvách reálně poklesly, protože reagují s určitým zpožděním v důsledku časového rozložení a spíše zřídkavé povahy mzdových vyjednávání.

AI pravděpodobně bude mít významný dopad na trh práce

S cílem poskytnout tvůrcům politik vodítko při vypracovávání vhodné reakce se v tomto vydání Výhledu zaměstnanosti OECD předložilo přehled nových poznatků o dopadu umělé inteligence (AI) na trh práce, přičemž se zdůrazňuje značná míra nejistoty, která obklopuje současný a zejména budoucí dopad AI na trh práce, jakož i nejvhodnější politická opatření na podporu důvěryhodného využívání AI.

Zdá se, že AI se od předchozích digitálních technologických změn liší v několika ohledech: i) výrazně rozšiřuje okruh úkolů, které lze automatizovat, a to nejen na rutinní, nekognitivní úkoly; ii) AI je univerzální technologie, což znamená, že se dotkne téměř všech odvětví a profesí; a iii) rychlost vývoje je bezprecedentní.

Celý Výhled je k přečtení online zde.