Nezaměstnanost opět poklesla, letos zřejmě naposledy

Tuzemská registrovaná míra nezaměstnanosti v červnu klesla o jednu desetinu procentního bodu a dosáhla hodnoty 3,4 %. Tento výsledek byl v souladu s očekáváními a nepředstavuje tak velké překvapení. Na úřadech práce bylo evidováno necelých 250 tisíc uchazečů, tedy o zhruba 4 tisíce méně, než před měsícem a o téměř 19 tisíc více, než před rokem. Naproti tomu volných míst meziměsíčně přibyl asi 1 tisíc, meziročně pak jejich počet klesl o více než 30 tisíc. Na jedno volné pracovní místo tak aktuálně připadá 0,9 uchazeče.

Z geografického pohledu zůstává míra nezaměstnanosti tradičně nejvyšší v okresech Karviná (8,1 %), Most (6,8 %) a Chomutov (6,2 %), nejnižší pak v okresech Pelhřimov, Praha-východ (shodně 1,5 %) a Praha-západ (1,6 %). Největší přetlak na úřadech práce pak přetrvává v okrese Karviná, kde připadá 10,2 uchazečů na jedno volné pracovní místo, následovaném okresy Bruntál (4,9) a Most (4,5). Vybírat si naopak mohou uchazeči v okresech Praha-východ, Mladá Boleslav (shodně 0,2 uchazeče na jedno volné místo) a Praha-západ (0,3).

Poslední mezinárodně srovnatelná data pocházejí z měsíce května a Česko se podle nich vrátilo na první příčku nejméně nezaměstnané země Evropské unie s mírou nezaměstnanosti 2,3 %. Následuje Polsko (2,5 %) a Malta (2,7 %), na opačném konci žebříčku nalezneme Španělsko (12,4 %), Řecko (10,8 %) a Finsko (9,0 %), evropský průměr pak činí 5,8 %. Připomínáme, že metodika výpočtu nezaměstnanosti používaná Eurostatem je odlišná od té reportované českým Ministerstvem práce a sociálních věcí.

Červnový mírný pokles míry nezaměstnanosti je v Česku standardním jevem, který souvisí se zvýšenou aktivitou v sezonních sektorech, jako je zemědělství a stavebnictví. I přesto je pozoruhodné, že tento vývoj nebyl narušen ani ochlazováním tuzemského průmyslového sektoru, nedávným příchodem významného počtu uprchlíků z Ukrajiny, kteří se dokázali na trh práce začlenit, ani obecně malátným výkonem české ekonomiky, která balancuje na hraně mezi stagnací a poklesem. Vysvětlení lze patrně hledat v dramatickém poklesu českých reálných mezd, který byl vůbec nejintenzivnější v rámci zemí OECD. Zatímco prodejní ceny zboží a služeb v Česku v uplynulé době dramaticky rostly, mzdy zaměstnanců tohoto tempa zdaleka nedosahovaly a jejich práce se tak de facto stala relativně „levnou“, což udržuje vysokou zaměstnanost. Ve zbytku letošního roku přesto očekáváme, že nezaměstnanost mírně poroste a červnový výsledek tak zůstane letošním minimem. Do konce roku by se pak mohla vyšplhat těsně pod hranici 4 % a v průměru za celý rok dosáhnout 3,7 %, což bude na české i evropské poměry stále nízké číslo.

 
Vít Hradil
hlavní ekonom