Jádrová inflace se po dlouhé době dostala do jednociferných hodnot - Jakub Matějů

Michaela Nováková (Česká televize, pořad 90’ ČT24, 12. 6. 2023)

Náměstek ředitele sekce měnové Jakub Matějů byl hostem pořadu 90’ ČT24. Tématem byla zejména květnová inflace a její očekávaný vývoj v příštích měsících. „Pokles, který teď vidíme, je ve všech sledovaných skupinách, těch velkých agregátech, a to jak u jádrové inflace, což je ta, která je očištěná o volatilní, tedy často se měnící položky typu potraviny a pohonné hmoty. Pro nás je velmi důležité, že jádrová inflace se po dlouhé době dostala do jednociferných hodnot, na úroveň 8,6 %,“ uvedl Jakub Matějů.

Video (externí odkaz na web ČT)

Vybrané citace

Čekáme, že v nejbližších měsících, možná už v červnu nebo v červenci, by inflace měla dosáhnout jednociferných hodnot a dál se blížit k našemu inflačnímu cíli.

Pokles, který teď vidíme, je ve všech sledovaných skupinách, těch velkých agregátech, a to jak u jádrové inflace, což je ta, která je očištěná o volatilní, tedy často se měnící položky typu potraviny a pohonné hmoty. Pro nás je velmi důležité, že jádrová inflace se po dlouhé době dostala do jednociferných hodnot, na úroveň 8,6 %. Podle těch dnešních čísel za květen ale klesají i ostatní složky inflace, například ceny potravin. Tam sice meziměsíčně došlo k nějakým protisměrným pohybům, kdy v dubnu jsme například byli překvapovaní velmi nízkým růstem nebo dokonce meziměsíčním poklesem v cenách potravin, naopak teď v květnu tam došlo k částečné korekci, kdy ty ceny něco z toho opět umazaly. Takže jak říkám, o to důležitější je koukat se na jádrové složky, kde je pokles velmi setrvalý a dá se říct, že pokračuje.

Ceny potravin meziročně stále rostou, ale dynamika zvolňuje. Minulý rok byla situace velmi komplikovaná - invaze Ruska na Ukrajinu, došlo k narušení dodávek pšenice, ale i dalších potravinářských komodit. Nyní došlo k nějaké stabilizaci a například v dubnu jsme viděli první poklesy cen potravin, teď zase meziměsíčně v květnu to číslo bylo kladné, ale není důvod, aby růst cen potravin dál pokračoval, pokud například nebude extrémně špatná úroda, což se zatím z prvních odhadů nezdá.

Pro nás možná je teď největším rizikem energetická situace v následující zimě, kdy, když si vzpomenete, před rokem v létě se řešilo, jestli vůbec Evropa zvládne bez ruského plynu zimu, nakonec ty zásoby byly naplněny poměrně brzy a nakonec byla i mírná zima, takže se to podařilo zvládnout relativně bez problémů. Ceny energetických komodit na burzách dokonce výrazně klesaly. Dneska jsou někde na úrovni roku 2019, 2020. To je určitě zajímavé, ale samozřejmě je tam riziko, že třeba příští zima by opravdu tak pozitivní být nemusela. Ale já tady nejsem od toho, abych tyhle černé labutě přivolával.

Velmi vážný argument při nastavování měnové politiky je, zdali opravdu dojde ke stabilizaci inflace na dvojce, jak naše prognóza nyní předpokládá. Podle ní by se od začátku příštího roku měla dostat někam mezi 2 % a 3 % a v tomto úzkém pásmu se už relativně stabilně pohybovat. Riziko tu je. Důležité je pro to spousta věcí, například mzdový vývoj, nejen ten cenový, nákladový. Pokud ale ekonomika nezakotví vysokou pozorovanou inflaci ve svých očekáváních, mělo by k tomu snížení inflace ke dvěma procentům příští rok dojít.

Růst mezd o 8,6 % je součástí příběhu, se kterým pracujeme. Není to nic dramatického, očekávali jsme vyšší číslo. My čekáme, že tato čísla tady s námi zhruba necelý rok ještě budou, že mzdový růst bude kolem 9 %, 10 %. Může to tak být a pořád by to nemělo narušit ten dezinflační proces. Příští rok pak čekáme zvolňování i té mzdové dynamiky někam k 7 % a níž.

Když jsem se dneska koukal na inflaci v Polsku, tak byla 13 %, což je víc než ta naše, ale já bych to hlavně srovnával opravdu s tou středoevropskou situací, kde jsou na tom všichni podobně jako my. Polsko, číslo, které jsem viděl, 13 %, Pobaltí, Estonsko, Lotyšsko, Litva, všechny kolem 11–12 %, Slovensko 12,3 % podle rychlého odhadu. Takže ve světě východoevropských konvergujících ekonomik, které dotahují cenovou hladinu v západní Evropě, to není vůbec nic neobvyklého. Jsou tam i země typu Maďarsko, které mají nyní inflaci přes 20 %. Dá se to zdůvodnit tím, že u nás je relativně větší podíl zdrojových surovin na produkci, například ropy nebo potravinových komodit, ve srovnání se západní Evropou.

Naše prognóza očekává, že úrokové sazby by měly ze současných zvýšených úrovní postupně klesat ve druhé polovině letošního roku nebo k jeho konci. Nicméně rozhodnutí je činěno kolektivním orgánem bankovní rady, z nichž mnozí členové se vyjádřili, že jejich preferovaná cesta je si tu dezinflaci pojistit tím, že na nynějších úrovních vydrží o něco déle, než by ta současná trajektorie úrokových sazeb, kterou máme v prognóze, implikovala.