Mírný růst HDP pravděpodobně ukončil technickou recesi české ekonomiky (Ranní zpráva z finančního trhu)

Zpřesněný odhad českého HDP pro Q1 23 by měl podle nás pouze potvrdit mezičtvrtletní růst ekonomiky o 0,1 % q/q. Spotřeba domácností se pravděpodobně opět snížila, zatímco čistý vývoz rostl. Zveřejněny dnes budou také další indikátory sentimentu z eurozóny i USA. Zde vidíme šanci na mírné zlepšení, ve světle posledních slabých dat ale existuje riziko horšího výsledku. Evropské finanční trhy budou sledovat i španělskou inflaci za květen či dubnový vývoj peněžní zásoby v eurozóně.

Důvěra v ekonomiku eurozóny i USA by měla vzrůst jen mírně

Zpřesněný odhad tuzemského HDP by měl pro první čtvrtletí letošního roku potvrdit jeho mezičtvrtletní nárůst o 0,1 %. Technická recese ekonomiky z druhé poloviny loňského roku by tak měla být minulostí. Původně jsme pro Q1 23 očekávali nepatrně vyšší růst (o 0,2 % q/q), data za březen však zklamala. To se týkalo hlavně tržeb v oblasti maloobchodu a služeb, kde v obou případech dokonce došlo k urychlení tempa meziměsíčního poklesu. Vlivem nadále slabých předstihových indikátorů spotřebitelské poptávky lze tak předpokládat, že spotřeba domácností v Q1 23 opět mezičtvrtletně klesla. Jednalo by se tak již o šestý mezičtvrtletní pokles v řadě. Tempo tohoto poklesu by se ale přeci jen mělo podle nás zmírnit. Spotřebitelský sentiment sice na začátku letošního roku zaznamenal významnější oživení, reálné mzdy se však pravděpodobně nadále nacházely ve výrazném meziročním poklesu. Klesající spotřebu domácností podle našeho odhadu v Q1 23 vyvažoval především vyšší čistý vývoz související s oživením průmyslu. Za celý letošní rok predikujeme růst HDP o 0,6 % a v příštím roce jeho zrychlení na 1,8 %. Slabé předstihové indikátory z tuzemska a zahraniční jsou nicméně rizikem ve směru horšího výsledku v letošním roce.

Silný trh práce na obou stranách Atlantiku by měl poskytnout podporu pro květnové zvýšení spotřebitelské důvěry. V případě eurozóny bude zveřejněn zpřesněný odhad od Evropské komise, v USA pak ukazatel od Conference Boardu. Nedostatek pracovních sil se projevuje v postupně zrychlujícím mzdovém růstu, navíc v prostředí stále vysokých úspor domácností a expanzivní fiskální politiky v řadě států. Zvýšit by se podle našeho odhadu měla také evropská podnikatelské důvěra, a to jak v průmyslu, tak i ve službách. Mimo přetrvávající odolnosti ekonomiky eurozóny, které se dosud podařilo vyhnout recesi, by mělo pozitivně působit také znovuotevření čínské ekonomiky po koronavirových uzávěrách. Nedávno zveřejněné obdobné statistiky ekonomického sentimentu však vesměs zklamaly, a tak i v případě výše zmíněných ukazatelů identifikujeme riziko ve směru možného horšího výsledku.

Evropské finanční trhy budou sledovat i data o vývoji spotřebitelských cen či o množství peněz v oběhu. Zveřejněn bude dubnový vývoj peněžního agregátu M3 v eurozóně a první odhad španělské inflace za květen. Zveřejnění odhadu inflace za celou eurozónu, pro evropské trhy hlavní údaj tohoto týdne, pak bude následovat ve čtvrtek.

Obchodování na finančních trzích ovlivnily státní svátky

Včerejšek byl v řadě zemí dnem státního svátku, což se odrazilo na nízké obchodní aktivitě. Americký dolar vůči společné evropské měně jen nepatrně posílil, a to zhruba o 0,1 % k 1,071 USD/EUR. Pozitivní vliv v tomto ohledu pravděpodobně mělo zveřejnění zprávy o předběžné dohodě ohledně zvýšení dluhového stropu v USA. Dohodu mezi prezidentem Bidenem a šéfem opozice McCarthym musí ještě posvětit Kongres, oba zmínění aktéři však vyjádřili přesvědčení, že by to problém být neměl. Makroekonomický kalendář byl včera úplně prázdný. Nižší obchodní aktivita byla ve výsledku znát i na středoevropských měnách, které se vůči euru držely poblíž svých otevíracích úrovní, koruna tedy v blízkosti 23,69 CZK/EUR.