Rychlý pokles meziroční inflace pokračuje (Analýza makroindikátorů)

Česká inflace v dubnu klesla na 12,7 % y/y z březnových 15,0 %, což bylo více, než se čekalo. Tržní konsensus činil 13,3 % y/y, zatímco naše prognóza očekávala snížení na 13,1 %. ČNB předpovídala 13,2 % y/y. Na pokračující pokles meziroční inflace nadále působila především vyšší srovnávací základna. To se týkalo všech složek inflace s výjimkou cen pohonných hmot, u kterých došlo ke zmírnění meziročního zlevnění z -19 % na stále výrazných -16,8 %.

Meziměsíčně byly spotřebitelské ceny v dubnu nižší v průměru o 0,2 %, v březnu přitom rostly o 0,1 % m/m. Konsensus naproti tomu pro duben očekával růst cen o 0,4 % m/m, naše prognóza pak počítala s +0,2 %. Na nižší než námi očekávanou dynamiku spotřebitelských cen působilo zlevnění potravin. Jejich ceny se meziměsíčně snížily v průměru o 1,6 %, zatímco u alkoholických nápojů a tabákových výrobků klesly o 0,9 %. My jsme přitom pro tuto celou skupinu počítali s meziměsíční stagnací cen. V potravinách se tak s časovým odstupem pravděpodobně začínají promítat nižší ceny agrárních komodit, energií a pohonných hmot. Ceny pohonných hmot byly rovněž meziměsíčně nižší. V dubnu klesly o 0,7 % m/m, což bylo v souladu s naší prognózou.

Ceny energií v dubnu překvapivě meziměsíčně vzrostly. Spotřebitelské ceny elektřiny byly v průměru vyšší o 0,5 % m/m, ceny plynu a tepla pak o shodných 0,2 % m/m. V případě cen elektřiny a plynu se tak zastavil mírný pokles ke kterému v průběhu února a března docházelo. Dubnový vývoj celé skupiny regulovaných cen se ve výsledku nacházel nad naší prognózou. Meziměsíční růst regulovaných cen dokonce zrychlil z březnových 0,1 % na 0,5 % v dubnu. My jsme naopak počítali s mírným poklesem (o 0,5 %), když jsme očekávali, že ve spotřebitelských cenách elektřiny a plynu se ještě více projeví předchozí výrazný pokles cen energií na velkoobchodních trzích.

Jádrová inflace v dubnu výrazně klesla, a to i v meziměsíčním vyjádření. Podle dat ČNB se meziroční jádrová inflace snížila z březnových 11,5 % na dubnových 10,0 %. Prognóza centrální banky přitom čekala 10,2 % y/y, ta naše pak 10,4 %. V meziměsíčním sezonně očištěném vyjádření podle našeho odhadu jádrová inflace zpomalila z 0,56 % na 0,25 %, což anualizovaně znamená, že se již pohybovala poblíž horní hranice tolerančního pásma ČNB (3 %). Po delší době, kdy jádrová inflace zůstávala na vyšších úrovních, tak došlo k jejímu zmírnění. Vliv zde mohl mít pokles poptávky, který podle předstihových indikátorů pokračoval i na začátku letošního roku. Až další měsíce ale ukážou, zdali v české ekonomice opravdu došlo k významnému zmírnění poptávkových tlaků na růst cen, či zda šlo pouze o dočasný výkyv (k jednorázovým výkyvům směrem dolů docházelo i v předchozích měsících).

Pokles meziroční inflace by měl vlivem vyšší statistické základy pokračovat i v dalších měsících. Kolem poloviny letošního roku by se měla inflace podle naší prognózy pohybovat poblíž 10 % y/y a ve druhé půlce roku setrvat mírně pod touto úrovní. Za celý letošní rok podle naší prognózy inflace dosáhne 11,8 % a příští rok klesne v průměru na 2 %. K dosažení cíle centrální banky by v příštím roce mělo podle nás pomoci hlavně výrazné zlevnění cen energií pro konečné spotřebitele. Naše prognóza předpokládá, že spotřebitelská cena elektřiny a plynu v lednu příštího roku meziročně klesne o zhruba třetinu (více v našich Ekonomických výhledech: https://bit.ly/CEO_2Q23_CZ). Pokud by jádrová inflace v meziměsíčním vyjádření v dalších měsících setrvala poblíž nízké dubnové úrovně pak by pravděpodobně došlo k rychlejšímu odeznívání růstu spotřebitelských cen, než jaký ukazuje naše prognóza.