Česká nezaměstnanost opět mírně klesla

10. 5. 2023 Autor: Vít Hradil

Tuzemská registrovaná míra nezaměstnanosti v dubnu poklesla oproti předchozímu měsíci o 0,1 procentního bodu a dosáhla tak hodnoty 3,6 %. Tento výsledek byl v souladu s očekáváními trhu.

Na úřadech práce bylo evidováno 262 tisíc uchazečů o zaměstnání, tedy o 18 tisíc více než před rokem a o 12 tisíc méně než před měsícem. Naproti tomu volných pozic je hlášeno 285 tisíc, což je o 60 tisíc méně než před rokem, a prakticky stejně jako před měsícem. Na jedno volné pracovní místo tak aktuálně připadá 0,9 uchazeče.

Nezaměstnanost v okresech

Ze srovnání jednotlivých okresů vycházejí tradičně nejhůře

• Karviná s mírou nezaměstnanosti 8,3 %,
• Most (7,0 %)
• a Chomutov (6,4 %).

Naopak nejnižší čísla hlásí, taktéž tradičně

• Praha-východ (1,5 %),
• Pelhřimov (1,6 %)
• a Praha-západ (1,7 %).

Na jedno volné pracovní místo připadá nejvíce uchazečů v okresech Karviná (10,8), Bruntál (5,4) a Most (4,8). Nejméně pak v okresech Praha-východ (0,2), Mladá Boleslav (0,3) a Praha-západ (0,3).

Česká nezaměstnanost je pod evropským průměrem

Poslední mezinárodně srovnatelná data pocházejí z měsíce března. Česku v nich nadále patří pozice nejméně nezaměstnané země Evropské unie, když zde míra nezaměstnanosti dosahuje 2,6 %. Následuje Německo a Polsko (shodně 2,9 %), na opačném konci žebříčku pak nalezneme Španělsko (13,3 %), Řecko (11,5 %) a Itálii (8,1 %). Evropský průměr činil 6,1 %.

Připomínáme, že metodika výpočtu nezaměstnanosti používaná Eurostatem se liší od té, kterou reportuje české ministerstvo práce.

V dubnu začínají venkovní práce

Český pracovní trh zůstává v excelentní kondici, když na něm navzdory problematickým cenám energií a všeobecnému ekonomickému ochlazení pokračuje po zaměstnancích vysoká poptávka. Samotný dubnový pokles vyplývá ze standardní sezónnosti, kdy rostoucí venkovní teploty umožňují náběh venkovních prací.

Je sice skutečností, že duben historicky přinášel i svižnější poklesy míry nezaměstnanosti, než právě o 0,1 procentního bodu, ovšem vzhledem k tomu, že se česká ekonomika teprve oklepává z předchozí recese a vykazuje téměř nulový růst, se jedná o úspěch. Tím spíše, když se na český pracovní trh evidentně podařilo integrovat i desetitisíce uprchlíků z Ukrajiny.

Co můžeme čekat do konce roku

I vyhlídky na nejbližší měsíce zůstávají příznivé. Zatímco ještě donedávna podnikatelský sektor zůstával v plánech na nábory nových pracovníků opatrný, s postupným odezníváním energetické krize zde opět plánovaná zaměstnanost pomalu narůstá. V průběhu léta tak lze počítat s dalším poklesem míry nezaměstnanosti a ani podzimní ochlazení by již nemělo vést k dosažení mety čtyř procent. V průměru pak pro letošek počítáme s hodnotou poblíž 3,7 %.

Poněkud alarmující jsou ovšem tyto signály pro Českou národní banku, která věřila, že stávající nastavení úrokových sazeb povede k dostatečnému ochlazení ekonomiky a potažmo i rozdivočelé inflace. Silná vyjednávací pozice zaměstnanců totiž pravděpodobně povede k dalšímu tlaku na růst mezd a návrat ke dvouprocentnímu inflačnímu cíli se tedy jeví jako čím dál obtížnější.

Zvýšení základní úrokové sazby přesto spíše nepředpokládáme a jako pravděpodobnější varianta se nám jeví pozvolnější tempo jejího poklesu, který podle nás započne v září letošního roku.