Inflace v Česku jen zvolna zvolňuje - Rozbřesk

Tuzemská inflace za únor vykázala určité zvolnění tempa na 0,6 % meziměsíčně a 16,7 % meziročně proti lednovým 6,0 % a 17,5 %. Vysoká inflace se zakusuje do reálných příjmů u domácností v celé Evropě, rozdíly mezi intenzitou dopadů však zůstávají vysoké, a to i v rámci regionu střední a východní Evropy. Zatímco spotřeba českých domácností padá pátým kvartálem v řadě a je necelých 8 % pod před-pandemickým rokem 2019, v Maďarsku se v posledních dvou kvartálech růst reálné spotřeby teprve zastavil a je stále více než 8 % nad před-pandemickým rokem 2019. V Polsku začala sice spotřeba v posledních dvou kvartálech rychle klesat, je však stále také necelá 3 % nad úrovněmi roku 2019. Kde se berou tak výrazné rozdíly a jsou dlouhodobě udržitelné?

Hlavní rozdíl je ve výraznějším poklesu reálných příjmů v Česku. Zdá se, že energetická krize se alespoň zatím zakousla výrazněji do reálných příjmů českých domácností. Reálný disponibilní důchod je tak na rozdíl od našich středoevropských sousedů nižší než v roce 2019. Rozdíly se sice mohou v roce 2023 lehce srovnat, protože předpokládáme o něco rychlejší odeznění české inflace, i tak zůstanou při porovnání s před-pandemickými úrovněmi relativně vysoké.

Druhým zajímavým rozdílem je přetrvávající vyšší míra úspor českých domácností. České domácnosti jsou, jak už se ukázalo i v minulosti, o poznání konzervativnější a na vnější šoky reagují raději preventivně “sešlápnutím brzdového pedálu” a kumulací opatrnostních úspor. V posledních letech napříč vyspělým světem výrazně vzrostly úspory domácností v důsledku pandemie COVID19 - domácnosti nejen ve střední Evropě dostávaly výrazné transfery z veřejných rozpočtů, které nebylo kde utratit. Míra úspor se dostala ve všech středoevropských zemích vysoko nad dlouhodobé průměry. V reakci na pokles reálných příjmů šla však v uplynulém roce v Maďarsku i v Polsku prudce dolů, zatímco v Česku se drží na historicky nad-průměrných hodnotách - hrubá míra úspor českých domácností byla podle OECD v ČR ve třetím kvartále uplynulého roku nad 16 %, zatímco polská v blízkosti 5 % a maďarská na 2 %.


*** TRHY ***

Koruna
Česká koruna se drží před klíčovými inflačními čísly na slabších úrovních. Předpokládáme, že únorová inflace zvolní a při meziměsíčním nárůstu o 0,6 % zvolní na 16,7 % - tedy relativně blízko toho, co očekává ČNB (16,5 %). Rizika jsou však opět poměrně výrazná na obě strany - doznívá přeceňování z počátku roku (například telekomunikace), vidíme výrazné rozdíly v dynamice cen potravin a opět se začínají měnit ceníky energetických společností.

Eurodolar
Problémy malé americké technologické banky (SVB) spustily globální výprodej rizikových aktiv a propad primárně amerických výnosů. Růst averze k riziku tak tentokrát nevede k automatickému propadu eurodolaru, neboť počátek problémů je v americkém finančním sektoru.
Kromě situace v americkém finančním sektoru eurodolarový trh dnes odpoledne zaměří pozornost do USA, kde budou zveřejněny oficiální měsíční statistiky z trhu práce za měsíc únor. Jedná se spolu s únorovou inflací (bude zveřejněna příští týden) o jednou ze dvou nejdůležitějších čísel před zasedáním Fedu příští týden. Data z trhu práce by však zřejmě musela být velice slabá (přírůstek nových pracovních sil by musel být blízko nuly či tempo růstu mezd by muselo dramaticky zpomalit), aby trh nabyl dojmu, že Fed se neodváží 22. března zvýšit sazby o 50 bazických bodů.

Regionální Forex
Prezident polské centrální banky Glapinski na své včerejší tiskové konferenci prezentoval (téměř jako vždy) polskou ekonomiku v optimistickém duchu. Prezident NBP uvedl, že by se ekonomika měla vyhnout (technické) recesi a že míra inflace by mohla do konce roku poklesnout na 7 %. Pro stabilitu zlotého by však bylo důležité, že Glapinski na jednu stranu prozatím odmítl deklarovat cyklus zvyšování úrokových sazeb a na straně druhé přesněji signalizovat, kdy by NBP mohla přistoupit k prvnímu snížení hlavní referenční úrokové sazby (aktuálně na úrovni 6,75 %). Glapinski a celý Výbor pro měnovou politiku zjevně vyhlíží inflační vrchol, který by se mohl objevit v únorové inflaci, jež bude zveřejněna příští středu.

Akcie
Včera hlavní zámořské indexy ztrácely. Konkrétně S&P 500 -1,8 %, Dow Jones -1,7 % a Nasdaq -2,1 %. Ani jeden ze sektorů v USA neuzavřel obchodní seanci v pozitivních hodnotách. Nejméně se dařilo financím s -4,2 %. Velké banky Bank of Americe, JP Morgan Chase a Wells Fargo ztratily včera přes 5 %, podobně jako investiční skupina Blacskstone (-7,1 %). Špatně na tom byly i materiály (-2,5 %) a komunikace (-2,2 %). Naopak se dařilo akciím společnosti General Electric, která na investorské konferenci potvrdila celoroční výhled skupiny a akcentovala zvyšování marže v letecké divizi (GE +5,3 %).